Tato minisérie je věnována osoblažskému výběžku. Osoblažský výběžek leží v severovýchodní části ČR. Severní, východní a jižní strana území je ohraničena státní hranicí s Polskem (okolo 75%), západní okraj není dosud přesně stanoven, při čemž jeden z návrhů je železniční trať mezi Městem Albrechtice a obcí Třemešná. Odtud po silnici č. 458 na obec Vysoká-Bartultovice ke státní hranici.

Další zastávkou minisérie Kde lišky dávaj dobrou noc, je obec Slezské Rudoltice.

Slezské Versailles

Poprvé jsou Slezské Rudoltice písemně zmiňovány roku 1255, kdy Herbort z Fulštejna dostal lénem toto panství od olomoucké biskupa Bruna ze Schaumburku. Za Fulštejnů zde nejspíše na přelomu 15. a 16. stol. vznikla tvrz a v letech 1548 - 1565 menší renesanční zámek. Dalšími vlastníky byli Sedlničtí z Choltic, hrabě Maxmilián z Dittrechsteinu a od roku 1630 Jiří svobodný pán z Hodic. Již Jan Jiří a Petr Starší Sedlnický z Choltic na přelomu 16. a 17. stol. zámek renesečně přebudovali. Z Hodických s přestavbou započal na přelomu 17. a 18. stol. hrabě Karel Josef z Hodic. Zejména za hraběte Alberta Hodice ve druhé polovině 18. stol. došlo k mohutnému rozmachu zámku a úpravě parku, který zámek obklopoval. Park se stal jedním z nejznámějších v Evropě a byl někdy nazýván „Slezským Versailles". Hrabě Albert se však natolik zadlužil, že musel před věřiteli utéct do Polska.

Později zámek vlastnili měšťané a posledním vlastníkem byl do roku 1942 koňský handlíř Franz Andres.

Za druhé světové války se zámek stal útulkem pro matky s dětmi a později byl spravován Říšským ministerstvem propagandy. Po válce se stal sídlem Místního národního výboru a dokonce zde bylo uskladněno obilí. Od roku 1975 zámek využívá Ministerstvo zdravotnictví jako sklad. Snad to alespoň z části zámek zachránilo.

Jak na keš

ODEHRAJ HRU K FINÁLCE