Lüdersdorfova vila
Když se řekne slovo vila, zřejmě si mnozí z nás představí nějakou honosnou stavbu určenou k bydlení. Tento architektonický typ, jehož počátky sahají až do časů antiky, zažil svůj největší novodobý rozvoj zejména ve 2. polovině 19. století. V této době rodící se silné střední třídy přestala být vila výsadou nejvyšších společenských vrstev, stala se běžnou součástí všedního dne a vtiskla většině měst (ale i maloměstům a venkovu) podobu, jíž se více či méně úspěšně drží dodnes. Jedná se především o vilové čtvrti, které dodnes poskytují obyvatelům města průmyslovou revolucí ztracenou idylu. Nebývá tomu však tak pokaždé.
Celkový pohled na Lüdersdorfovu vilu přes parkoviště (listopad 2021)
Saský rodák Moritz Lüdersdorf je ukázkovým příkladem vzestupu oné v 19. století vznikající střední třídy. Jeho jméno je s Žatcem spojováno až po zakoupení místní kartonážky roku 1873, avšak jeho rodina ve městě zanechala značnou stopu. Vzhledem k velkému zájmu o produkty jeho nové firmy nechal vybudovat na tehdejším předměstí podle návrhu žateckého architekta Josefa Petrovského novou fabriku, která byla dostavěna roku 1878. A jelikož byl s jeho prací zjevně spokojen, svěřil mu i stavbu svého nového rodinného sídla, které nechal z praktických důvodů umístit přímo vedle své firmy. Mimochodem, jakožto evangelík poskytl též finance na stavbu nedalekého evangelického kostela, fary a společenského domu.
Dvoupodlažní vila, dostavěná v roce 1884, sousedí těsně s areálem někdejší továrny, přičemž s rozvojem podniku se rozrůstalo i rodinné sídlo majitele. Ačkoli dům vznikl v závěru 19. století, stihl před jeho koncem projít krátce po sobě hned třemi stavebními úpravami. Jelikož si ani jedna z nich nekladla za cíl potlačit či splynout s předešlou, lze snadno rozlišit jádro původního domu, které je architektonicky osobitě pojaté v historizujícím duchu. První podlaží (přízemí) je zděné, patro hrázděné a štíty střech pokrývá bednění z prken. V přízemí bývaly čtyři pokoje včetně jídelny a pánského salonu a o patro výš se rozprostíraly čtyři ložnice a reprezentační salon.
 |
 |
|
Zdobený secesní sekretář a detail zdobení ve štítu vily
|
Roku 1886 se vila rozrostla do zadní části (dnes směrem k Letnímu kinu). Následující přístavba ještě připojila předsíň a čtyřbokou věž s toaletou. V interiérech se zachovaly mnohé historické prvky, jako jsou např. dlažby, dveře, okna či keramický obklad na toaletě. Půvabnou památkou na secesní období je vybavení někdejšího pokoje továrníkova syna. Vestavěný rohový sekretáře zdobí kování a vitraj (odborně vitráž) s charakteristickými rostlinnými motivy.
Povšimnout si lze poměrně velkého rozdílu mezi architekturou vlastní vily a přístaveb, které od sebe dělí sotva dva roky. Zatímco pozdější přístavby se jednoznačně hlásí k neorenesanci, původní vila se hlásí k historismu. Základní formy domu také vycházejí z neorenesance, fasádě ale dominují dekorační prvky převzaté z lidové architektury – hrázdění ozdobené dřevořezbami, desky s prořezávanými ornamenty na zábradlí, římsách. Výzdoba pak vrcholí na štítech s lomenicí.
Ačkoli je výše zmíněno, že za vilou stojí architekt Josef Petrovský, pro jednoznačné přisouzení autorství nejsou dostupné prameny. Hovoří pro něj však řada faktů, neboť byl Lüdersdorfovým dvorním architektem a roku 1886 nakreslil dochovaný návrh na rozšíření vily.
Lüdersdorfova vila v roce 1960 po vybudování letního kina
Od konce války po současnost
Potomci Moritze Lüdersdorfa, zejména jeho syn Rudolf, obývali vilu až do konce druhé světové války. Roku 1945 byla továrna, na základě tzv. dekretů prezidenta republiky, zestátněna a Lüdersdorfové ze Žatce odešli.
V následujících letech stavba sloužila jako zázemí pro zaměstnance kartonážky a nacházel se zde třeba i sklad civilní obrany. V roce 2002 podnik zastavil výrobu, načež celý areál koupila roku 2005 developerská firma, která hodlala vše zbourat a vybudovat na uvolněném prostoru supermarket. Na poslední chvíli se však podařilo demolici vily odvrátit jejím zařazením mezi státem chráněné památky v roce 2006.
 |
 |
|
Vila ve zpustlé zahradě v roce 2006 a během výstavby supermatketu v roce 2008
|
Za samostatnou zmínku jistě také stojí skutečnost, že původně k vile náležela poměrně rozsáhlá zahrada (znázorněna zde), pravděpodobně s parkovou úpravou a s posezením. Její přesná podoba se, bohužel, nedochovala na žádné fotografii. Zánik podstatné části zahrady měl na svědomí vznik Letního kina roku 1955 (díky čemuž je však jeho areál umístěn téměř ve středu města). Poslední větší zbytky zahrady, tehdy již značně zpustlé, pak vzaly za své v důsledku výstavby supermarketu Lidl, respektive jemu přilehlého parkoviště.
 |
 |
|
Zahrada v mapě z roku 1904 a pohled na zeď z dnešní ul. Komenského
|
V současnosti je vila v majetku města Žatce (od roku 2005) a kromě krabic uskladněných v přízemí je prázdná. Na rozdíl od ní se již podařilo zrekonstruovat horní část budovy bývalých papíren a nyní se připravuje i rekonstrukce jejího zbytku, ovšem bývalé rodinné sídlo majitele kartonážky na svou celkovou rekonstrukci stále čeká. V průběhu let se objevilo několik plánů na využití objektu (např. vznik ordinace), nicméně dosud žádný nebyl realizován. Jako poslední vznikla studie na přebudování vily v zázemí pro žatecké loutkové divadlo, avšak loutkoherci jsou proti tomuto záměru města je přestěhovat. Asi nejvíce novému využití vily brání charakter okolního prostředí. K rekonstrukci tedy povede ještě dlouhá cesta a nezbývá než doufat v to, že tato žatecká památka nepodlehne dříve zubu času.
 |
 |
|
Pohled na vilu z východu a na vstupní část ze západu (2021)
|
Jak na kešku
Přestože se Lüdersdorfa vila nachází téměř v historickém centru města Žatce, jakoby této skutečnosti nic nenapovídalo. Pro mnohé z místních se stala kvůli svému současnému stavu přehlíženou, až téměř neviditelnou součástí všedního dne. A protože mi nepřijde správné tuto zajímavou stavbu nechávat stát na okraji zájmu, klade si tato snadná a hlavně krátká multinka za cíl tuto skutečnost napravit. Parkování je sice možné přímo u vily, ale parkoviště je určeno pro zákazníky a vjezd na něj je osazen závorou. Doporučuji tedy ponechat vozidla třeba v ulici J. Vrchlického u areálu Letního kina (viz příslušný waypoint).
Co musíte zjistit
Abyste mohli nalézt kešku, budete si muset prohlédnout vilu, a to celkem ze tří stran. Směr „prohlídky“ je ze západu na východ, nicméně pokud byste si nebyli jistí, odkud se kam máte dívat, můžete se držet waypointů.
A = počet schodů vedoucích z úrovně chodníku ke vstupním dveřím pod věžičkou.
B = počet kovových sloupků skleněné stříšky (všech, ne jen těch vpředu).
C = počet držáků na truhlíky na obou plotových polích mezi kovovými sloupky stříšky.
D = co se dříve nacházelo (podle trosek) u zdi vily? Květináč = 5 / Lavice = 3 / Socha = 7
Finálka
Nyní máte všechny potřebné indicie potřebné k nalezení kešky. Tu naleznete na souřadnicích:
N 50° 19,(C)(C)(A-D)
E 013° 32,(B)(B)(A+D)
Finálka se nachází nedaleko od vily, což znamená, že místo je frekventované a tedy poměrně dost na očích. Pro bezproblémový odlov využijte hint a pokuste se minimalizovat riziko odhalení keše. Nelovte za každou cenu! A pokud ke svému logu připojíte nějakou svou fotografii vily, aniž byste prozradily indicie, potěšíte mne. :-)