Počátkem roku 1423 se za dosud ne zcela jasných okolností rozešel slepý hejtman Jan Žižka s některými předáky táborské obce a své působiště přesunul do východních Čech. V polovině června pak využil nepřítomnosti pražského vojska, které se právě zdržovalo na Moravě a za podpory radikálního kněze Ambrože ovládl pražský Hradec Králové, k němuž se záhy přidaly i Dvůr Králové a Jaroměř. Po zprávě o ztrátě těchto městských základen se pražské vojsko okamžitě vrátilo do Čech a utkalo se s Žižkou v bitvě u Strachova dvora. Při této konfrontaci však utrpělo značnou porážku a jeho předáci se rozprchli do okolních hradů a měst. Je známo, že Diviš Bořek z Miletínka ustoupil do Kunětické Hory a Hašek z Valdštejna pravděpodobně zamířil do Kolína, odkud vysílal na všechny strany žádost o pomoc. Žižka obratem využil strategicky vhodné situace a obsadil město Čáslav. Zanedlouho ovládl i Kutnou Horu, kterou však záhy opustil a vrátil se zpět k Čáslavi, kde jej v příštích dnech oblehli znovu zformovaní pražané. Patrně někdy v těchto dnech slepý hejtman požádal o posilu hradecké orebity, kteří mu spolu s Jaroměřskými na pomoc vyslali oddíl pod velením hejtmana Matěje Lupáka. Pohyb tohoto uskupení však neunikl pozornosti Haška z Valdštejna, jenž proti výpravě vyrazil v čele ozbrojenců, kteří se shromáždili v Kolíně.
Bitva u Týnce se odehrála 22.8.1423 v blíže neurčité lokalitě u Týnce nad Labem. Oddíl pražského hejtmana Haška z Valdštejna, jenž se po bitvě u Strachova dvora stáhl za kolínské hradby, zde na hlavu porazil odřad hradeckých husitů pod velením Matěje Lupáka, který táhl na pomoc vojsku Jana Žižky, toho času obleženému v Čáslavi
Zprávy o střetnutí u Týnce nad Labem jsou velmi kusé a lze se z nich dozvědět jen nepatrné množství informací. Všechny pocházejí z jediného zdroje, kterým je soubor drobných kronik, psaných od sklonku bojovného husitství, jež historik František Palacký jako první soustředil do jediného díla pod názvem Staré letopisy české.
***
Zdroj: wiki
***