Tak zase jedna Routovka. Další, zdaleka ne poslední... No znáte to. Tentokrát vás přivedu k vysočanské radnici, podle mě velmi hezké budově, které si ale málo lidí při cestě okolo všimne.
O radnici:
Když byly 27. srpna 1902 Vysočany povýšeny na město (tehdy se rozkládaly na ploše téměř 607 hektarů, stálo zde 183 domů a žilo tu 4406 obyvatel), rozhodli se zdejší představitelé pro postavení radnice. Dlouho hledali pozemek, který by byl v pomyslném středu města a na frekventovaném místě. Ale problém byl v tom, že Vysočany neměly vlastní náves. Tam, kde kdysi stávala tvrz, zůstaly jen hospodářské budovy a v jejich sousedství dominikánský dvůr. Vysočany nebyly totiž ucelenou vsí, ale seskupením jednotlivých dvorů, které se přenechávaly různým vlastníkům, často i hodně vzdáleným. Mezi držiteli byli nejen majitelé sousedních panství, klášterů či jiné vrchnosti, ale prý i kuchaři Jana Lucemburského a dokonce i jeho osobní lékař. Každá usedlost, každý dvůr žil svým vlastním životem bez většího vztahu k sousedům. K sídlům majitelů byli Vysočanští obesíláni na úřad i na faru. Proto ve Vysočanech nikdy nevzniklo společenské prostranství či náměstí. Dokonce ani vlastní kostel, školu či rychtu tato jinak bohatá obec dlouho neměla.
Situace se nezměnila ani v 19. století, kdy obyvatelé, vymanění již z poddanské závislosti, mohli svobodně hospodařit a začaly tu vznikat řemeslnické dílny a rozvíjely se průmyslové provozovny.
Proto měla být nová radnice postavena v místě, kde by poté kolem ní vzniklo náměstí. Ovšem nenašel se vhodný pozemek. Byl tedy využit prostor na „obecním vršku“, kde již stála škola a dosavadní obecní úřad. Tato část Vysočan se stala díky zmíněným dvěma institucím frekventovanější, a přestože to nebylo ideální, bylo rozhodnuto postavit radnici zde, částečně na místě obecního úřadu. Ten byl v roce 1910 zbourán a již následujícího roku tu stála nová radnice.
Vysočanský stavitel Václav Haase vypracoval plány a provedl stavbu. Během ní došlo ke sporu s vlastníkem pozemků ve východní části. Jejich držitel B. Frey-Strohmayer, jehož otec rytíř Bedřich Frey z Freyenfelsu byl dlouholetým vysočanským starostou a čestným občanem města, nepostoupil část parcely, kterou původně přislíbil, a nechal na ní postavit provozní budovy své mlékárny a laboratoř. Neukončená budova radnice byla na východní straně uzavřena štítovou zdí. Považovala se za provizorium, ale ani později k dostavbě nedošlo.
Radnice byla dána do užívání 17. ledna 1912. Náklady na stavbu činily 203 000 korun. V objektu sídlila ještě krejčovská dílna s obchodem Josefa Rokyty „Civilní a vojenský krejčí“, do které se vcházelo z boční strany dnes již zaslepeného polosuterénu, dále c. a k. poštovní úřad s telegrafní a telefonní stanicí, první peněžní ústav ve Vysočanech „Filiálka Občanské záložny v Karlíně“, četnická stanice a byty pro zaměstnance městské správy.
Hlavní průčelí dvoupatrové budovy (dnes půdní vestavbou) je orientováno k severu. Směřuje k nové části Vysočan, budované v prostoru před nádražím. Původní projekt uvažoval se symetrickou stavbou o patnácti okennních osách, ale protože nebyla dokončena v plném rozsahu, radniční budova je dnes asymetrická, o jedenácti osách. Obě nároží měla mít jednoosý rizalit, ten je však jen v západní části. Hlavní (středový) rizalit je tříosý a dostal se tak neplánovaně mimo střed budovy. Má mohutnou atiku, z níž vystupuje štít přestupující před střechu. Na hřebeni střechy se nachází čtyřhranná věžička s ochozem, která dominuje celé stavbě. Je ukončena osmibokým baldachýnem, nesoucím převýšenou osmibokou helmovitou střechu s makovicí, z níž vyčnívá krátký stožár s korouhvičkou. Je na ní letopočet ukončení stavby - 1911.
Nárožní rizalit zakončuje čelní i boční štít. Mezi tímto bočním a „středovým“ štítem je vložen další, menší štít, který je prostoupen vikýřovitým okénkem a je s oběma štíty spojen obloukem.
Západní průčelí má pět okenních os. Svisle je členěno jednoosými nárožními rizality, které vrcholí štíty. Jsou propojeny třemi oblouky atiky, stejnými jako na severním průčelí.
Přízemí celé stavby je bosované. Všechna přízemní okna jsou půlkruhovitě ukončena. Uprostřed středového rizalitu je hlavní vchod, lemovaný sloupy, které nesou na krakorcích balkon v šíři středového okna druhého patra. Nad vstupními dveřmi na balkon je plasticky vyvedený vysočanský znak v obdélném zdobeném rámování. Okna druhého patra v rizalitu jsou též půlkruhovitě ukončena. Všechna ostatní okna jsou pravoúhlá. Vedlejší vchod do budovy nemá architektonické zdobné prvky. Vstupovalo se jím na poštu, do záložny a dalších míst této části objektu. Dnes se nepoužívá. Uvnitř budovy je klenutý vestibul a trojramenné schodiště. Jeho zábradlí tvoří čtvercové pilíře a stoupající balustrádové zábradlí.
V letech 1991 až 1995 proběhla vnitřní úprava a částečná přestavba radnice podle projektu ing. arch. Dvořáka, CSc., ze studia AAC. Stavbu provedla firma Bond s. s r. o. V adaptovaném podkroví i v suterénu vznikly nové provozní místnosti.
Po dostavbě radnice vznikla samostatně řešená víceúčelové budova, vnitřně propojená s historickým objektem radnice, dokončená v roce 2002.
O keši:
Z úvodních souřadnic se koukněte přes silnici, kde uvidíte budovu radnice. Pod nejvýše položeným oknem najdete nápis o A písmenech. V přízemí je B oken. Ke dveřím do radnice vystoupáte po C schodech. Finálku najdete na N 50° 06.(B/2)(C)(A) E 14° 29.(A+1)(B-A-C)(A). Užijte si lov!
Text listingu byl převzat z https://www.praha9.cz/100-let-vysocanske-radnice
Informace o krabičce:
Místo: 3.
Logbook: 5.
Krabička: 5.
Počet zmizení: 4
Poslední kontrola: 23.12.2022