Meandry Rokytky - Suchý poldr Čihadla

Suchý poldr Čihadla byl postaven v 80. letech 20. století a zaujímá plochu bezmála 27 ha. Nachází se na východním okraji Prahy v Hostavicích, mezi sídlištěm Černý Most II a Dolními Počernicemi. Jedná se o největší suchý poldr v Praze a slouží k zachycování přívalových srážek z povodí potoka Rokytky, Svépravického potoka a Hostavického potoka. Suchý poldr byl postaven v místech bývalého rybníka, který je ještě patrný na Millerově mapě Čech z roku 1720. V roce 1841 je již v mapě naznačena jen hráz a plocha rybníka je využívána jako zemědělské pozemky. Koryto Rokytky a dalších potoků, které se v tomto místě do Rokytky vlévaly, je již napřímeno jako pozůstatek bývalé rybniční strouhy.

V rámci výstavby suchého poldru bylo koryto Hostavického potoka, Svépravického potoka a Rokytky od soutoku s Hostavickým potokem napřímeno, zkapacitněno a opevněno betonovými tvárnicemi. Vzhledem k tomu, že celé území je určeno k rozlivu vody, byla napřímená a opevněná koryta zcela neopodstatněná a došlo akorát ke znehodnocení této přírodní lokality, která je navíc součástí Přírodního parku Klánovice-Čihadla. Cenné příbřežní pásmo mělké vody bylo regulací toku značně redukováno a břehová čára ztratila přirozenou členitost. Dno postrádalo členitost a minimální hloubka vody neposkytovala životní prostředí pro ryby a jiné vodní organismy. Upravená koryta tak byla degradována na stoky, sloužící k rychlého odvedení vody. Zahloubením koryt došlo také k odvodnění celé říční nivy a k zaklesnutí hladiny podzemní vody. To má negativní vliv na fungování mokřadních společenstev, která se v těchto lokalitách přirozeně vyskytují. 

Revitalizace koryt potoků v prostorách suchého poldru Čihadla je největší a nejrozsáhlejší přírodě blízká revitalizace vodních toků v Praze a okolí.

Cílem revitalizace suchého poldru Čihadla bylo zejména vytvoření přírodní lokality uprostřed města, dále pak zrušení opevněných koryt a vytvoření soustavy drobných meandrujících mělkých potoků s řadou tůní, plných vodních a mokřadních rostlin, a romantických zákoutí. V neposlední řadě bylo cílem revitalizace vytvořit mokřady a zároveň kosené louky včetně pěšin a cest s informačními tabulemi
s informacemi o významu revitalizací a mokřadních a vodních ekosystémech.

Jak na kešku?

Na úvodních souřadnicích stojíte před tabulí, na které je mapa a po celém obvodu mapy jsou obrázky. V levém horním roku nalezneme obrázek na kterém je Volavka popelavá. Pojedeme teď postupně po celém obvodu mapy a budeme se zastavovat postupně u některých obrázků, ze kterých zjistíte všechny indicie.

A = Pokud pojedeme o dva obrázky vpravo od Volavky popelavé, nalezneme na obrázku ptáka. Ciferovaný počet písmen v celém názvu ptáka vám dá indicii A.

B = Jedeme o další tři obrázky tím stejným směrem, nalezneme tam listy jednoho stromu. Ciferovaný počet písmen v celém názvu stromu vám dá indicii B.

C = Jedeme o další čtyři obrázky dále po obvodu tím stejným směrem, nalezneme tam na obrázku vodního ptáka. Ciferovaný počet písmen v celém názvu ptáka vám dá indicii C.

N 50° 05.(A+C)(A)(AxB)

E 014° 33.(A+C)(BxC)(BxC)

Ke kešce:

Kešku naleznete na pěkném místě kousek od úvodních souřadnic. Ke keši se dostanete jak na kole, tak i s kočárem a samozřejmě pěší variantou. Keška samotná by vám neměla dělat problém. Vracejte prosím krabičku zpátky na očko!

Děkujeme předem za vaši návštěvu a vaše logy!