František Lýsek
František Lýsek se narodil v obci Proskovice jako desátý v rodině. Vystudoval s vyznamenáním učitelský ústav a začal působit na škole ve Staré Bělé. Jako učitel menšinové školy v Jistebníku nad Odrou, kam děti přicházely ze 12 okolních obcí založil na škole v roce 1929 dětský pěvecký sbor Jistebničtí zpěváčci. V roce 1931 začal sbor vystupovat v ostravském rozhlase, ustanoven byl ministerstvem školství jako první školský zájmový sbor (následován více než 300 dalšími školními sbory). Zpěváčci podnítili vznik původních skladeb pro dětské sbory, zpívali na Hradě před prezidentem T. G. Masarykem (1933), na mezinárodním hudebním kongresu ve Vídni (1936), natočili dvě gramofonové desky, dokumentární film Melodie Beskyd (1935), František Lýsek pro sbor zharmonizoval lidové písně („Pomněnky“, 1937). Zpěváčci stáli u zrodu moderní estetické kategorie 20. století – dětské sborově pěvecké umění.
Nabídku nastoupit v pražském rozhlase roku 1931 František Lýsek nepřijal a jeho životní dráha vedla po okupaci Sudet na pokusnou školu v Otrokovicích – Baťově, kde v tradici Jistebnických zpěváčků pokračoval sbormistrův Dětský sbor z Baťova (1938–1945). Ten natočil gramofonovou desku, zpíval podle Lýskovy metody tzv. nápěvkové intonace, sbormistr mu upravil lidové písně („Pampelišky“, 1941, dodnes jsou sbory nejčastěji zpívané Konopa a Měla jsem holoubka).
Po druhé světové válce nepřijal František Lýsek nabídku Výzkumného ústavu Akademie J. A. Komenského v Praze a zůstal na Moravě. 1. prosince 1945 odešel do Brna, kde ukončil studium Filozofické fakulty Masarykovy univerzity doktorátem filozofie (1949). Zpočátku působil na Kotlářské ulici ve škole, kde založil a vedl Brněnský dětský sbor (1945–1977), pro BDS zharmonizoval sbírku lidových písní „Sedmikrásky“, 1952. Měl děti Lumíra a Květuši.
František Lýsek učil na brněnské konzervatoři, Janáčkově akademii múzických umění, mezi učiteli uplatňoval na řadě kurzů svou metodu tzv. „nápěvkové intonace“, v brněnském rozhlase organizoval cykly pořadů Zpívejte s námi! Písničky našich maminek aj. V letech 1930–1950 zapsal na 1400 lašských písní (část jich pod názvem Písně z Lašska vydala AV ČR v Brně v roce 2004).
Po Františku Lýskovi jsou pojmenovány ulice: v městské části Praha 13 – Lýskova, v Brně (čtvrť Bystrc) – Lýskova, v Ostravě (čtvrť Bělský Les) – Františka Lýska. Každoročně se také koná Festival Poodří Františka Lýska. V roce 2020 měl proběhnout již 17. ročník.
S Brněnským dětským sborem koncertoval sbormistr v rozhlase a televizi (Pražské jaro 1956, italské turné s orchestrem FOK, s Moravanem, s Českou filharmonií 1958, 1965), natočil film „Děti a noty“ (Stříbrný lev v Benátkách, 1964). V roce 1969 koncertoval sbor v kanadském ancouveru – ovládal 31 vícehlasých skladeb a 16 úprav lidových písní (anglicky, italsky, francouzsky, latinsky, německy, polsky, rusky, španělsky aj.) František Lýsek působil na katedře hudební výchovy (1952–1970) jako její profesor a vedoucí a napsal řadu učebnic a významných monografií, např.: Cantus choralis infantium (1969), Problémy pěvecké mutace (1974), Vox liberorum (1976), kde výzkumem prokázal, že zpěv předchází řeč. 12. ledna 1977 se v sále Majakovského v Praze konal unikátní koncert BDS bez sbormistra. Úspěch sboru ozářil poslední dny sbormistrova života. 16. ledna František Lýsek ve věku 72let v Brně zemřel.
Ve kterém roce odmítl nastoupit v pražském rozhlase?
A = 1931
A = 1943
A = 1935
Kolik měl dětí?
B = 3
B = 2
B = 0
Ve kterých městech jsou po něm pojmenovány ulice?
C = 19 Litomyšl, Olomouc, Ostrava
C = 18 Brno, Ostrava, Praha
C = 17 Bohumín, Opava, Pardubice
Kolikátý ročník Festivalu Poodří Františka Lýska měl proběhnout v roce 2020?
D = 6.
D = 10.
D = 17.
N 49 (1976-A).083 E (16+B) (30-C).(267-D)
Keška se nachází ve zdejším lese, všem přeji pohodový a ničím nerušený odlov.