Moravský kras Virtual Cache

Moravský kras je krasová oblast a geomorfologický podcelek severovýchodně od Brna, který je částí Drahanské vrchoviny. Tato krasová oblast je nejlépe vyvinutá a zahrnuje nejširší spektrum krasových jevů v České republice. Nacházejí se zde téměř všechny krasové útvary. Je odvodňován Punkvou, Křtinským potok a Říčkou do řeky Svitavy a Svratky. Na většině území Moravského krasu je vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras.

Kras, neboli krasová oblast je geologické označení pro soubor osobitých tvarů a jevů vznikajících činností povrchové a podzemní vody (erozí a zejména korozí) v krajině, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny a minerály (vápenec či dolomit, sádrovec, halit). Voda vsakující se z povrchu do podzemí rozšiřuje původní puklinové systémy a vytváří jeskynní komplexy. Problematikou krasů se zabývá karsologie.

Moravský kras se dělí na tři části - Serverní, Střední a Jižní.

Severní část je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem je Amatérská jeskyně. Nachází se zde také nejznámnější česká propast Macoha. Pro veřejnost je v této části krasu zpřístupněno několik jeskyní, mezi něž patří Punkevní jeskyně, Sloupsko-Šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí pak volně přístupná jeskyně Lidomorna, která se nachází poblíž propadání potoka Bílá voda. Další spousta krasových jevů se nachází v Pustém a Suchém žlebu.

Střední část je odvodňována Jedovnickým a Křtinským potokem. V této části je nejvýznamnější jeskyní Býčí skála, která je propojena podzemní tokem Jedovnického potoka s Rudickým propadáním. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně Výpustek. Volně přístupné jsou v této části jeskyně Jáchymka a Kostelík.

Jižní část je odvodňována řekou zvanou Říčka, v jejímž údolí se nachází systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně. Nachází se zde také jeskyně Pekárna.

Tato keška je součástí pojektu Virtual Rewards 3.0. O virtuálních keších a pravidlech jejich logování si můžete přečíst na stránce pod následujícím ODKAZEM.

Cílem této virtuální kešky je provést Vás po nejkrásnějších místech Moravského krasu, přičemž zaměřená je pouze na přírodní úkazy. Vybrána byla veřejně dostupná místa, která jsou celoročně přístupná bez nutnosti platit vstupné. Jedinou výjimkou mohou být poplatky za parkování na doporučených parkovištích během turistické sezóny.

Pro zalogování této virtuálky musíte splnit následující podmínky - navštívit celkem 16 míst v Moravském krasu a pořídit na těchto místech fotografii. Mezi tyto místa patří:

Pozn.: Na místě vyfoťte buďto sebe, nebo svůj osobní předmět. Za osobní předmět považuji buďto travel bug spojený s Vaším účtem a nebo předmět opatřený Vaším nickem.

1.) Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně se nacházejí v Pustém žlebu, který leží v serverní části CHKO Moravský kras. Jeskyněmi protéká ponorná řeka Punkva, která vyvěrá u vstupu do jeskyní. Na jeskynní systém Punkevních jeskyní je napojena také propast Macocha. Punkevní jeskyně jsou součástí systému Amatérské jeskyně.

Punkevní jeskyně objevoval mezi lety 1909 - 1933 moravský krasový badatel Karel Absolon. V současné době je možné Punkevními jeskyněmi proplout na lodi z Pustého žlebu až na dno Macochy. To však původně možné nebylo. Součásná prohlídková trasa vodní cestou vznikla vyražením odvodňovací štoly, která snížila hladinu Punkvy o 6 metrů. Vodní cesta byla otevřena v roce 1933.

Vaším úkolem na tomto stanovišti bude vyfotit se před vstupem do Punkevních jeskyní, respektive s vývěrem řeky Punkvy.

2.) Čertova branka

Čertova branka je skalním tunelem nacházejícím se v ostrožně v Pustém žlebu. Jedná se o přírodní výtvor vzniklý erozí z prudkého toku potoka. Tento skalní tunel je asi 12 metrů dlouhý, šíroký 4,5 metru a vysoký přibližně 3 metry.

Původně se Čertova branka nacházela asi o dva metry níže vůči okolnímu terénu než je dnes. Ke snížení terénu došlo při stavbě silnice procházející v těsné blízkosti této průtokové jeskyně.

Vyfoťte se s Čertovou brankou v pozadí. K pořízení fotografie není nutné opouštět zpevněnou cestu.

3.) Amatérská jeskyně

Jako Amatérská jeskyně je souhrnně pojmenován jeskynní systém nacházející se v Moravském krasu. Tento jeskynní systém má délku téměř 45 kilometrů a je tak nejdelším jeskynním systémem ve střední evropě. Amatérskou jeskyní protéká potok Bílá Voda, Sloupský potok a říčka Punkva, která vzniká soutokem zmiňovaných potoků.

Systém Amatérské jeskyně tvoří tyto jeskyně: Sloupsko-Šošůvské jeskyně s propadáním Sloupského potoka, jeskyně Nová Rasovna s propadáním Bílé vody, jeskyně Piková dáma, Spirálka, C 13, Stará a Nová Amatérská jeskyně, propast Macocha a ve vývěrové části Punkevní jeskyně.

Jednotlivé jeskyně spadající do tohoto systému byli objevovány postupně. Už od objevu Punkevních jeskyní se však předpokládala existence rozsáhlého jeskynní systému, který byl od té doby hledán.

Jeskyně Piková dáma, Spirálka a C 13 nedaleko Nové Rasovny byly prozkoumány v 50. letech minulého století, přičemž byl v dolních patrech nalezen aktivní tok Bílé vody. Když se však ukázalo, že další postup z jeskyně C 13 není možný, byla obrácena pozornost na Ostrovskou plošinu. Tyto průzkumy prováděla amatérská speleologická skupina pro výzkum Plániv („Plánivská skupina“).

Tato skupina začala v roce 1968 prokopávat Cigánský závrt, při čemž po několika měsících usilovné práce dne 18. ledna 1969 dosáhli amatérští speleologové v hloubce 110 metrů aktivního toku Bílé vody a objevili 1,5 km doposud neznámých chodeb. Těmto prostorám se podle amtérských speleologů začalo říkat Amatérská jeskyně (dnes Stará Amatérská). V tomtéž roce byl 9. srpna zahájen potápěčský průzkum, při němž o několik dní později 16. srpna byly objeveny prostory nyní zvané jako Nová Amatérská jeskyně.

Dne 29. srpna 1970 zahynuli při nečekané povodni během mapování v Nové Amatérské jeskyni dva speleologové. Po této tragické události byl průzkum až do roku 1971 zastaven. Průzkum pokračoval až od roku 1971 tentokrát již profesionální speleology. Roku 1973 byla z Pustého žlebu vyražena štola umožňující bezpečný vstup do Nové Amatérské jeskyně.

Vstup do Amatérské jeskyně není sám o sobě tolik zajímavý, ale jeskyně samotná zcela jistě ano. Proto jsem se rozhodl připojit ji do této virtuálky taktéž. Ke splnění úkolu se proto vyfoťte před vstupem do štoly vedoucí do Amatérské jeskyně. K pořízení fotografie není nutné scházet ze spevněné cesty.

4.) Čertův most

Čertův most je vysoký skalní oblouk nacházející se ve svahu nad Suchým žlebem. Jedná se o podobný skalní útvar, jako je proslulá Pravčická brána v Českém Švýcarsku, avšak o mnoho menší.

Tento skalní oblouk vznikl z jeskyně, která byla vytvořena vodami tekoucími Suchým žlebem. Postupná eroze způsobená protékající vodou a vnějšími vlivy zapříčinila, že z jeskyně zbyl jeden velký a jeden malý skalní oblouk.

Tento skalní útvar byl dříve, především v 19. století hojně navštěvován. Po nedaleké propasti Macocha byl prakticky druhou největší atrakcí v této lokalitě. Starohrabě Hugo František Salm nechal počátkem 19. století postavit naproti tomuto skalnímu mostu pavilónek, který chránil návštěvníky před deštěm. Přestože se stále jedná o jednu z nejkrásnějších přírodních úkazů v Moravském krasu, tak v dnešní době je Čertův most téměř neviditelný, neboť je v současné době zarostlý lesem.

K Čertovu mostu je vstup zakázán, neboť se nachází v Národní přírodní rezervaci. Čertův most je z cesty poměrně obtížné viditelný, obzvláště ve vegetačním období. Postačí tedy fotografie dole u rozcestníku „Pod Čertovým mostem“.

5.) Jeskyně Býčí skála

Býčí skála je jeskyně nacházející se ve Křtinském údolí v Moravském krasu. Spolu s Barovou (Sobolovou) jeskyní a Rudickým propadáním přesahuje celkovou délku 18 kilometrů. Jedná se tedy po Amatérské jeskyni o druhý nejdelší jeskynní systém v České republice. Býčí skálou protéká Jedovnický potok, jehož vývěry se nacházejí kousek od vstupu do jeskyně.

Vstupní část jeskyně byla navštěvována lidmi postupně prakticky ve všech dobách lidské historie. Nejvýznamnější objevy naší doby v jeskyni učinil archeolog a speleolog Jindřich Wankel, který v jeskyni prováděl vykopávky. Mezi největší objevy v Býčí skále patří bronzová soška býčka, kterou nalezli bratranci Felklovi o dva roky později.

Na dně předsíně bylo poté v roce 1872 Jindřichem Wanklem nalezeno více než 40 koster převážně mladých žen společně s velkým množstvím předmětů ze starší doby bronzové. Jednalo se pozůstatky tzv. Halštatského pohřbu.

Ke konci II. světové války byla nacisty započata ve vstupních prostorách stavba podzemní továrny. Přestože továrna nebyla dokončena, tak došlo k nenávratnému poškození této prostory.

Na tomto místě se vyfoťte s jeskyní a skalní stěnou v pozadí.

6.) Vývěry Jedovnického potoka

Vývěr Jedovnického potoka se nachází ve Křtinském údolí v Moravském krasu. Voda zde vyvěrá opět na povrch, poté co proteče podzemními prostorami, které dosahují celkové délky okolo 15 km. Na místě kousek severněji jsou kromě největšího vývěru ještě dva menší. Jedovnický potok se následně o kousek dále vlévá do Křtinského potoka.

Louka s vývěry se za posledních sto let výrazně proměnila, i když to na první pohled není zcela patrné. Nejvíce podobu vývěru poznamenala těžba kamene na stavbu silnice mezi Křtinami a Adamovem.

Ke splnění úkolu se vyfoťte u nejsilnějšího vývěru Jedovnického potoka.

7.) Jeskyně Jáchymka

Jeskyně zvaná Jáchymka, nebo též známá jako Evina díra se nachází ve Křtinském údolí v Moravském krasu. Jeskyně je volně přístupná a prochází jí turistická značka.

Tato jeskyně byla lidmi využívána již od pravěku. Své jméno „Jáchymka“ dostala podle poustevníka Joachyma, který v 19. století jeskyni obýval. V jeskyni byl také v minulosti těžen netopíří trus, používaný jako hnojivo.

Vyfoťte se na libovolném místě před jeskyní, nebo uvnitř jeskyně. Pokud to z fotky nebude přímo patrné, napište v logu kde přesně byla fotka pořízena.

8.) Lom Seč

Pískovcový lom Seč nedaleko Rudice je dobývacím prostorem, ve kterém se už delší dobu intenzivně nepracuje. Těžba byla zastavena v roce 1993 a od té doby se v lomu těžilo pouze nárazově. V poměrně nedávné době však báňský úřad vydal rozhodnutí na likvidaci lomu a těžba tak byla zastavena úplně. V současné době je lom přírodní památkou.

Na rozdíl od ostatních zastávek této virtuálky je tahle vyjímečná tím, že poukazuje na místo, které bylo vytvořeno zcela uměle odkrytím povrchové zeminy. Jedná se však o místo velmi pěkné, které zcela jistě stojí za návštěvu.

Ke splnění úkolu na tomto stanoviště se vyfoťte kdekoliv v prostoru bývalého lomu, např. dole u žlutého jezírka :-)

9.) Rudické propadání

Rudické propadání leží v Moravském krasu poblíž obcí Rudice a Jedovnice. Spolu s Býčí skálou a Barovou (Sobolovou) jeskyní tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice. Jedná se o nejmohutnější propadání v Moravském krasu.

Jedovnický potok se zde postupně propadá až do hloubky 90 metrů. Uvnitř propadání se nalézá jeden z největších vodopádů v České republice. Dále se uvnitř nalézá Rudická propast – nejhlubší česká suchá propast, Obří dóm – jedna z největších jeskynních prostor v Česku. Tzv. Srbský sifon pak spojuje tuto jeskyni s Býčí skálou.

V bezprostřední blízkosti propadání se také nachází skalí útvar Kolíbky, který taktéž stojí za návštěvu.

Na tomto se stanovišti se vyfoťte s propadáním Jedovnického potoka v pozadí.

10.) Propast Macocha

Propast Macocha je nejznámější a zdaleka největší propastí v Moravském krasu. Hloubka její suché části činí 138,4 metrů. Na dně propasti se nachází Horní jezírko o hloubce 11 metrů a Dolní jezírko o hloubce minimálně 50 metrů. Na hraně propasti se nacházají dva vyhlídkové můstky – tzv. Horní a Dolní.

Název propasti je patrně odvozen od pojmenování nevlastní matky – macechy. Dle pověsti se měla jistá macecha pokusit o shození nevlastního synka do propasti. Ten se však zvládl zachytit pod okrajem proapsti a zachránil se. Jedna verze poté udává že macecha byla za tento čin do macochy shozena. Druhá verze vypráví, že macecha po svém činu nevěděla, že se nevlastní syn zachránil a sama pak do propasti kvůli tíze svědomí skočila.

Do propasti se dříve nedalo dostat jinak, než sestupem shora. První člověk na dno Macochy prokazatelně sestoupil roku 1723, byl jím Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě. Po objevení Punkevních jeskyní bylo roku 1914 propojeno dno Macochy suchou cestou z Pustého žlebu.

Vaším úkolem bude vyfotit se na Horním, nebo Dolním vyhlídkovém můstku dle Vašeho vlastního uvážení ;-)

11.) Koňský spád

Koňský spád je vyhlídka do údolí Pustého žlebu v Moravském krasu. Své jméno nese podle tragické události, ke které došlo v 19. století, kdy se zde ze skály zřítil do Pustého žlebu koňský povoz. Místo se nachází v Národní přírodní rezervaci a vede k němu turistická značka.

Ke splnění tohoto úkolu se vyfoťte na vyhlídce.

12.) Hřebenáč

Hřebenáč je osamocená skála stojící poblíž vstup do Sloupsko-Šošůvských jeskyní. Tato skála je téměř trojúhelníkového tvaru, 19 metrů vysoká s nejvyšším místem ve tvaru břitu v severní části. V blízkosti Hřebenáče se také nacházejí tzv. „Staré skály“, kde se propadá Sloupský potok do podzemí. V době vyšších vodních stavů se zde tak tvoří malé jezero. Osamocená skála vznikla rozpadem původní vápencové stěny.

Na vrcholu hřebenáče byla roka 1756 vztyčena socha svatého Šimona. Ze sochy se však do dnešních dnů dochoval pouze zbytek podstavce, vedle nějž nyní stojí litinový kříž. Podle Hřebenáče, respektive jeho sloupcového tvaru byla taktéž pojmenována přilehlá obec Sloup. V současné době je Hřebenáč oblíbeným cílem horolezců.

K úspěšnému absolvování této zastávky se vyfoťte s Hřebenáčem v pozadí.

13.) Sloupsko - Šošůvské jeskyně

Sloupsko-Šošůvské jeskyně leží na jižním okraji obce Sloup. Jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí. V nejznámnější Eliščině jeskyni jsou díky výborné akustice pořádány koncerty komorní hudby. Prohlídky Slouspko-Šošůvských jeskyní jsou spojeny s prohlídkou jeskyně Kůlna, kde prohlídková trasa končí. Jeskyněmi protéká podzemní tok Slouspkého potoka a jsou propojeny se systémem Amatérské jeskyně.

První písemná zmínka o Sloupsko-Šošůvských jeskyní pochází z roku 1669, napsal ji lékař a fyzikus města Brna Johannes Ferdinand Hertod z Todtenfeldu. Jeskyni popsal jako zářivě bílou a plnou krápníků. Za celých 79 let po něm, v roce 1748 vstoupil do jeskyně jeho dvorní fyzik a matematik J. A. Nagel. Jako první člověk sestoupil do spodních pater jeskyně. Po prohlídce prohlásil, že jeskynní prostory jsou strašné a hrůzyplné. Eliščina jeskyně byla objevena v roce 1879 a zpířstupněna v roce 1881. Zbývající část jeskyní byla objevena mezi lety 1889 – 1915. V roce 2005 se jeskynním potápěčům podařilo proplout ze Sloupsko-Šošůvských jeskyní do propasti Macocha.

Ke splnění úkolů na tomto místě se vyfoťte přes jeskyní Kůlnou. Pokud se vydáte na prohlídku, můžete přiložit také foto z interiéru jeskyně.

14.) Jeskyně Lidomorna

Lidomorna je jeskyně nacházející se ve skále pod hradem Holštejn, nedaleko vesnice nesoucí stejný název. Jeskyně je někdy chybně nazývána jako „Hladomorna“. Své nechvalné jméno získala v dobách fungování hradu nad ní, neboť sloužila jako vězení. Odsouzenci byli shazováni z hradu rovnou dolů do jeskyně. Jeskyně je tvořená 17 metrů vysokým dómem. Dnešní vstup do jeskyně byl v dobách středověku zazděn.

Jindřich Wankel a Karel Absolon nalezli při prohledávání jeskyně ručně tesané schůdky v chodbě, která vedla původně z hradu do stropu jeskyně. Chodba z povrchu však byla zavalena až do roku 2011, kdy byla znovu obnovena. Vstup do chodby vypadající jako studna je možné spatřit nahoře na hradě.

Splnění tohoto úkolu dosáhnete vyfotografováním se před jeskyní, nebo uvnitř jeskyně dle libosti.

15.) Nová Rasovna

Jeskyně Nová Rasovna leží v Hrádském (Holštejnském) žlebu. Je součástí systému Amatérské jeskyně. Do této jeskyně se propadá potok zvaný Bílá voda. Potok poté protéká jeskyněmi Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka, C 13 a do Nové a Staré Ametérské jeskyně. V podzemí se spojuje se Sloupským potokem, čímž vzniká říčka Punkva.

Propadání Nová Rasovna je známé odjakživa, o první zdokumentovaný průzkum se pokusili dva horníci na přání starohraběte Salma. V polovině 19. století prozkoumal Jindřich Wankel asi 330 metrů chodeb až po tzv. Macošský sifon. Na počátku 20. století objevil Karel Absolon asi kilometr neznámých chodeb. V roce 1985 se podařilo potápěčům proplavat Macošský sifon, který je povodňovým odtokem Bílé vody do jeskynního systému Piková dáma – Spirálka.

Abyste splnili také tento úkol, vyfoťte se u propádání potoka Bílá voda.

16.) Stará Rasovna

Stará Rasovna, známá též pod názvem Zbořisko je povodňovým ponorem potoka Bílá voda. Jedná se o původní propadání zmiňovaného potoka. Při povodních, kdy nestačí Nová Rasovna pojmout velké množství vody, dochází k odtoku vody tímto ponorem. Dochází k tomu však velmi vzácně.

Výzkum Staré Rasovny probíhal podobně jako u výše zmiňované Nové Rasovny. Proniknout do podzemí se však podařilo až roku 1856, kdy bylo abnormálně suché léto a potok Bílá voda zcela vyschnul. Bylo zjišťeno, že Starou Rasovnu tvoří systém chodeb a jaskyněk. Do některých prostor se podařilo proniknout až po odčerpání sifonů.

Abyste splnili také tento úkol, vyfoťte se u propádání do Nové Rasovny.

Dobrovolný úkol na závěr

Vyfoťte se na dně propasti Macocha. Ke splnění tohoto úkolu je zapotřebí placená prohlídka Punkevních jeskyní a tak nechám tento úkol pouze jako dobrovolný. Budu však velmi rád, pokud jej taktéž splníte :-)

Pokud by se při Vaší návštěvě některé ze zastávek stalo, že bude z nějakého důvodu přístup k ní zakázen nebo omezen, dodržujte prosím toto nařízení. V takovém případě pořiďte foto na blízkém místě, které bude dostupné - např. u rozcestníku, apod.

Na první pohled může tato virtuálka vzhledem k počtu stagí působit velmi složitým dojmem, nicméně místa jsou vždy vybrána tak, aby byla umístěna po skupinkách a bylo možné „na jedno zaparkování“ vozidla navštívit více zastávek. Celkově lze virtuálku obejít na pět až šest částí, respektive stejný počet odstavení Vašeho automobilu :-) Celý odlov lze stihnout během jediného dne, nicméně doporučuji zvolit spíše klidnější tempo a výlet do přírody Moravského krasu si náležitě užít :-)