Koloseum nebo Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr , je oválný amfiteátr v centru města Říma v Itálii. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Je to jedno z velkých děl římské architektury.
Jeho stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana a byla dokončena v roce 80 n. l. za císaře Tita. Za vlády Domitiana (81–96) byly provedeny některé další úpravy. Jméno Amphitheatrum Flavium je odvozeno od Vespasianova a Titova rodového jména Flavius.
Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků a bylo užíváno ke gladiátorským zápasům a veřejným podívaným. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly i naumachie (stylizované námořní bitvy), zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. Někteří historici se domnívají, že zde zahynulo na 700 tisíc lidí, existují ale i odhady 1,4 milionu mrtvých. K tomu zhruba milion zabitých zvířat, což vedlo k vyhubení některých živočisšných druhů v oblastech pod římskou nadvládou. Počet mrtvých gladiátorů se odhaduje na pět tisíc ročně.
Aréna samotná měla rozměry 83 × 48 metrů. Zahrnovala dřevěnou podlahu pokrytou pískem (latinské slovo pro písek je harena nebo arena) a podlaha překrývala spletitou podzemní strukturu nazývanou hypogeum (doslova to znamená „podzemí“). Nyní se dochovaly pouze malé části původní podlahy arény, ale hypogeum je stále jasně viditelné. Skládalo se z dvojstupňové sítě podzemních tunelů a jeskyň pod arénou, ve kterých byli drženi gladiátoři a zvířata před tím, než začaly zápasy. Osmdesát vertikálních šachet poskytovalo stálý přístup pro vězněná zvířata a kusy scén ukrytých v podzemí; větší zavěšené platformy, nazývané hegmata, poskytovaly přístup pro slony a podobné druhy.
V raném středověku přestala budova sloužit k zábavě. Později byla využívána k obývání, sněmování, jako pevnost, kamenolom a křesťanská svatyně.
Ačkoliv periodicky se opakující zemětřesení a zloději kamenů z něj učinili zříceninu, dnes se stavba stala skutečným symbolem císařského Říma.
7. července 2007 bylo Koloseum zvoleno jako jeden z Nových sedmi divů světa. Koloseum je také znázorněno na italské verzi pěticentové mince.
AVE CAESAR, MORITURI TE SALUTANT.
Palec nahoru nebo dolů? 
Notoricky známé gesto, které otočilo svůj význam přesně o 180°. Že má svůj zrod na tribunách římských arén tušíme, protože právě tady pollice verso rozhodovalo o životě a smrti.
A teď pozor: palec dolů však neznamenal smrt gladiátora! Bylo to gesto naznačující „zbraň dolů“, tedy nechat žít! Nebo caesar sevřel palec do pěsti, jakoby "meč do pochvy" (pollice compresso favor iudicabatur). Palec směřující vzhůru naopak znamenal "meč z pochvy" = konec smrtí.
Proč si to pamatujeme a používáme přesně naopak?
Je to prosté: slavní filmoví režiséři se studiu historie moc nevěnovali a raději si brali inspiraci od klasických dramatiků. Třeba takový Shakespeare, který měl „Řím“ jen z doslechu, už dával palec nahoru v kladné konotaci.
Tak jaký palec od Vás dostane tato keš?
POZOR, NA SOUŘADNICÍCH DOCELA LÍTÁ SIGNÁL. MRKNĚTE NA FOTOHINTY.
zdroj: Wikipedie, prochlapy.cz