„Kdo chce stavět hrady z písku,
ať navštíví tuto vísku.“
Kontrolou na místě dne 17.října 2023 bylo zjištěno, že u křížku jsou nejen dvě proutěná křesílka, ale i dvě lavičky, ovšem jejich inventární čísla jsou značně nečitelná, tudíž byla v listingu provedena změna způsobu indicie D.
Dovolte, abych Vás pozval tímto krátkým dvouverším na krátkou procházku do obce Písty nedaleko Nymburka. Možná se zeptáte: proč zrovna do této vísky? Pak vězte, že nejraději mám keše s příběhem, kde se dozvíte něco zajímavého, co vám uniklo, co jste nevěděli nebo ani netušili. A právě zde máte možnost se z následujího textu z pera pana Fojtíka dozvědět mnoho zajímavého...
Písečný přesyp u Píst, Hostinec U Kyselů, Kaplička a pověst o kostlivci
Písty, pozoruhodná vesnice kousek od Nymburka po proudu řeky Labe. Skutečně stojí za navštívení, vždyť po levobřežní cyklostezce směrem na Kersko je to z Nymburka, co by kamenem dohodil. Písty vždy těžily ze své polohy, blízko mlýnu Komárno (mlýn naproti mlýnu Baště v Drahelicích), nedaleko a od Sadské a dlouhá staletí vždy součástí poděbradského panství (jen před rokem 1547 krátce patřily královskému městu Nymburk).
Dodnes stojí uprostřed obce vyhlášená hospoda U Kyselů, která už lákala na občerstvení před více jak sto lety. V první polovině 20. století kousek od kapličky fungoval i druhý hostinec U Kopejtků, jehož majitelem byl italský legionář Josef Kopejtko. Vůbec na sklonku Rakouska-Uherska a v době první republiky prožívaly Písty zlaté časy. Obec byla označována jako známé letovisko. Například v roce 1927 bylo v Pístech na letním bytě, jak se tehdy delší dovolené na venkovské chalupě říkalo, 80 rodin "Pražáků", prakticky tedy v každém domě v obci. V roce 1925 žilo v Pístech 316 obyvatel v 81 domech (dnes 432 obyvatel). I proto měl před rokem 1940 hostinec U Kyselů taneční dřevěný sál a v těsném sousedství i krásné koupání - viz historická fotografie v galerii. Nechodili sem jen místní letní hosté, ale také lázeňští hosté ze Sadské, kde od roku 1882 fungovaly uprostřed borových lesů malé lázně. A samozřejmě i Nymburáci, včetně Bohumila Hrabala. Písty se v jeho díle objevují hned sedmkrát. Regulace řeky Labe započatá v roce 1933 bohužel atraktivní koupání značně znehodnotila. V roce 1936 místní kronikář uvádí, že budování nového koryta Výrovky způsobuje nánosy bahna pod hostincem U Kyselů a voda v říčce je více stojaté než proudící.
Dnešní kruhová kaple byla postavena v roce 1868. Kaple se stala jistou náhradou za zrušený kostel sv. Ducha v roce 1786. Tento kostel byl vystavěn v roce 1595 a kolem byl i hřbitov. Po zbourání kostela byl na jeho místě postaven dům číslo popisné 1. Ke zrušení kostela bylo možná i přistoupeno v důsledku odlivu místních k evangelické víře po vydání Tolerančního patentu císaře Josefa II. v roce 1781.
Nejvýznamnější raritou Píst je však píseční přesyp (či písečná duna), na necelých 4 hektarech pozůstatek čtvrtohorních vátých písků v Polabí. Od roku 2009 byla dokonce zařazena mezi evropsky významné lokality, protože se jedná o nejzachovalejší dunu u nás. Přesypy najdete na jihozápadním okraji obce. Plocha je zalesněná, ale část přesypu je odkrytá. Stromy mají ale jednu důležitou funkci - chrání památku před větrem, a tak i když tu nenajdete malé duny, chrání písek před roznesením do okolí. Tyto duny jsou nepěkným důkazem, jak turistika může mít negativní dopad na krajinu - duna se snižuje a ničí. Roste tu vzácná flora a žije vzácná fauna. Třeba mravkolvi - běžní na jihu afrického kontinentu - jsou opravdovým unikátem. Původ písečné duny u Píst sahá hluboko do prehistorických čtvrtohor, kdy řeka Labe přinášela svým proudem nánosy štěrku a písku. Koryto se však často měnilo a vítr postupně ze štěrkopískové terasy vyvál jeho nejjemnější části a nahromadil je do kopcovitých útvarů – dun. Ty se pak pomalu pohybovaly, stejně jako duny v pouštích nebo na pobřeží. V Polabí je většina dun porostlá lesem a tím vlastně zakonzervovaná a ochráněna před postupnou likvidací. Na ploše tohoto písečného přesypu se však pravidelně provádí nutné zásahy, které mají za cíl zabránit zarůstání otevřené duny.
Písečná duna je nejlépe přístupná z obce Písty po červená turistické značce (cca 0,5 km). Dojít sem můžete také po červené z druhé strany (od jezera v Sadské) či z obce Zvěřínek po lesních cestách s připojením na červenou turistickou.
A na závěr jedna pístecká pověst: Povídá se v Pístech již desítky let, že vyhlášený obecní policajt Václav Černý, který vykonával tuto službu od roku 1909 do roku 1934 a byl současně i převozníkem přes Labe, zažil zvláštní událost. Bydlil v doškovém domku hned u vody a spával u okna, aby slyšel i v noci volání zákazníků z druhé strany Labe. Tak se stalo, že jedné noci zaslechl zvláštní sípavý hlas, opakovaně volající „převozníku, převozníku“. Rozsvítil lucernu a za huhlání o flámech, kteří nevědí, kdy se mají vrátit, nastoupil do pramice a pomalu píchal na druhou stranu. Když tam dorazil, zvedl lucernu, aby zjistil, kterého flamendra bude převážet a strnul – před ním stál kostlivec s kosou – smrtka. Požádala o převoz a převozníkovi, i když byl obecním policajtem, se roztřásla kolena. Pokývl jen hlavou a pramice s neobvyklým pasažérem nastoupila cestu k písteckému břehu. Kostlivec vystoupil a ptal se, kolik je dlužen. Policajt a převozník v jedné osobě odpověděl, že nic a v duchu se modlil, aby to dobrodružství už skončilo. Smrt – kostlivec poděkovala a povídá: „Tak abys mne tak pozdě v noci nepřevážel zadarmo a vůbec, když jste zde tak dobří lidé, věz, že se nikdy nestane, aby se pístecký rodák v Labi utopil. A tak se i stalo. Utopilo se zde hodně lidí, ale nikdy to nebyl pístecký rodák.
Domnívám se, že jste již dostatečně poučeni o vísce a můžete nastoupit cestu za sběrem indicií nutných pro výpočet souřadnic finálky. Ke sběru vám pomohou i následující obrázky:
|
|
Na úvodních informacích budete zjištovat většinu nutných indicií, musíte se ovšem rozhlédnout po okolí:
- A = na rozcestníku: ciferace součtu vzdáleností do Lysé n.L. a Hořátve
- B = ciferace letopočtu postavení křížku
- C = ciferace letopočtu obnovení křížku
- D = počet šroubů opěradla jedné lavičky + 1
- E = ciferace rozdílu letopočtů na desce věnované Mistru J.H.
Pozor: hledejte inventární číslo, které je dělitelné číslem 8
Prohlédněte si pomník věnovaný písteckým padlím rodákům ve válce 1914-1918, u jednoho z nich je uvedeno: zůstal nezvěstný v Rusku. Za svého života měl svátek v kalendáři dne F.G.
Všimněte si i textu na pomníku:
KTERÝCH NÁRODŮ JAZYKOVÉ HLAHOLÍ OPUŠTĚNÝMI HROBY VAŠIMI?
KTERÝCH STROMŮ LISTÍ ŠUMÍ NAD UBITÝMI VAŠIMI HLAVAMI?
SPĚTE KLIDNĚ HRDINOVÉ! PRÁVĚ VAŠÍ KRVE BYLO POTŘEBÍ,
ABYCHOM MY RADOVAT SE MOHLI ZE ZLATÉ SVOBODY!
.
Poslední indicii na úvodních souřadnicích vám poskytne ciferace roku založení místního sboru dobrovolných hasičů (písmeno indicie najdete po rozhlednutí dokonce na dvou místech).
|
|
|
|
Po sběru indicií kolem úvodních souřadnic se můžete přesunout na ST02 - ke kruhové kapli, cestou si ovšem poznamenejte I = ciferace č.p. nádražní budovy - Písty - hlavní nádraží.
|
|
|
|
Nad vchodem do kruhové kaple si dobře prohlédněte třířádkový nápis,
J = ciferace čísla, které dostanete převedením prvního slova druhého řádku
např. bude-li tam slovo AMEN pak ciferujete číslo: 01130514
|
|
|
|
A můžete se přesunout na ST03 před hospodu U Kyselů
|
|
|
|
Poslední indicie K = ciferace letopočtu ve štítu hospody
|
Po sběru indicií se můžete posadit třeba v altánu před hospodou či přímo u občerstvení u hospody, budete-li mít štěstí a navštívíte tuto lokalitu ve vhodnou dobu
Finále
'
N 50° D.(A+C)(B+E)(J+K)' E 15° (H-D).(E+I)(F*I+G-J)' Nezapomeň si poznamenat bonusové číslo
Ciferace finálních souřadnic = A
Informace pro listing převzaty z článku pana Fojtíka, fotografie vlastní.
A ještě jedno malé upozornění na závěr:
určitě navštivte i pískoviště s keší GC1V45Y a pár zastavení keše GC973R4
Betatest provedl kamarád Paha Ahma, tisíceré díky