Havlíček v Rusku
Havlíček byl Šafaříkem doporučen Pogodinovi za vychovatele. Ten se vracel z pobytu ve Francii a měl se s Havlíčem setkat ve Vídni, kam přijel Pogodin 29. října a 1. listopadu odjeli společně směrem do Moskvy. Havlíček však odjel narychlo bez cestovních dokumentů, proto nebyl puštěn přes hranice. Na vyřízení dokladů čekal ve Lvově skoro 3 měsíce. I v Kyjevě se zdržel, protože místní úředníci od něj očekávali úplatek. Havlíček si na ně stěžoval a jeho doklady byly urychleně vyřízeny. Po cestě pak pokračoval s ruskými důstojníky, a zbývající vzdálenost do Moskvy urazili za 60 hodin.
Karel Havlíček byl v Rusku od ledna 1843 do druhé poloviny července 1844. Do Moskvy přijel 5. února 1843 a opustil ji 6. července 1844. V Moskvě, a později v Praze, pracoval na črtách, které také publikoval v pražských časopisech Květy, Česká včela, Časopis Českého muzea. Cesta do Ruska umožnila Havlíčkův kontakt s českymi, ruskymi, polskými a ukrajinskými kulturními osobnostmi. Po příjezdu do Moskvy zjišťuje Havlíček, že místo vychovatele v rodině profesora Pogodina je již obsazeno!
Michail Petrovič Pogodin byl ruský historik, filosof, spisovatel a profesor Moskevské univerzity, byl vydavatelem časopisu Moskviťjanin. Za svůj život napsal několik knih a článků o historii. Otec Petr byl nevolník, později ho však propustili a pracoval zejména jako úředník různých institucí či jako správce statku. Michail byl vždy vzorný student, za výborné výsledky získal zlatou medaili. Na Moskevské univerzitě vyučoval nejdříve geografii. Roku 1833 byl zvolen profesorem všeobecné historie a v roce 1836 začal působit na katedře ruské historie. Intenzivně sbíral starožitnosti a jeho sbírku později odkoupil stát na příkaz cara Mikuláše I.
Pogodin v českých zemích
Pogodin jezdil velmi často do Prahy (1835), zde také získal titul doktora na Univerzitě Karlově. Hlavním důvodem byla činnost Slavjanofilů – zajímal se nejen o literaturu, ale i o politiku. Jeho blízkým přítelem byl P. J. Šafařík. Po jeho smrti, a také po ukončení činnosti Slavjanofilů, se Pogodin začal setkávat s českým historikem Františkem Palackým, se kterým se navštěvovali a byli v kontaktu skrze korespondenci. Několikrát také navštívil Mariánské Lázně – ty se pro něj staly místem shledání se svými příteli. Scházel se zde nejen s Šafaříkem, ale několikrát sem přijel i N. V. Gogol či český spisovatel Václav Hanka. Během pobytu v Mariánských Lázních (1842) se Pogodin učil česky. Čeština mu problém nedělala. To nasvědčuje i fakt, že o několik let později byl vydán úplný ruský překlad díla Slovenské starožitnosti (1848) P. J. Šafaříka, který přeložil, mimo jiné, právě Pogodin.
Ke keši:
Zjistit kde keš najdeš, ti pomůže datum narození profesora Pogodina: 2A. BB. 18CC
N 49° 34.ABA' E 17° 1A.CBA'