Kříž: časem notně ošlehaný, uprostřed ničeho, a přesto pozoruhodný a jedinečný. Kde se tady vzal a proč ?
Inu, nevypadalo to tady totiž vždy tak, jak to vypadá dnes. Všude kolem bylo Larischovo: hned naproti přes silnici stávaly tři budovy hospodářských dvorů, na které navazoval zámecký park s kaplí a samotný zámek. O kousek dál na dnešní křižovatce pak bylo možno najít zahradnictví, konírny, kočárovnu a prádelnu. A opačným směrem - ke křižovatce u dolu ČSA - tepalo srdce staré Karvinné: velký areál Larischova pivovaru, kostel sv.Jindřicha, sokolské cvičiště, a k tomu samozřejmě spousta obytných domů. Pro návrat do těchto časů není potřeba přenášet se do dob králů a princezen, vždyť všechny stavby jsou jasně zřetelné ještě v mapách z roku 1947.
A dnes ? Jednoznačně vítězí uhlí .. i když aktuálně už vlastně ani to ne. Jen chodby hluboko pod povrchem, které zvrásnily krajinu natolik, až padlo celé město. Artefakty lze nalézt dosud a v hojné míře: okolní lesy jsou plné stavebního materiálu z rozvalin dřívějších staveb, protínájí je zarostlé silnice, jejichž tvary a zákruty v dnešní krajině nemají logické vysvětlení, nemluvě o alejích stromů stále nepohlcených okolní přírodou. I ten kříž byl chvílemi zarostlý tak, že o něm věděli jen zasvěcení. Teď je jeho místo poněkud důstojnější, dá-li se to tak říct: odklizené, prosekané, a dokonce s lavičkou zvoucí k posezení a vzpomínkám. Zaslouží si to. Je to jediný dochovalý svědek zkázy kolem. Jediná památka, která nepodlehla rozkladu a lze ji obdivovat v původní kráse. Erecta 1886, Renov 1933. Vztyčen v roce, kdy se hrabě Jindřich stal na následujících třicet let zemským hejtmanem Slezska. To dřevo by mohlo vyprávět dlouhé hodiny ....
Přijměte proto prosím i vy pozvánku na toto unikátní místo, nechte se alespoň na chvíli unášet duchem dávného města a představami co by bylo, kdyby ...
Pro lepší představu jsou uvedeny i trasové body s několika zmíněnými místy.
Přeji příjemný zážitek !