Osoblažský výběžek
Tato série keší s názvem Kde lišky dávaj dobrou noc, je věnována osoblažskému výběžku.
Osoblažský výběžek nebo také kraj loupežníka Hotzenplotze – tak trochu ospalé území, které je ze tří stran obehnáno Polskem, se nachází v severozápadní části Moravskoslezského kraje v okrese Bruntál a turistické oblasti Jeseníky. Na rozloze asi 100 km2 k 1.1. 2014 žilo asi 9 905 obyvatel.
Osoblažsko to v historii nemělo nikdy lehké, již za dob Rakouska-Uherska se nacházelo na jeho periferii, nejvíce však kraj zasáhla druhá světová válka. Centrum regionu – Osoblaha bylo kompletně srovnáno se zemí. Následný odchod převážně německého obyvatelstva dílo zkázy dokonal. V dnešní době se ovšem toto území znovu probouzí a nabízí své rozmanité služby.
Další zastavení série je v městečku Osoblaha.
Osoblaha
Česky Osoblaha (od 1407), Osoblava (1771), Osoblahy (1847), německy Hoczenplocz (1390), Hotzenplotz (1677-1945), Hotzenblotz (1685), latinsky Hocenploc, Hotzenplocz (1252-1413), Ossoblavia (1655-1846), jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga).
Dle jedné z pověstí mohla být v místě dnešní Osoblahy založena osada Ossaplavia již v 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. V roce 1241 vpadli na Moravu a do Slezska Tataři a Mongolové a zpustošili Osoblahu a okolních vesnice. Poté začal olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku s obnovou těchto oblastí. Osoblaha byla nově kolonizována kolonisty z německých oblastí Durynska, Frank, Hesenska a Saska. Osoblaha získala městská práva v roce 1251. Osoblažsko bylo majetkem olomouckých biskupů a náleželo k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V roce 1334 se zde na předměstí usídlují židé. V roce 1850 byla oblast Osoblažska přičleněna soudně a politicky ke slezským úřadům v Opavě, Osoblaha náležela k politickému okresu Krnov a stala se soudním okresem. Do roku 1939 zde bylo provozováno 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna a jiné výrobní závody. Do roku 1945 si město zachovalo téměř neporušené historické jádro. Na konci druhé světové války bylo město z 90 % zničeno. Po válečné zkáze následoval odsun původního německého obyvatelstva a neúplné dosídlení českými dosídlenci, kteří v rámci odstraňování trosek často zbořili i domy, které by byly jinak opravitelné. V roce 1962 byly i dle tehdejších zákonů, nezákonně odstřeleny i trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní v drtivé většině novodobá.
Jak na keš
Pro získání souřadnic dešifruj dlaždice a odhal zprávu (hint).
- Každá dlaždice je použita pouze jednou.
- Přeskládej dlaždice tak aby vznikl smysluplný text.
- Některá slova mohou být rozdělena do dvou řádků.
