Tato terénní obtížnost je věnována vodním květinám.
Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)
Vytrvalá bylina z čeledi kosatcovitých. Roste v bažinách, vlhkých příkopech, na březích, v lužních lesích lesy, v rákosinách; preferuje půdy bahnité a bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky. Vyhovují jí spíše kyselé půdy (pH 3,6 – 7,7). Tato místa musí být alespoň občas zaplavovaná. Hojně se vyskytuje v teplejších oblastech na březích vodních ploch. Výška se pohybuje v rozmezí 50 – 150 cm. Kvete v květnu až červnu. Vyrůstá z tlustého plazivého a rozvětveného oddenku, tvořícího propletenou síť jednotlivých ramen o průměru 1 – 4 cm, s kořeny, sahajícími do hloubky 10 – 20 cm, výjimečně až 30 cm. Listy jsou dvouřadě uspořádané s mečovitým tvarem, kratší nebo stejně dlouhé (obvykle 50 – 100 cm) jako stonek, ke kterému jsou obráceny hranou, široké 1 – 3 cm. Zbarvené jsou světle zeleně. Stonek je okrouhlý a na jeho konci je několik květů.
Květy 8 – 10 cm v průměru, jsou žluté (vzácně až bílé), vnější 3 okvětní plátky jsou na vnitřní straně tmavě žilkované, bez chlupů a větší než vnitřní plátky, které jsou vzpřímené. Plodem je podlouhlá, trojboká tobolka. Semena jsou světle hnědá, tečkovaná, okrouhlého, zploštěle diskovitého tvaru o průměru 2 – 5 mm a tloušťce 0,5 – 3 mm. Šíří se buď vegetativně pomocí oddenku nebo semeny, která jsou rozšiřována vodou nebo ptáky.
Oddenek kosatce žlutého obsahuje slabě jedovaté třísloviny, glykosidy a silice. Otrava způsobuje žaludeční a střevní potíže, jež mohou být provázeny krvavými průjmy.
V minulosti se používal k vydělávání kůží. Oddenek se v minulosti rovněž používal v léčitelství, jako prostředek na zastavení krvácení. Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čistírny odpadních vod.
V České republice chráněný není.
Ke keši:
Ze stage 1 se vydej směrem na SSV. Projdi lesem, přes potok, dojdeš na státní silnici. Zde se vydej od konce obce Cakov k lomu u Cakova. Než k přijdeš k lomu, potkáš cestou na pravé straně značku doporučené rychlosti.
Stage 2. Tebe bude zájímat její zadní strana. Je tam i žlutá turistická značka, ale ty hledej cedulku.
Hledej čísla v typu: AP-AB-sdz-l.zn , ČSN EN 1C8DD-1
N 49° 37.BBC' E 17° 0.ABD'
Přesuň se na stage 3.
Tady zjisti: E počet stupňú přelízky z jedné strany, F je počet svislých latí tvořících přelízku, G = E+F
N 49° 37.FF(E - 2)' E 16° 59.GGE'
Přesuň se na stage 4. Tady vpravo mezi lesní cestou a potokem uvidíš výrazný jehličnatý strom. Roste dole pod prudkým svahem.
- Když je to, smrk, tak H = 1
- Když je to, vejmutovka, tak H = 2
- Když je to, modřín, tak H = 3
I = počet písmen názvu stromu, J = číselná hodnota 2 písmene názvu bez první části (necoJ).
N 49° 37.HJH' E 16° 9.6(J - H)A'
Přesuň se na stage 5. Kolik je v okolí tyček K?
N 49° 37.KKI' E 16° 59.JD(J + K)'
A jsi na poslední, 6. stage. Pomalu se blížíš do finále. Tady zjisti: Jak se jmenuje skupina velkých stromů, který se nacházejí po pravé straně polní cesty, roste mezi nimi třešeň. A můžeš na finálku.
- když je to buk lesní L = 0
- když je to topol osika L = 2
- Když je to vrba jíva L = 4
N 49° 37.LD(L +J)' E 16° 59.JA(2L)'
Razítko není věcí na výměnu, musí v keši zůstat!