Chicago je významné město středozápadu Spojených států amerických. Nachází se ve státě Illinois při pobřeží Michiganského jezera a vzniklo především v souvislosti s pronikáním nových osadníků na západ. Dík vodním cestám a železnici se stalo významnou dopravní křižovatkou, což přitahovalo stále větší pozornost přistěhovalců z celého světa.
Chicago je s počtem asi dvou a půl milionu obyvatel třetím nejlidnatějším městem v USA. V celé metropolitní oblasti žije odhadem devět milionů obyvatel s národnostními menšinami z celého světa. Jednou z těch nejvýznamnějších byli Češi, kterých tu počátkem dvacátého století žilo více než sto tisíc. Chicago tak bylo ve své době po Praze a Vídni třetím největším městem s českou populací na světě.
Češi začali do Nového světa ve větším počtu odcházet především po revolučním roce 1848. První generace příchozích Čechů držela při sobě, většina z nich neznala anglický jazyk a lpěla na zvycích ze své rodné země. V Chicagu během krátké doby vyrostly české čtvrtě jako Česká Plzeň, Česká Kalifornie či Nový Tábor. Na svůj český kraj nezapomněli a tvrdě bojovali o národní existenci, kterou jim Rakousko-Uhersko upíralo. Sdružovali se podle náboženského vyznání, politického přesvědčení nebo kulturních zájmů do mnoha spolků, sdružení a dalších organizací.
První český spolek v Chicagu vznikl v padesátých letech 19. století díky aktivitám Vojty Náprstka, který vyvíjel snahu vytvořit první české noviny v Americe. Nejvýznamnějším spolkem šedesátých a sedmdesátých let se pak stala Slovanská lípa, která organizovala kulturní život Čechů v Chicagu.
A také velice brzy získala vlastní "útulnu", kde se mohla scházet: "Slovanská Lípa dokonce zmohla se záhy na vlastní budovu. Byla zbudována na ulici Clintonově, blíže Van Burenovy ulice, 11. září 1864 byla hotova (byla dřevěná, náklad činil $ 2,671) a 17. září slavnostně otevřena. Byla to první samostatná spolková budova v české Americe. Slavnostním řečníkem byl Adolf Chládek, jenž vybízel k českému uvědomění (v referátě Slavie čteme doslovně na příklad: A jestliže se vás cizinec zeptá, jaký jste rodák, udeřte se v prsa a řekněte hrdě: Já jsem Čech! (ohlušující potlesk, dupání a sláva volání). K duševnímu vzdělání a k jednotě a lásce bratrské druhý den 18. září hrálo se poprvé v síni Klicperův Valdek. Poslední neděli v říjnu konána zde první chicagská oslava narozenin Karla Havlíčka Borovského."
Na počátku 20. století ve městě pracovalo více než pět set českých spolků. Tedy v době, kdy se tu nacházelo několik stovek českých obchodů, tři české pivovary, několik škol, divadlo, devět katolických kostelů a jeden protestantský a vycházelo tu mnoho česky psaných periodik.
Motiv Karla Havlíčka byl v té době velmi silný a jeho přívlastkem se mohly pyšnit jak spolky, tak i další instituce - Spolek Karel Havlíček, Sokol Havlíček - Tyrš, Škola Karel Havlíček, Sbor Julie Havlíček a další. Mimořádnou událostí se však stalo slavnostní odhalení pomníku Karla Havlíčka Borovského dne 30. července 1911 za velké účasti krajanů a mnoha známých osobností, přičemž se jednalo o vůbec první český veřejný pomník ve Spojených státech amerických. Věrná kopie sochy Karla Havlíčka v Kutné Hoře (odhalená v roce 1883) od akademického sochaře Josef Strachovského byla odlita do bronzu v Maškově slévárně v Praze-Karlíně a do Chicaga cestovala prostřednictvím železnice a paroplavby.
"Chicago může se též pochlubiti prvním veřejným pomníkem českým v Americe. Dne 2. května 1905 podán byl ve spolku Česká stráž" Tos. Andělem návrh na zbudování pomníku Karla Havlíčka Borovského v Chicagu. Dne 27. prosince 1907 vstoupilo v činnosti Družstvo pro postavení pomníku Karla Havlíčka Borovského. V červnu 1908 sochař Josef Strachovský, původce pomníku Havlíčkova v Kutné Hoře, přijal chicagskou nabídku. Na podzim politickým vlivem krajanů Vopičky, dnešního vyslance Spoj. států pro státy balkánské, býv. soudce Chota a j. zajištěno místo pro pomník v Douglasově parku, a když posledním potížím finančním odpomohl 8. července 1910 sbor Národního hřbitova darem $ 1,500, byly přípravné práce úplně skončeny. Architekturní část pomníku provedl krajan Rusý, o úpravu okolí má zásluhu tehdejší předseda západních parků Koláček. Dne 30. července 1911 konalo se slavnostní odhalení pomníku Brixenského mučedníka, a toho dne mysli celé české Ameriky upínaly se k Chicagu. Slavnostními řečníky u pomníku byli prof. Jar. J. Zmrhal, sokol Jarka Košař, guvernér státu Illinois Deneen, mayor města Chicaga Harrison a zástupce staré vlasti E. St. Vraz. K slavnosti vydán vzorný 80 stránkový Památník, péčí J. E. S. Vojana, a anglické listy chicagské přinesly velké články o slavnosti, zdobené obrázky pomníku a slavnostních okamžiků."
Také text uvedený na pomníku je více než výmluvný a dokonale vystihuje vlasteneckého ducha tehdejší doby: "Karel Havlíček Borovský. Slavný český publicista, miláček národa a mučedník brixenský. Narozen 31. října 1821, zemřel 29. července 1856. V něm ztratil národ český jednoho z nejlepších synů, neohroženého bojovníka za práva a svobodu, muže vzácného charakteru a skálopevného přesvědčení, za něž obětoval vše i život svůj. Nehynoucí čest jeho památce!"
Za první světové války a zejména po roce 1939 byl chicagský monument připomínkou domova a posilou českých emigrantů v dobách, kdy se oficiální místa ve staré vlasti příliš nestarala ani o udržování Havlíčkova hrobu.
Památník byl v roce 1911 umístěn na velice důstojném místě v centrálním Douglas parku v blízkosti české čtvrtě Cicero, které však postupně ztrácelo na významu. A konec jeho kouzla byl dokonán, když jej přeťala páteřní West Ogden Avenue (US 66). Zároveň hrozilo nebezpečí poškození sochy z důvodu vandalismu, a tak byla v roce 1981 slavnostně převezena na nové důstojné místo na pobřeží Michiganského jezera, do blízkosti Adlerova planetária a chicagského akvária a do sousedství soch Mikuláše Kopernika a Tadeusze Kościuszka.
A to také nějaký ten pátek žhne plamének naděje, že by se svého pomníku mohl dočkat také nejslavnější chicagský imigrant s českými kořeny Antonín Čermák alias Tony Cermak, 44. starosta města Chicaga, zvolený do funkce v roce 1931. No řekněte ... kdo z nás by si nepřál pomník na takové luxusní adrese, že?!.-)))