Oměj šalamounek (Aconitum plicatum, syn. Aconitum callibotryon)
Vytrvalá, prudce jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Patří mezi ohrožené druhy rostlin ČR. Ve volné přírodě oměj šalamounek roste na vlhkých místech v lesích a u potoků v horských oblastech. Oměj šalamounek je endemitem hor Českého masívu, vyskytuje se v České republice. lidové názvy: bačkorky, botičky, čertův pantoflíček, holoubky, homolec, jedhoj, medvědí tlapka, oměj, omich, papučky Panny Marie, psí mor, vomej.
Je 50 až 150 cm vysoká bylina rostoucí z hlízovitě ztlustlého oddenku. Lodyha je vzpřímená, pevná, v dolní části lysá a v květenství oděná přitisklými, obloukovitě zahnutými chlupy. Listy jsou střídavé, řapíkaté, dlanitě dělené s pěti laločnatými úkrojky s otevřenou žilnatinou. Květenství vytváří prodloužený vzpřímený hrozen. Jednotlivé květy vyrůstají z paždí podpůrných listenů, jsou velké asi 3 cm, fialově-modré. Jsou tvořeny 5 okvětními lístky, z nichž horní je vysoce vyklenutý a tvoří tzv. přilbu. Ta je u oměje šalamounku nanejvýš stejně vysoká jako široká. Dolní okvětní lístky jsou široce podlouhlé. Kvete od května do srpna. Plodem je hladký měchýřek s 10 až 15 černými semeny.
Droga obsahuje hlavně akonitové alkaloidy. Z těchto alkaloidů je to hlavně akonitin, jeden z nejprudších jedů, který je znám. V léčitelství se používala sušená hlíza, která v přiměřených dávkách snižuje horečky. Pro svoji jedovatost se však nesmí používat bez lékařského dozoru. Zevně se oměj také používá jako lokální anestetikum. Všechny části rostliny obsahují alkaloidy, listy 0,2–1,5 %, hlízy 0,3–3 %. Způsobuje podráždění na jazyku (podobné nikotinu, při větších dávkách se rozšiřuje na celou hlavu) je již při 0,05 mg akonitinu, příznaky otravy 0,2–0,25 mg, smrtelná dávka pro člověka 3–4 mg. Dříve byly známy i otravy u dětí, jelikož vysávaly nektar z květů a s tím i malý obsah akonitinu. Sbírají se obvykle hlízy a to v říjnu až listopadu. Při kvetení je obsah alkaloidu nejnižší, v zimě naopak nejvyšší.
Při užití větší dávky akonitinu, nebo rostliny, se brzy dostaví pocit mravenčení v zadní části dutiny ústní (podráždění nervových zakončení v zadní části patra), který se brzy rozšíří na celou hlavu a obličej. Později postoupí mravenčení a píchání do konečků prstů rukou i nohou, na uši, do krajiny pánevní, na prsa a záda. Po nich následuje celková necitlivost (anestezie). Zároveň se dostaví celkové příznaky otravy jako pocení, nausea, zvracení, průjem, pokles teploty, zimnice, poruchy srdeční činnosti, velká svalová slabost, silná úzkost a strach ze smrti. Dýchání je stále povrchnější a smrt nastává zástavou dechu a poškozením srdce. Vědomí je však až do konce zachováno.
První příznaky se dostaví za několik minut a celá otrava proběhne v několika hodinách.
Extrakt z oměje šalamounku se ve středověku používal jako šípový jed. Používal se také k trávení vlků ve středověku otráveným masem.
Ke keši:
Ze stage 1 se vydej směrem od obce Olbramice, jdi tak dlouho, dokud po pravé straně neuvidíš dva stromy rostoucí těsně vedle sebe. Ten menší se jakoby objímá s tím větším. (stage 2) Jak se stromy jmenují? A je název vyššího stromu, B je název nižšího stromu, C je počet stejných hlásek v názvu nižšího stromu.
N 49° 36.A(B - 1)(B - 1)' E 16°58.(A - 1)B(2C)'
Přejdi na stage 3.
Zde zjisti první číslo uvedené na trojúhelníkovém štítku nahoře. DE
N 49° 36.B(A)(B - D)' E 16°59.'DD(3E - D)
Stage 4. Zde najdeš patník, je nastříkán dvěma barvami. Barva z boku F, barva ze shora G.
- červená 0
- modrá 2
- zelená 4
- žlutá 6
N 49° 36.GFA' E 16° 59.F(D + E)D'
Razítko není věcí na výměnu, musí v keši zůstat!