Vítám Vás na mé další Earthcache, která se nachází v Muzeu Vysočiny Třebíč.
Geologie
Třebíčsko leží při východním okraji Českého masivu. Většina jeho území náleží k rozsáhlému komplexu intenzivně metamorfovaných hornin, nazývanému moldanubikum. To je tvořeno rulami a migmatity, místy s vložkami amfibolitů, kvarcitů, erlanů, krystalických vápenců a dalších hornin. Na východě jen okrajově zasahuje na Třebíčsko další pestrý komplex metamorfitů s nižšík stupněm metamorfózy - moravikum.
Horniny moldanubika jsou prekambrického stáří. Postupně byly při horotvorných procesech opakovaně vrásněny a metamorfovány, naposledy v prvohorách (před 360-330 miliónů let). Přitom došlo v širších areálech k jejich částečnému natavení a vzniku tzn. migmatitů, přeměněných hornin prosloupených taveninou různého původu a žulového složení.
V centrální části území vystupuje třebíčský masiv tvořený hlubinnými vyvřelinami karbonského stáří. Ruly v jeho okolí jsou velmi silně metamorfovány a obsahují minerál cordierit. Důležitým prvkem geologické stavby je zlomová tektonika, významné zlomy jsou zde např. třebíčský, ořechovský nebo jaroměřický.
Třebíčský masiv
Centrální část Třebíčska zaujímá trojůhelníkovité těleso třebíčského masivu. Jeho rozloha je téměř 500 km⊃2;, průměrná mocnost je do 2 km, jen v kořenových zónách až 10 km. Oproti okolním rulám moldanubika je výrazně mladší.
Petrograficky je tvořen především tmavými hlubinnými vyvřelinami, i ve světovém měřítku s málo obvyklým chemickým složením, jež se souborně někdy označují jako tzn. durbachity. Jejich hlavními složkami jsou draselné živce (ortoklas a mikroklin) a tmavá slída biotit, někdy i amfibol, křemen a a jen v malém množství sodno-vápenaté živce (plagioklasy). Množství křemene kolísá, zpravidla ale nepřesahuje 20 % z tzn. světlých minerálů, což durbachity řadí mezi syenity, některé typy odpovídají i žulám. Přítomny jsou i světlé horniny žulového složení, někdy s turmalínem, hojné jsou žíly pegmatitů a aplitů.
Pro třebíčský masiv je charakteristický vysoký obsah hořčíku (ve slídě) a zároveň i draslíku (v draselném živci a slídě) a některých stopových prvků, jako např. chromu. Typická je zejména zvýšená radioaktivita.
Pegmatity
Pegmatity jsou žilné vyvřelé horniny, které tvoří čočky a žíly v horninách moldanubika a třebíčského masivu. Složením odpovídají nejčastěji žulám, jejich hlavními minerály jsou křemen a draselné i sodné živce, světlou i tmavou slídu a často i turmalín, apatit či granát. Jsou velmi hrubozrné a jejich větší tělesa mají často složitou vnitřní stavbu, se zónami blokového živce a křemene (často růženíku) v centru. Časté jsou v nich dutiny s drúzami obecného křemene, záhnědy, živců, muskovitu, turmalínu a apatitu. Mnohé pegmatity obsahují minerály vzácnějších prvků, jakoje lithium, cesium, berylium, bór, niob, tantal, cín, vzácné zeminy, zirkonium, titan, uran či thorium. Některé z těchto minerálů byly na Moravě objeveny vůbec poprvé na světě, např. lepidolit a rossmannit v Rožné, cyrilovit v Cyrilově, sekaninait v Dolních Borech či oxycalciopyrochlor ve Věžné.
V minulosti byl ze západogermánských pegmatirů dobýván živec (Dolní Bory, Cyrilov, Dolní Bobrová) a rudy lithia a cínu (Rožná). V menší míře poskytly i drahé kameny, zejména růženíny, záhnědy a citríny. Mnohé jejich výskyty představují světově významná naleziště nerostů.
Vltavíny
Na Moravě byly první vltavíny nalezeny roku 1879. Jejich objev je obvykle přisuzován profesoru třebíčského gymnázia Františku Dvorskému, i když není vyloučeno, že je již předtím našel třebíčský učitel František Zavřel. Jisté je, že profesor Dvorský svůj nález stručně zmínil v Programu třebíčského gymnázia v r. 1880 a o něco později moravské vltavíny a jejich naleziště podrobně po psal (v roce 1883). Svůj nález učinil profesor Dvorský na návrší Malé Krochoty mezi Třebíči a Kožichovicemi. Později přibyla další naleziště a oblast výskytu vltavínů na Moravě se rozšiřovala k jihu a k východu. Nejznámějšími lokalitami jsou např. Vídeňský rybník a Terůvky u Třebíče, okolí Slavic, Štěpánovic a Kojetic. K původním nalezištím náležejí i Dalešice, Slavětice, Dukovany a Mohelno, o mnoho později byla objevena naleziště u Moravského Krumlova, Znojma a Moravských Budějovic. Dnes známe na Moravě přes 100 nalezišť.
Na většinu těchto lokalit byly vltavíny transportovány vodními toky. Sedimentů původního pádového se nejvíce blíží lokalita Achtele u Slavic, s četnými vltavíny ostrohranných tvarů, jinde prodělaly vltavíny o něco delší transport; na nejvzdálenějších nalezištích jde víceméně o zaoblené valouny. Téměř všechny velké vltavíny (nad 150 g) pocházejí z Moravy.
Základní informace
Muzeum se nachází hned vedle baziliky sv. Prokopa, v bývalém valdštejnském zámku, který byl v 16. století přestavěn z původního benediktinského kláštera. Kromě geologické expozice "Svět neživé přírody" doporučuji navštívit i ostatní expozice v muzeu - "Svět portálů a bran" a "Lidé. Místa. Osudy."
Muzeum je otevřeno v úterý-neděli (o letních prázdninách i v pondělí) 9-12, 13-17.
Vstupné pouze do geologické expozice je 80 Kč (40 Kč snížené), do všech 3. expozic 150 Kč (75 Kč snížené).
Doporučuji si zkontrolovat otevírací dobu předem ZDE (zvláště, pokud se sem vydáte o státních svátcích).
Otázky:
1. Jak starý je Třebíčský masiv?
2. Seřaďte tyto horniny podle zrnitosti (od jemnozrné po hrubozrné) - žula z Mikulovic, syenit z Třebíče, pegmatit z Dolních Borů.
3. V části věnovanou vltavínům můžete vidět i příklady jiných tektitů. Které z nich mají zčásti oranžovou barvu?
4. Pozorně si prohlédněte moravské a české vltavíny. Jak se vzhledově liší?
5. Vyfoťte sebe, svou GPS nebo svůj osobní předmět v muzeu.
Odpovědi mi pošlete přes profil, poté se normálně zalogujte. Kdyby bylo potřeba, tak se ozvu.
Zdroje:
Wikipedie Muzeum Vysočiny Třebíč
Muzeum Vysočiny Třebíč
Informační panely v muzeu