Od nepaměti stálého mezi říčanským hradem a náměstím kostela věnovaného hřbitovem. Písemná zpráva o něm máme z roku 1352, ale není pochyb o jeho hvězdném založení, protože středověké kostely byly vždy obklopeny pohřebištěm. Východní zeď hřbitova uzavírala asi 14 metrů od kostela náměstí, podle bočních zdí byla průjezdní ulice k faře, škola, hrad a výjezd z města. Vcházelo se do hřbitova dvěma vchody, od sochy Panny Marie a od školy. Na nevelkém hřbitově uprostřed městečka se pohřbívá až do roku 1833, ač úředníci měli být zrušeni již v roce 1774. Stržením zdí ohradních na náměstí byl původní hřbitov roku 1844 zcela odstraněn z města.
Nový hřbitov se měl rozložit na louce za lázeňským rybníkem poblíž cesty ke „Spravedlnosti“, kde byli r. 1812 pochovaní vojáci z Napoleonova tažení. Proč z toho sešlo nevíme! Ve skutečnosti byl založen na místě, které dnes jmenuje „park poručíka Koreše“. Při zakládání nových pozemkových knih v r. 1873 byl zapsán jako majetek kostela sv. Petra a Pavla.
V místech zvaných „Na spravedlnosti“ trčely podle farních kronik ještě r. 1836 ze země zbytky sloupů šibenice. Roku 1859 zde měšťané říčanští zasadili dvě lípy. Z malé nadace po obecním sluhovi byl r. 1878 na místě bývalých šibenic postavil kříž. Stojí zde dodnes a za ním brána posledního hřbitova, kde se pohřbívá od roku 1921 dodnes. 1931 zřízený urnový háj.