Vítáme Vás na naší nové sérii, kterou si myslíme, že je forma schránek zatím nejhezčí. Proto prosíme, chovejte se k schránkám ohleduplně a dobře maskujte. Jedná se o okruh napojený na lesní cesty, ale u několika keší je nutnost jít za šipkou. Například mezi keší 3 – 4 doporučujeme vyjít kopec po cestě a poté se hned napojit na červenou turistickou trasu. Po ukončení celého okruhu jsme Vám chtěli zpříjemnit cestu k autu skrz přírodní rezervaci možným lovem LAB keší, zakončenou bonusem.
Mnoho zábavy přejí owneři.
Jsem vojákem ruského válečného námořnictva. Jmenuji se Igor Dmitry Vasiljev a narukoval jsem z vesnice Tura v Krasnojarském kraji. Na mém povolávacím rozkazu zněl název plavidla K-141 Kursk. Při zjištění, že se jedná o jadernou ponorku se mi sevřely vnitřnosti. Tma, zima a tlak pod hladinou, no hrůzný pocit. Běžně nás sloužilo na plavidle kolem 130 lidí. Po zaškolení mi bylo přiděleno místo v 9. sekci jako elektrikář a vedoucí záchranných akcí v naší části lodě. Kursk pojmenovaný podle slavného města, kde došlo k největší tankové bitvě v historii měl celkem od přídě po záď 9 sekcí samostatně uzavíratelných a vodě odolných. Dnes jsme se přesunuli do Barentsova moře. Na kapitánském můstku se nachází elitní poradci pro jaderné zbraně. Naše cvičení začalo v ranních hodinách 12. srpna 2000. Náš 6 let starý stroj odpálil dvě slepá torpéda proti křižníku Pjotru velikému. Údajně peroxid, jenž pohání torpéda prosákl rzí v torpédo metu a při styku s mosazí vyvolal výbuch, který otřásl Kurskem. V prvních dvou sekcích všichni i s kapitánem zemřeli. Ponorka klesla ke dnu a při dotyku s mořským dnem explodovaly hlavice torpéd a v pár sekundách byla celá ponorka zaplavena. Pouze naše 9. sekce zůstala ušetřena. Zůstalo nás zde na živu celkem 24. Záchranná boje nebyla vypuštěna, to víme všichni. Velení rozkázalo boji uzamknout, aby nedošlo k náhodnému vypuštění v akci a ponorka nebyla prozrazena nepříteli. Nabízely se nám proto dvě možnosti – otevřít únikový vchod a vyplavat 100m nad hladinu ledového moře, a nebo čekat zde dole na záchranáře. Ven se nám nechtělo nikomu. Pak selhal elektro systém a my sedíme v naprosté tmě a zimě. Píšu tento můj životní osud v temnotě a věřím, že ho někdo jednou nalezne. Vojín Igor Dmitry Vasiljev, jeden z mála přeživších z paluby jaderného plavidla K-141, sbohem…...