V životě člověka se mnoho událostí děje zcela náhodně, ale mnoho náhodného každého z nás nasměruje někam zcela jinam. Je na nás a na lidech, které potkáváme, jak dopadnou tato setkání a jak ovlivní další život člověka.
Chtěla bych Vás seznámit s několika osobnostmi, které výrazně ovlivnily život Karla Havlíčka Borovského.
Vilém Gabler, též Wilhelm Gabler (14. března 1821 Stráž pod Ralskem – 27. února 1897 Královské Vinohrady), byl český pedagog, novinář, dramatik a politik staročeské strany, dlouholetý ředitel vyšší dívčí školy v Praze, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Narodil se ve Vartemberku (dnes Stráž pod Ralskem) v německy mluvící rodině. V letech 1833-1837 vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi, kde se naučil česky. Krátce působil jako vychovatel v rodině knížete Rohana. Od roku 1838 pokračoval studiem na pražské filozofické fakultě. Zde roku 1843 získal titul doktora filozofie. V Praze se spřátelil s Karlem Havlíčkem Borovským. Působil jako vychovatel.
V revolučním roce 1848 sestavil jako jeden ze tří vybraných editorů petici Svatováclavského výboru císaři. Psal také do České včely a do Národních novin, ale spolupráci ukončil v červnu 1849 pro politické neshody s šéfredaktorem Karlem Havlíčkem. Společně s J.Čejkou, K.J.Erbenem a V. B. Nebeským se pod vedením Františka Palackého pokoušeli vydat encyklopedii, ale vláda její publikaci nepovolila. V roce 1852 Opět pracuje jako vychovatel, studuje na na Vídeňské univerzitě. Odtud jako dopisovatel posílal příspěvky do řady českých novin a časopisů.
Roku 1863 mu pražská městská rada nabídla místo prvního ředitele nově zřizované Vyšší dívčí školy v Praze. Ve funkci zůstal do roku 1896, kdy na vlastní žádost odešel do důchodu.
Od roku 1871 byl členem Královské české společnosti nauk. Byl aktivní i v politice. Byl přítelem Františka Ladislava Riegra a členem Národní (staročeské) strany.
Dovoluji si vás pozvat na procházku po červeně značené turistické stezce. Protože pro "havlíčkovskou" sérii nemůže být lepšího umístění ... červené a bílé pruhy turistických značek k tomu vysloveně vyzývají! Stezka vede mezi Mladečskými a Javoříčskými jeskyněmi. Já Vás ale zvu jen na její kousek,který vede mimo frekventované cesty.