Kostel Narození svatého Jana Křtitele
Na návrší uprostřed kotliny, v níž se rozšiřuje jinak úzké hluboké údolí Úterského potoka, si údajně nechal postavit lovecké sídlo druhý český král Vladislav II. Jeho syn Bedřich věnoval zdejší újezd řádu johanitů. Nejpozději tehdy bylo návrší opevněno a postaven zde kostel. Od roku 1233 zdejší území patřilo tepelskému klášteru, pod jehož ochranou v kotlině vyrostlo městečko Úterý. Opevněný kostel byl jeho jedinou obrannou stavbou. Jeho podobu ani stavební vývoj neznáme, nelze dokonce vyloučit, že až do 17. století byl dřevěný.
Roku 1694 celé městečko včetně kostela postihl rozsáhlý požár, který původní stavbu zřejmě zničil. Ze staršího stavu se zachovaly pouze obranné zdi, které dnes tvoří ohradní zeď někdejšího hřbitova. Hned následujícího roku začal na náklady kláštera stavitel W. Braunbock z Miesbachu se stavbou zcela nového kostela. Předlohou měly být plány od Kryštofa Dienzenhofera. Do roku 1698 vznikla na návrší výrazná dominanta celé kotliny: jednolodní kostel na eliptickém půdorysu, zahrnujícím loď i presbytář, doplněný 45 m vysokou západní hranolovou věží a nízkou sakristií na východě. I přes půdorys v duchu dynamického baroka působí stavba díky prosté fasádě a vysoké stanové střeše téměř gotickým dojmem.
Interiér kostela je proveden na rozdíl od vnějšku jako osmiboký, s bohatou barokní výzdobou a soudobým vnitřním vybavením. Cenné jsou zejména barokní varhany, jejichž obnova právě probíhá.
Další požáry, kterými Úterý trpělo v 18. a 19. století, již kostel nezasáhly. Nebyl ani významně postižen devastací širokého okolí po roce 1945, na konci 20. století prošel důkladnou rekonstrukcí.
Součástí areálu je kromě kostela s pozůstatky opevnění a bývalým hřbitovem i barokní fara (dnes soukromý obytný dům), kaple Úzkostí Páně u paty schodiště od severu a škola (původně barokní, několikrát zvyšovaná a přestavovaná).
hrady.cz
Celá serie i jednotlivé keše jsou na vlastní nebezpečí!