V životě člověka se mnoho událostí děje zcela náhodně, ale mnoho náhodného každého z nás nasměruje někam zcela jinam. Je na nás a na lidech, které potkáváme, jak dopadnou tato setkání a jak ovlivní další život člověka.
Chtěla bych Vás seznámit s několika osobnostmi, které výrazně ovlivnily život Karla Havlíčka Borovského.
V Praze ve čtyřicátých letech vycházely jediné české noviny, „Pražské noviny“. Fakticky se jednalo o provinciální vládní list. Za jejich obsah odpovídal český cenzor. Tím byl původně Pavel Josef Šafařík, později jej nahradil Koubek. Na cenzora pak dohlížel pražský policejní úřad.
Na podzim roku 1845 si Pražské noviny pronajal (počínaje lednem 1846) nakladatel Karl Wilhelm Medau a sháněl redaktora. Palacký mu doporučil Havlíčka. Havlíček se zprvu bránil, neměl chuť věnovat se politické žurnalistice. Nakonec se ale – naštěstí - nechal od Palackého přesvědčit.
Před Havlíčkovým nástupem v lednu 1846 měly Pražské noviny celých 160 abonentů. V lednu, po Havlíčkově nástupu, už jich bylo 500, rok nato třikrát tolik. Havlíček provedl důkladné změny v jejich struktuře a obsahu.
František Palacký
(14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa.
Pocházel z protestantské rodiny. Otec byl učitelem na místní škole a lokálním faktorem domácích tkalců. Otec své děti nejprve učil sám, pak nastoupily do školy. Palacký studuje v Trenčíně a Prešpurku. Stává se vychovatelem, sám se dále vzdělává (umí 12 jazyků).
Později obrací svou pozornost k historii a oslovuje Jungmana s prosbou o pomoc. Stávají se z nich celoživotní přátelé.
Přátelil se dále s Jánem Kollárem a Karlem Havlíčkem Borovským.
Dovoluji si vás pozvat na procházku po červeně značené turistické stezce. Protože pro "havlíčkovskou" sérii nemůže být lepšího umístění ... červené a bílé pruhy turistických značek k tomu vysloveně vyzývají! Stezka vede mezi Mladečskými a Javoříčskými jeskyněmi. Já Vás ale zvu jen na její kousek,který vede mimo frekventované cesty.