Sarothamnus scoparius – janovec metlatý
Janovec je u nás docela běžná rostlina. Jenže kde jinde už by měl mít keš, když ne v Janovicích, že…
Botanická charakteristika
Opadavý keř z čeledi bobovitých. Má řadu dalších botanických názvů, běžný je zejména Cytisus scoparius.
Janovec metlatý je opadavý keř 0,5 až 2 m vysoký, zřídka i více. Má silné kořeny s hlízkami s bakteriemi fixujícími půdní dusík. Zelené hranaté větve s pěti žebry bývají chudě olistěné, často i bezlisté. Listy jsou střídavé krátce řapíkaté trojčetné 1-2 cm dlouhé. v horní části výhonů jsou listy jednoduché. V horních částech větví vyrůstají v paždí listů jednotlivé žluté symetrické květy. s typickou skladbou květů bobovitých – pavéza, křídla, člunek/nehet, a nápadnou dlouhou zatočenou čnělkou. Plodem je tmavý 3,5 – 5,5 cm dlouhý černý ochlupený lusk, který spirálovitě puká a vymršťuje semena. Ta jsou jsou 3-5 mm dlouhá, okrouhlá, zploštělá, tmavá.
Celá rostlina je jedovatá, obsahuje alkaloidy.
Biologie
Janovec kvete v květnu a červnu. Opylován je hmyzem.
Rozmnožuje se semeny, která v půdě přeléhají mnoho let a jejichž klíčení urychluje zvýšená teplota (např. při požáru), nebo vegetativně (to se týká zejména zahradních kultivarů).
Rozšíření
V Evropě je janovec původní od Portugalska a Britských ostrovů do střední Evropy. Původní areál je těžké určit, protože rostlina se po staletí pěstuje, takže na velkém území zdomácněla. Zavlečen je údajně také do Makaronésie , Severní Ameriky, Jižní Ameriky a na Nový Zéland. U nás roste na většině území, ale těžiště výskytu má ve středních polohác h.
Stanoviště
Roste na osluněných svazích, na okrajích lesů a na pasekách, suchých stráních a pastvinách a vřesovištích. Mnohde vytváří souvislé porosty a potlačuje ostatní původní druhy.
Má rád světlá stanoviště, na půdu je poměrně nenáročný. Vyhovují mu propustné mírně kyselé, vlhké nebo sušší půdy. Sucho snáší dobře, ale nesnáší zamokření, hluboký řez a přesazování. V podmínkách střední Evropy často namrzá (u nás např. v období 1978/79, které údajně skoro žádný janovec nepřežil). Údajně ale dobře regeneruje, a populace se jistě může obnovit také ze semen v půdní bance.
Použití
Janovec dříve lokálně sloužil k výrobě košťat a pletení košíků. Lesníci ho pěstovali jako zimní pastvu pro zvěř. Také k zúrodňování písčitých polí a zpevnění písčitých půd, k jejich obohacení dusíkem. V současnosti ho využívají zahradníci jako součásti skupin okrasných rostlin nebo jako půdopokryvnou rostlinu, výhodou je jeho tolerance k městskému prostředí. Jsou pěstovány i různě barevně kvetoucí kultivary.
Použití v lidové medicíně jako diuretikum, reguluje srdeční činnost, má účinky na trávicí soustavu. V praxi ale není moc využíván, protože množství obsahových látek kolísá. Rozhodně by ho neměly používat těhotné ženy a osoby s vysokým tlakem.
Využití k jídlu udává databáze PFAF – doporučuji s opatrností a na vlastní riziko! Obsahuje alkaloidy! Poupata se sbírají a používají jako náhrada kaparů. Také se mohou přidávat do salátů. Jemné mladé vršky výhonů se dají přidávat do piva, dodají hořkost. Pražené květy mohou sloužit jako náhražka kávy.
Kůra je zdrojem třísloviny taninu. Z janovce se dají získat i rostlinná barviva – žluté a hnědé z kůry, žluté z kvetoucí natě a zelené z listů a mladých vrcholků rostliny.
Lidové názvy
Janovec má mnoho lidových názvů, Rystonová (2007) jich uvádí přes 70 (např. anafika, babí hněv, datlice, frýma, honzigraus, chvoště, janobít, ježumín, kočičí zlato, krutopysk, legrátí, metlovník, proutnatec, renofika, revízek, rokytí, rymíz, senestr, smrdí, spartum, srnčí, šanystr či šanejstr, šejnoha, švabín, třesk, zaječí chvošť, žlutý akátek).
Skalická A. (1995) in Slavík B., Květena ČR 4, Academia, Praha, pp. 332-334
Větvička V. (1998): Stromy a keře. Aventinum, Praha, p. 235
Chytrý et al 2010 Katalog biotopů ČR, 2. vydání, AOPK ČR Praha
Rystonová I. (2007): Průvodce lidovými názvy rostlin: i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Academia, Praha, p. 202.
Ke keši:
Pokud budete chtít, můžete vzít (hlavně v zimním období) ptáčkům něco do zobáčků.
...
Keš je FTF friendly. Všichni, kdo ji odloví 15.4.2022 si mohou logovat FTF.