Zdravím a vítám vás na další Routovce! Ta se tentokrát bude věnovat městskému opevnění Rokycan. Nebo v dnešní době spíše už jen jeho zbytkům...
O opevnění:
První opevnění města vzniklo v letech 1293-1295, kdy šlo nejprve asi jen o opevnění zdejšího kostela. To je doloženo písemnou zmínkou povolující biskupovi Tobiáši z Bechyně "kopání příkopu". Samotné město bylo opevněno později. Pojednává o tom listina z 8. 7. 1399, kdy arcibiskup Olbram ze Škvorce umožnil měšťanům daňové úlevy za to, že tuto akci hradili ze svého. Tehdejší obvod hradeb činil asi 1,5 km. Do středověkého města vedly čtyři brány (Pražská, Saská, Plzeňská a Šťáhlavská) a dvě branky (fortny). Hradba byla kamenná s cimbuřím, která byla chráněna baštami buď se čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem. Mnohem později díky rozvoji palných zbraní přibyly bašty půlkruhové. Před hradbou byl asi 18 m široký vodní příkop, který napájelo několik vodních toků.
Opevnění města bylo poškozeno v roce 1421, kdy Rokycany dobyla Žižkova vojska, ale i plzeňští. K velké devastaci došlo v roce 1619, kdy Mannsfeldova armáda pobořila brány a velkou část hradeb. Roku 1639 se přičinili Švédové, ale město hradby stále opravovalo. V 18. století však obrana města již nevyhovovala, též dva velké požáry v letech 1757 a 1784 zapříčinily konec středověké podoby města. Městské opevnění bylo postupně ničeno od konce 18. století, kdy došlo k rozprodeji parkánů. Kolem roku 1890 došlo k zasypání parkánu v severozápadní části města. V roce 1928 došlo k demolici hradby v severozápadní části města s věží adaptovanou na pavilon pro stavbu školy (dnes ZŠ T. G. Masaryka).
Bašta nedaleko Plzeňské brány
Z městských hradeb zůstaly zachovány úseky hlavní městské hradby, příkop je v celém rozsahu zasypán a na vnějším valu byla založena hlavní městská okružní komunikace (Jiráskova a Třebízského ulice). Mlýnská strouha byla také zasypána. Všechny městské brány byly zbořeny, zůstaly pouze části bočních stěn Plzeňské brány (v čp. 22), severní část předstoupené mladší barokní Plzeňské brány (čp. 24) a mladší branky u čp. 91 a u čp. 135. Z Pražské brány zůstalo torzo pravděpodobně barbakánu v čp. 106. V Třebízského ulici se nachází pozdně gotická polokruhová bašta, do které byl v polovině 19. století vestavěn empírový zahradní patrový altán s pavlačí.
O keši:
Keš bude pojata jako takový mystery-multi-letterbox. Ale jelikož mysterka přebíjí vše, bude mít keška právě tuto ikonku.
Než se vydáte na cestu, zjistíte si, že opevnění původně mělo A bran a také, že část opevnění byla zbořena roku 192B kvůli výstavbě školy.
Nyní už hurá na úvodky! Když se z nich zadíváte na severní stranu, spatříte část polokruhové stavby - původně bašty, která byla součástí opevnění. V ní vidíte dvě větší okna, každé z nich má C tabulek.
Vydejte se zhruba sto metrů na sever, kde najdete dům s čp. 22. U něj je na rohu vidět takový sloup (na něm je lampa), jehož část má odkryté kameny. Těch kamenů je vidět celkem D. Jde o pozůstatky Plzeňské brány.
Pokračujte dál ulicí Třebízského. Zanedlouho uvidíte přes plot a hřiště hradby. Když budete šikovní, tak se na hřiště i dostanete Pozor, zamyká se, jistotu byste měli mít v každé roční době mezi 9:00 a 18:00! V hradbách uvidíte i baštu, jedinou takto dochovanou. Obejděte část bašty na straně hřiště, z této strany v jejím zdivu najdete E otvorů ve tvaru kříže (se základnou ve tvaru kruhu).
Jděte dále v kroužení kolem města ve směru hodinových ručiček. Dostanete se až do ulice Dolní příkopy, z níž jsou také zbytky hradeb vidět. Dojděte na její konec, kde se dá projít menší bránou do města. Základy brány spojuje jedna řada dlažebních kostek (ostatní jdou vždy aspoň na jedné straně trochu šejdrem, ty nepočítejte. Dlažebních kostek v této řadě je F. Měli byste dostat prvočíslo.
Pokračujte na N 49° 44.614 E 13° 35.790. Krom úseku v Třebízského ulici je toto nejzachovalejší část hradeb. Měli byste stát na místě, kde je v hradbách zlom. Díváte-li se na ně, levá část je vystouplejší, pravá zastrčenější. Na rohu vystouplejší strany je v hradbách na sobě položeno G kamenů. Mělo by vám vyjít prvočíslo.
Vaše další kroky nechť směřují na konec kamenné zdi k domu s čp. 35. Tam najdete "myší díru" - průchod po schodech do města. Celkově je v průchodu H schodů.
Poslední zastávka vás čeká u nejvýchodnějšího cípu jádra města u čp. 106. Když vlezete do uličky mezi tímto domem a domem s čp. 136, můžete si všimnout na čp. 106 pod střechou architektury, která naznačuje bývalý barbakán. U domu se zbytky barbakánu se nachází černá kovaná brána. Vyberte si jedno její křídlo a spočítejte počet "vystouplých puntíků" v její spodní části. Po přičtení jedničky získáte I.
Finálku hledejte na N 49° 44.(AxBxC+DxExI+FxH+CxD) E 13° 36.(GxG-GxH-GxF-34). Nejlepší přístup k ní najdete zhruba na N 49°44.(AxBxC+DxExI+FxH+C) E 13°36.(GxG-GxH-GxF+8). Je dostupná 24/7, negativní atribut je zde kvůli hřišti u indicie E. Kontrolní součet všech cifer finálních souřadnic je 54. Užijte si lov!
Zdroje: texty: https://www.hrady.cz/brana-opevneni-mestske-opevneni-rokycany, https://www.pamatkopin.cz/pamatky/pamatka/609-plzensky-kraj/okres-rokycany/rokycany/2534-historicke-jadro-mesta-rokycan, fotky: http://encyklopedierokycan.sweb.cz/podlaha-obrazovapriloha.htm
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 1.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 2.9.2022