Toto je nová verze původní keše z roku 2005 Drazice ruin (GCQCNY) od Vlaju, která zanikla v únoru 2023.
Zřícenina hradu Dražice je ojedinělou památkou hradní architektury v Čechách.
Kdysi zde bylo rodové sídlo pánů z Dražic. Tento rod se v českých dějinách vyskytuje jen cca 150 let, ale několik jeho členů je významně zapsáno v naší historii. Většina Dražických pánů se věnovala církevní kariéře a dva z nich, Jan III. z Dražic a Jan IV. z Dražic, se stali nejvyššími hodnostáři české církve – pražskými biskupy.
První písemná zmínka o Dražicích je z roku 1264, ale k vlastnímu založení hradu došlo již o několik let dříve. Zakladatelem hradu byl purkrabí Pražského hradu Řehník z Litovic, bratr biskupa Jana III.
V dostavbě nového rodového sídla pokračovali ještě v prvních letech 14. století jeho synové Řehník mladší a Jan. Písemná zmínka z roku 1318 hovoří o tom, že tehdy byl hrad dokončen "se všemi hradbami, domy, střechami, zábradlím a příkopy". V této své první stavební fázi měl hrad podobu lichoběžníku chráněného hradbami, obehnaného příkopem a navršeným valem. Přístup do hradu chránila samostatná okrouhlá věž a kolem nádvoří byly seskupeny jednotlivé budovy, obytný palác i hospodářské zázemí.
Další etapa výstavby hradu je spojena právě s Janem, nejznámějším členem rodu Dražických. Ten se jako pražský biskup Jan IV. (biskupem byl v letech 1301 – 1343) během svého dlouhodobého vynuceného pobytu ve francouzském Avignonu seznámil s tamější kulturou a architekturou. Po svém návratu do Čech pověřil členy stavební huti avignonského mistra Viléma, které k sobě do Čech povolal, přestavět jak biskupská sídla v Praze a v Roudnici nad Labem (kde francouzští mistři začali budovat i kamenný most) tak i jeho rodové Dražice, a právě Dražice jako jejich první dílo v Čechách, a to ve stylu tehdy v Čechách skoro neznámé francouzské gotiky. V letech 1333-1334 avignonští stavitelé především zásadně přebudovali starý palác, ke kterému připojili i čtverhrannou věž s kaplí. Nově byl postaven druhý menší palác, další budova, snad hospodářská, byla postavena u hradby, která byla zvýšena. Po všech úpravách vznikl v Čechách dosud nevídaný typ mimořádně výstavného gotického hradu, u kterého se funkce reprezentovat majitele vyrovnala dosud prvotní funkci obranné.
Dražičtí páni ještě ve 14. století vymřeli a jejich výstavní hrad byl ničen ve válkách, které šlechta vedla mezi sebou.
V roce 1424, během husitských válek, byl dražický hrad, tehdy náležející Alešovi Škopkovi z Dubé, vypálen katolickými pány z okolí. Poté byl sice obnoven, ale již roku 1448 byl znovu vypálen vojskem Jiřího z Poděbrad, neboť bratři Jan a Bohuslav z Kunvaldu, majitelé dražického panství, proti němu aktivně vystupovali.
Dražice byly sídlem vrchnosti až do 20. let 16. století, kdy si Fridrich z Donína nechal postavit nové sídlo v Benátkách. Hrad pak přestal být trvale obýván a v roce 1599 je při prodeji benáteckého panství císaři Rudolfovi II. uváděn jako pustý.
Objekt je památkově chráněn od 3.5.1958.
Aktuální stav:
Zřícenina hradu Dražice by mohla ožít. Benátky nad Jizerou zvažují koupit zříceninu hradu Dražice. Soukromý majitel ji městu, které vlastní okolní pozemky, nabídl za 6,2 milionu korun. Radnice si ještě nechala zpracovat znalecký posudek, o nákupu mají rozhodnout na další schůzi zastupitelé. Po zabezpečení chátrající zříceniny by město mohlo její okolí zvelebit a využívat pro kulturní a společenské akce.
„Oslovil nás současný majitel zříceniny, měl s tím před covidem nějaké podnikatelské záměry, plánoval restauraci, minipivovar a atrakcí měla být opravená zřícenina. Doba mu ale zřejmě nepřála a nyní už zříceninu nemůže dál spravovat a rád by to prodal,“ řekl starosta Karel Bendl (ODS).
Město by podle něj objekt převzalo i s připraveným projektem a dotací na údržbu a sanaci, která už byla majiteli ze Státního fondu na podporu památek přidělena. „Je to nejstarší památka v Benátkách, zřejmě taky jedna z nejstarších staveb tohoto typu ve středních Čechách, a chátrá. Jako město máme vlastně i morální povinnost se o ni postarat, protože pánové z Dražic byli zakladateli našeho města,“ řekl Bendl. Prvním krokem by podle něj bylo zajistit statiku a zříceninu zabezpečit, aby neohrožovala okolí. „Další kroky jsou pak na několik dalších let, ale určitě by se areál mohl v budoucnu využívat pro kulturní a společenské akce,“ doplnil starosta.
Obr.1 - hmotová rekonstrukce podle D. Menclové
Obr.2 - kresba K. Liebschera z konce 19. stol.
Obr.3 - fotografie z poloviny 19. století
Obr.4 a 5 - stav hradu v roce 2023