První rozhledna (1854 - 1870):
V roce 1854 zřizuje Jihlava na nedalekém vrchu Šacberk (613 m n. m.) první rozhlednu. Toto místo nebylo vybráno náhodně, neboť se jedná o středověkou lokalitu dolování stříbra, která je opředena mnoha lidovými legendami. Tato první rozhledna byla zřízena díky nápadu jihlavského starosty Petera Ernsta Leupolda von Löwenthala (1800 - 1872). Jeho návrh v roce 1853 prezentovaný před obecním výborem byl jednohlasně schválen a stavba mohla začít. Město poskytlo materiál ze svých lesů a částku asi 400 zlatých. Stavba rozhledny probíhala od podzimu 1853 do jara 1854. Dne 5. května byla prohlédnuta zástupci jihlavského mětského úřadu a městským stavebním mistrem Alexandrem Theurerem. Následně byly odstraněny stavební závady a 23. července se v jihlavských novinách objevuje článek, který zve občany na slavnostní otevření rozhledny.
Podoba první rozhledny se dochovala pouze ze slovního popisu. Přízemí bylo zděné a nad ním se nacházel taneční sál, který také sloužil jako shromaždiště lidí za nepříznivého počasí. Nad sálem se tyčila věž z dřevěných trámů s vyhlídkovými galeriemi ve dvou poschodích nad sebou. Nad vchodem byla umístěna černá tabule se zlatým nápisem "Cives cibilus". Dochovaly se dva plány z této doby (viz obrázek níže), ale údajně ani jeden neposloužil k finální stavbě.
Rozhledna na Šacberku byla první svého druhu na Českomoravské vrchovině a zaujímala také místo v první dvacítce rozhleden v českých zemích. Nevlídné klimatické podmínky neustále poškozovaly dřevěný materiál a věž musela být mnohokrát opravována. Velké opravy byly provedeny v roce 1861, kdy policejní komisař Adolf Kirschner shledal mnoho závad (rozbitá okna, děravá střecha, zatékání vody) a žádal jejich urychlenou nápravu, což městská rada vykonala za cenu 27 zlatých. V roce 1865 byla nalezena velká závada v prostředním patře věže, které muselo být nahrazeno za cenu 255 zlatých. Podzim roku 1870 byl ve znamení velkých rozmarů počasí, silných větrů a bouří. Dne 23. října se objevila nad městem polární záře, což prý nevěstilo nic dobrého. V noci z 26. na 27. října panovala nad městem prudká vichřice, jenž trvala od půlnoci až do páté hodiny ranní. Lámaly se stromy a mimo jiné byla poškozena i věž kostela sv. Jakuba. Po rozednění nebylo již možné nad vrcholky stromů rozhlednu spatřit, byla povalena bouří.
Oprava rozbité věže již nebyla možná, dřevo se prodalo v dražbě a na místě bývalé rozhledny zůstalo pouze zděné přízemí s tanečním sálem, které stále více podléhalo zkáze. Nakonec byl i tento stavební materiál vydražen a zájem o Šacberk postupně upadal.
obr. č. 1: první plán rozhledny (nalevo) a druhý plán rozhledny (napravo) na vrchu Šacberk
Druhá rozhledna (1907 - 1940):
V roce 1895 je v Jihlavě založen Okrašlovací spolek pro Jihlavu a okolí. Ten byl německý a měl přes 400 členů. Neustálé volání obyvatelstva po obnovení rozhledny na Šacberku bylo vyslyšeno a spolek požádal městskou radu o povolení ke stavbě a uspořádání sbírky na ni. Dne 6. června 1901 byla stavba schválena, avšak přípravy probíhaly velmi pomalu, až se v roce 1905 úplně zastavily. V roce 1907 nový vedoucí spolku Emanuel Schulz dává na valné hromadě 20. března 1907 další impuls k zahájení stavby, začala nová sbírka a projektu se ujal významný jihlavský architekt Kajetán Malnati (1871 - 1915). Uvažované varianty železné nebo betonové věže byly z důvodu vysokých nákladů zamítnuty a v konečné verzi plánu získala rozhledna podobu štíhlé 27,7 metru vysoké dřevěné věže spočívající na 4,4 metru vysokém kamenném soklu osmiúhelníkového půdorysu o průměru 6,5 metru. Dřevěná věž měla také osmiúhelníkový tvar a ochoz pro návštěvníky byl umístěn ve výšce 21,5 metru. Stabilitu věže zajišťovala čtyři silná lana ukotvená vždy na třech místech nad sebou v zemi. Během léta 1907 byla stavba dokončena a 1. září se konalo slavnostní předání veřejnosti.
Rozhledna na Šacberku nebyla pouze cílem výletníků, ale stala se především symbolem jihlavského jazykového ostrova. I slavnostní otevření bylo spíše německou manifestací namířenou proti Čechům, kteří se slavnosti patrně vůbec neúčastnili. O návštěvu rozhledny byl velký zájem. V prvních 21 dnech na ni vystoupilo téměř 2 100 osob. Jako suvenýr byly vytištěny pohlednice s motivem rozhledny. V roce 1927 proběhla výraznější rekonstrukce - byla položena nová krytina na střechu a vytvořen nový nátěr.
Osud druhé rozhledny byl stejně tragický jako první. V úterý 2. října 1940 v 10 hodin dopoledne zachvátil rozhlednu požár, který se nepodařilo uhasit ani třem hasičským sborům z Jihlavy, Zborné a Bedřichova. Naštěstí se oheň nerozšířil do okolního lesa, neboť panovalo bezvětří. Hořící rozhlednu pozorovali lidé z náměstí skrz dnešní Komenského ulici. Požár pravděpodobně zapříčinila rozžhavená kamna instalovaná v objektu rozhledny, která byla využívána německou armádou jako letecká pozorovatelna. Celá událost byla vyšetřena a v prosinci 1940 bylo potvrzeno, že spolek nenese za zničení odpovědnost, objekt byl zničen kvůli nedbalosti vojáků wehrmachtu. Nakonec však vina nebyla prokázána a vyšetřování bylo zastaveno.
obr. č. 2: plán druhé rozhledny na vrchu Šacberk (nalevo) a její provedení (napravo)
Třetí rozhledna (1942 - ?):
Ihned po požáru, na žádost německých občanů Jihlavy, začal okrašlovací spolek připravovat stavbu nové rozhledny. V lednu 1942 však své úsilí ukončil a ve zřízení pokračoval městský úřad. Stavební plány nakreslil v červenci 1942 Ing. Šob, pracovník městského stavebního úřadu. Připravil dvě varianty projektu. První počítal s využitím železobetonu, druhý upřednostňoval kámen. Rozhledna měla mít tvar postupně se zužujícího štíhlého tubusu s galerií s šesti okny ve výšce 30 metrů nad zemí. Celková výška věže měla být 37,55 metru. Na galerii by lidé mohli vystoupat po točitých schodech, nebo se pohodlně svézt výtahem. Z galerie by se pak měl naskytnout krásný a čistý pohled na okolí nad korunami stromů. Schodiště byla důmyslně vymyšlena tak, že po jednom by návštěvnící vystoupali nahoru a po druhém zase dolů. Nad galerií se nacházelo ještě jedno patro, kam by lidé mohli vyjít a kde by byl instalován dalekohled. U země byla v projektu rozhledna obklopena dřevěnou stříškou. Celkový náklad na stavbu včetně výtahu byl vypočítán na částku 715 000 korun, u kamenné varianty by se vzhled rozhledny nezměnil, ale kvůli silnějším zdem nebylo možné instalovat výtah. Mohlo se ovšem rozšířit schodiště - tato varianta vycházela na 464 000 korun, přičemž galerie by zůstala železobetonová. Vypracováním rozpočtu však snaha o zřízení nové rozhledny na Šacberku skončila. Náročný finanční projekt musel být ve válečné době odsunut stranou.
Následující epocha již stavbě nepřála a dnes na vrcholku kopce nalezneme pouze kamenný podstavec po předchozí rozhledně. V roce 2002 narazily plány na dostavbu rozhledny kvůli možnému stínění signálu nedalekého vysílače. Roku 2015 se údajně k obnově kladně vyjádřily České radiokomunikace a ministerstvo obrany, nakonec se ale zjistilo, že se nic zásadního nezměnilo a vyjádření je stejné jako v roce 2002. Nyní je rok 2022 a snahy o obnovu rozhledny se zatím nikam neposunuly...
obr. č. 3: plány na nikdy neuskutečněnou stavbu třetí rozhledny na vrchu Šacberk
O keši:
- jedná se o virtuální keš, která nemá fyzickou schránku, více info např. ZDE
- pro uznání logu musí být splněna tato podmínka: ke svému logu nahrajte foto Vás či Vašeho osobního předmětu (GPS, CWG...) s torzem rohledny v okolí úvodních souřadnic
- v případě nesplnění výše uvedené jednoduché podmínky bude Váš log bez upozornění smazán
- pro zajímavost můžete přiložit i foto z webkamery, odkaz na ni naleznete ZDE
obr. č. 4: současná podoba torza rozhledny na vrchu Šacberk, zde pořizujte potřebné FOTO
Virtual Rewards 3.0 - 2022-2023
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between March 1, 2022 and March 1, 2023. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 3.0 on the Geocaching Blog.
Zdroje
www.jihlava.cz; www.starajihlava.wz.cz; www.idnes.cz; www.hrady.cz; www.wikipedia.cz