Lískovec - Evangelický hřbitov
V roce 1881 přišlo do Karlovy huti v Lískovci ze železáren v Ustroni několik desítek dělnických a úřednických rodin evangelického vyznání a utvořili zde jakési středisko. Jelikož tito evangelíci náleželi k farnímu úřadu ve vzdálené Komorní Lhotce, požádali majitele frýdeckého panství arcivévodu Albrechta o pozemek k založení vlastního hřbitova. Albrecht tak učinil a v roce 1883 došlo k výstavbě a v březnu roku 1884 byl hřbitov včetně márnice vysvěcen. Do té doby museli být evangelíci pohřbíváni v ústraní na katolických hřbitovech mezi sebevrahy.
Mezi spoluzakladatele hřbitova náležel Jan Tacina (1836–1917).
Tento hřbitov Lískovci je tedy o 27 let starší než evangelický kostel ve Frýdku, jež byl postaven v novogotickém slohu roku 1910 - 1911 s podporou daru "díla Gustava Adolfa" v Lipsku pro dělníky Karlovy huti a polské, německé a české evangelíky ze středního a východního Těšínska.
První evangelické bohoslužby se dříve konaly roku 1888 v sále závodního hotelu pod Lipinou. Od té doby sem občas docházel evangelický kazatel. V roce 1896 vznikl z této kazatelské stanice filiální evangelický sbor, který patřil pod úřad v Komorní Lhotce.
Bohoslužby se konaly do roku 1901 v místnosti závodní dělnické kuchyně Karlovy huti, poté opět v sále závodního hotelu pod Lipinou. Prvním stálým evangelickým duchovním se stal v roce 1908 Karel Buzek. Za něj také došlo k výstavbě vlastního kostela, jehož stavba byla zadána Ing. Janu Pohloví.
Slavnostní posvěcení základního kamene se konalo 8. května 1910 za účasti několika tisíc evangelíků ze širokého okolí. Novogotická stavba z režných cihel byla z větší části vystavěna v roce 1910, v roce 1911 byla dokončena věž a kostel byl slavnostně vysvěcen. Do roku 1918 se konaly bohoslyžby v němčině a polštině, když se po vzniku samostatného Československa oddělili od svých souvěrců čeští evangelíci a založili Českobratrskou církev evangelickou, praktikovaly se bohoslužby i v českém jazyce.
Zdroj informací: internet