Horní Les (Oberwald) - 640 m n. m. - Zaniklé sídlo východně od Panenské (Jungferndorf) - obklopené kopci Holý vrch (Bernhardberg) (616 m), Sacherhübel (632 m), Wagnerberg (638 m) a Výhledy (Keibler Berg) (722 m) - spočívalo vprostřed pramenišť potoků Olšového (Löschbach), Jílovského (Leichengrundbach, Dorf Bach) a Grundbach pádící soutěskou Wolfsschlucht (Vlčí) k Libouchci (Königswald).
Topograf Johann Gottfried Sommer - byť původem Sas, stal se po pestrých osudech zaměstnancem pražského Českého musea - v objemné monografii Das Königreich Böhmen (vyd. v. l. 1843 - 44 v Praze) tvrdí, že tady kol. r. 1833/4 v 8 staveních dleli 53 osadníci. II. (Františkovo) mapování (1836 - 52) vykazuje též 8 chalup a 1 stáj (s ubytovací kapacitou pro 4 muže). R. 1934 v dědině setrvávají jen 2 rodiny (Krauspenhaarova a Bernhartova). Stejně jako Havraní (Rabenhaus) je od r. 1961 přičleněna k Libouchci. Od 50. l. 20. stol. poblíž zhruba 10 let fungoval vojenský výcvikový prostor, padl mu za oběť i nedaleký Nakléřov (Nollendorf). Usedlost s horským výčepem (636 m n. m.) Franze Krauspenhaara (Bergschänke am Kammweg) na ‘Modré hřebenovce’ (Blauer Kammweg) v úseku Tisá - Nakléřov. Karl Heinz Kralowetz z bavorského Mnichova (až do vyhnání r. 1946 žil v ústecké čtvrti Kíše [Kleische]) podotýká (heimatfreunde-aussig.de), že mnohé hornoleské polnosti ještě r. 1928 vlastnili Wilhelm Kissauer (č. 3), Karl a Veronika Bernhard (č. 6), Anton Umlauft (č. 213) ad.
kategorie:osada