Naučná stezka Putování lučním královstvím
Krátká stezka se 4 zastaveními, kde se dozvíte informace o životě na okolních loukách a mokřadech.
Přestože malebná krajina Planých louček působí dojmem anglického parku, svou podobu získala bez plánu zahradního architekta. Základní zdejší křivky „rýsuje“ rameno řeky Moravy Mlýnský potok a jemu za svůj vznik vděčí i zdejší tůně a vlhké terénní sníženiny. Přispěly také lidské ruce, které udržovaly prostor bez dřevin, aby z něho bylo možné získat co nejvíc sena k obživě hospodářských zvířat. Pak někdy ve druhé polovině 20. století dostaly v podmáčených místech a na březích řeky větší šanci dřeviny. Výsledkem je dnešní mozaika tůní, luk a skupin stromů a vrbových křovin.
Louky jsou pravidelně sečené, většina z nich traktorem, ale na hůř dostupných a hodně vlhkých místech ručně. Některé části luk jsou každoročně ze sečení vynechány, díky čemu se mohou byliny vysemenit a různorodý luční hmyz v nich pokračuje ve vývoji. Odměnou je kromě jiného i přítomnost rozmanitých barev motýlů - sytě oranžové ohniváčka černočárného, žluté žluťáska čičorkového, červené, hnědé a bílé babočky admirál. Ne tak nápadný, ale o to zajímavější je modrásek bahenní. Ke svému rozmnožování potřebuje určitou bylinu a určitý druh mravence. Víte které? Odpověď na tuto otázku dostanete na jedné z tabulí naučné stezky “Putování lučním královstvím”, která prochází Planými loučkami.
Stage 1: N 49° 37.235 E 017° 13.826 – Mokřadní olšina
Ještě v polovině minulého století byly Plané loučky skoro úplně bez dřevin. Podmáčené plochy, na kterých se přestalo hospodařit, od té doby zarostly olší a střemchou. Vznikly takzvané mokřadní olšiny. V bylinném podrostu těchto lesíků najdeme rostliny snášející dlouhodobé zaplavení. Daří se zde blatouchu bahennímu, některým vysokým ostřicím nebo přesličce poříční. Na vyvýšených místech kolem pat olší nebo u ležících kmenů rostou kapradiny, ostřice prodloužená nebo netýkavka nedůtklivá.
A = poslední písmeno v rodovém jméně zvířete na obrázku, písmeno převeď na číslo dle pořadí v abecedě
B = poslední písmeno v rodovém jméně houby na obrázku, písmeno převeď na číslo dle pořadí v abecedě
C = číslovka uvedená v druhovém jméně rostliny na obrázku
Stage 2: N 49° 37.305 E 017° 13.838 – Tůně
Na Planých loučkách se nacházejí tůně s různou hloubkou i velikostí. Mělké přes léto vysychají, některé jsou osluněné, jiné ve stínu. Podle typu tůně se mění i její oživení. Hlubší osluněné tůně využívají k rozmnožování obojžívelníci (skokani a čolci). V tůních zarostlých vodní vegetací se vyskytuje vzácný plž svinutec tenký. K největším vzácnostem v tůních na Planých loučkách patří také škeblovka zobcovitá a brouk plavčík, který u nás žije jen v Litovelském Pomoraví.
D = počet písmen v rodovém jméně rostliny, kterou si oblíbil pták na obrázku
E = poslední písmeno rodového jména zvířete na obrázku se podobá v římské abecedě určitému číslu
F = počet písmen "n" ve druhovém jméně zvířete na obrázku
Stage 3: N 49° 37.413 E 017° 13.798 – Louky
Luční porosty na Planých loučkách jsou druhově nejbohatší v celém Litovelském Pomoraví. Vyskytuje se na nich podstatná část ze všech přibližně 400 zdejších druhů rostlin včetně řady vzácných a ohrožených druhů. K nejaktraktivnějším patří pryšec kosmatý, hrachor bahenní, srpice barvířské, jehlice rolní, jarva žilnatá a další. Nestejnorodé podloží a drobné výškové rozdíly na Planých loučkách podmiňují přítomnost různých lučních typů. Velká rozmanitost lučních porostů umožňuje přítomnost mnoha druhů bezobratlých živočichů a to hlavně motýlů.
G = počet písmen druhového jména mínus počet písmen rodového jména zvířete na obrázku
H = počet písmen druhové jména rostliny na obrázku mínus jedna
I = počet písmen druhového jména mínus počet písmen rodového jména motýla na obrázku
Stage 4: N 49° 37.483 E 017° 13.750 – Krajina zelených zákoutí
Krajina je klidná a zdánlivě neměnná. Když se ale podíváme pozorněji, uvidíme, že i ona má svůj rytmus. Mění se v průběhu dne, od jara do zimy i rok od roku. Stromové vrby, dnes lámané stářím, tu někdy před půl stoletím začínaly růst na holých loukách. Dnes už je doprovází husté vrbové křoviny, olše i duby. Louky vytvořili a udržují lidé. Bez sečení by se dřeviny chopily příležitosti a vytvořily by les podobný tomu, jaký tu kdysi býval.
J = počet písmen "e" ve druhovém jméně zvířete na obrázku
K = počet písmen v rodovém i druhovém jméně ptáka na obrázku
L = počet písmen v rodovém i druhovém jméně ptáka na obrázku
N 49° 37.(A+B+1)(C+D+1)(E+F+6)
E 017° 13.(G+H+1)(I+J-3)(K-L+5)
Kontrola: A+B+C+D+E+F+G+H+I+J+K+L = 59