Tvrziště v obci Pavlovice u Přerova (do r. 1915 jen Pavlovice) na rozlehlé parcele č. 40 západně od kostela
I pavlovická tvrz byla jako většina keší z naší série typický představitel dispozičního typu motte. Jako motte (mezinárodně používaný termín převzatý z francouzštiny; v češtině též motta) se označuje opevněné sídlo, které bylo vystavěno na uměle vytvořeném či speciálně upraveném přírodním návrší (v rovinatých oblastech), většinou ve tvaru komolého kužele. Motte často bývala obklopena příkopem nebo i soustavou několika příkopů (pokud situace dovolovala, tak zatopených vodou) a v její bezprostřední blízkosti se nacházelo slaběji opevněné předhradí, či aspoň hospodářský dvůr. Ve střední Evropě je stavba mott spojována s nižší šlechtou, která si nemohla existenčně dovolit vystavět jako své sídlo náročnější hrady, žila tedy v kontaktu s vesnickým zázemím, z kterého se tímto reprezentativním typem sídla zároveň sociálně vydělovala. Na střední Moravě jsou dalšími představiteli tohoto typu například krásně zachovaná tvrziště Kasařov u Prusinovic nebo Dobrotice u Holešova; obě shodou okolností rovněž mají své keše (GC1PXDD, resp. GC9BGB5, a GC7CA4H).
Centrum obce s tvrzí a kostelem zdálky od jihu; tvrziště nalevo lze rozeznat podle mohutného rozvětveného stromu u májky
Tvrziště stálo na strategickém místě. Pahorek tvrziště stojí na klesajícím okraji plochého vrcholu výšiny, na níž se rozkládá vesnice. Z hlediska rozhledu to byla vynikající poloha. Je odtud daleký výhled na téměř polovinu úplného obzoru západním směrem.
Satelitní záběr tvrziště
Reliéfní podoba kruhového tvrziště viditelná pomocí LIDAR
Tvrziště od východu přes příkop
.
Doposud je patrný centrální pahorek, na němž stávala věž, a na jihu tvrziště je dodnes zřetelný příkop. Rovná obytná plošina má půdorysně tvar nepravidelného šestiúhelníku se zaoblenými rohy a s osami 18 a 13 metrů dlouhými. Od východu je dosud patrný 19 metrů široký a dnes již jen 1 metr hluboký příkop. Po valu, který vymezoval příkop na západě, zůstal, zůstal terénní stupeň o 4,5 metrů nižní než plošina tvrze. Ze zpráv víme, že na centrálním pahorku stála kamenná stavba, jejíž zbytky a základy místní obyvatelé rozebrali na konci 19. století, ostatně kameny z tvrze jsou v okolních hospodářských staveních vidět dodnes. Při těchto pracech se prý našla kamenná křtitelnice. Pokud jde o tvrz, šlo nejspíše o věžovitou budovu a nanejvýš nějakou dřevěnou ohradu kolem ní. Hospodářský provoz tvrze byl odkázán na samostatně stojící hospodářský dvůr, který se nacházel východně od tvrze mezi ní a kostelem sv. Jiljí, který byl postaven pravděpodobně ve stejné době jako tvrz.
Půdorys tvrze
Tvrziště od jihu
Možná podoba tvrze
Historie tvrze
Obec Pavlovice pravděpodobně i s tvrzí už existovaly v polovině 14. století, kdy byly střediskem panství. Pravděpodobně se po nich zval Mikul z Pavlovic v roce 1351, stejně jako bratři Pardus a Litold v letech 1358 a 1359, Pardus po bratrově smrti prodává panství Janovi z Kravař a jeho syn Vok z Kravař mění v roce 1371 toto panství za jiné s Janem Hromadou z Horky, který dále panství v roce 1384 prodává Mukařovi z Kokor. Nějakou dobu po jeho smrti prodává panství se zpustlou tvrzí, Jan Lísek z Kokor v roce 1417 Hankovi z Kokor. Za něj byla tvrz obnovena, což je překvapivé, protože se tak stalo v bouřlivé době husitských válek, kdy naopak značná část pevností v Českém království byla zničena. Další představitel tohoto rodu Jan Mukař z Kokor prodává panství a tvrz v roce 1446 Jindřichu Mojkovi z Vidbachu, a poté i Vidbachy obývána až do roku 1556, kdy Hynek Pavlovský koupil Dřevohostice a s Pavlovicemi toto panství spojil. Tím upadla role pavlovické tvrze a pravděpodobně začal její zánik.
Východní příkop od severu
Tvrziště od západu
Místní vědí, že to není jediné šlechtické sídlo v obci. Cca 400 let po zániku tvrze byl na konci 19. století v obci postaven i výstavný zámek, jemuž se samostatně věnuje naše keš Zámek Palovice u Přerova a zámecký park (GC9T5H4).
Zámek
Jak jsme psali výše, tvrziště se v současné době nachází uprostřed soukromých zahrad, tudíž bohužel není přístupné, a přes hradbu domů obklopujících jej ze všech stran je obtížné jej spatřit byť i jen zdálky, i proto jsme do listingu použili téměř výhradně fotografie tvrziště z Hrady.cz, ačkoliv jinak používáme zásadně vlastní. Keš (malou černou petku) jsme však umístili do místa, odkud je alespoň vidět výšina s tvrzištěm. Dobrým orientačním bodem je velký rozvětvený zčásti suchý strom, který roste na centrálním pahorku. Aby nedocházelo ke geoerozi zídky, v níž je keš umístěna, a aby přílišné dlouhé hledání nevzbuzovalo nežádoucí pozornost domorodců, zejm. pak v domech naproti, přidáváme pro rychlý odlov fotohint. Prosíme opět důkladně zamaskujte, ať keš dlouho vydrží. Nezapomeňte si opsat bonusové číslo.
Tvrziště od keše
Zdroj – Hrady.cz
– Mapy.cz
– LIDAR
– Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí
– Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. část - Severní Morava