Motolský ordovik
Motolský ordovik je chráněné území, vyhlášené jako přírodní památka od 1. září 1988 vyhláškou č. 5/1988 Sb. NVP. Předmětem ochrany je „význačný geologický profil“ v zářezu železniční tratě Praha – Slaný (12,7 – 12,8 km). Jedná se o nejmenší chráněné území v Praze, které má rozlohu pouhých 0,2 ha a nalézá se v nadmořské výšce 336 až 338 m. n. m. Zářez vznikl v sedmdesátých letech 19. století při budování Buštěhradské dráhy z Prahy do Slaného.
Území patří k českému masivu, konkrétně k oblasti bohemikum. Z geologického hlediska jde potom o oblast Barrandien. Význam PP je především vědecký. Jedná se o významnou paleontologickou typovou lokalitu a významný studijní profil. Zároveň se jedná o jeden z nejlépe přístupných a odkrytých profilů hranice mezi stupni dobrotiv a beroun.
V zářezu je odkryt hraniční stratotyp ordovických stupňů dobrotiv a beroun. Ve strmém, mírně překoceném vrstevním sledu (starší vrstvy jsou zdánlivě uložené v nadloží mladších vrstev) jsou v železničním zářezu zachyceny svrchní vrstvy polohy dobrotivského souvrství ve facii dobrotivských břidlic a spodní polohy libeňského souvrství ve facii řevnických křemenců a libeňských břidlic.
Jílovité břidlice dobrotivského souvrství jsou nejstarším odkrytým členem a vystupují v západní části zářezu v délce přes 100 metrů. Obsahují hojné šupinky klastické slídy a drobné, původně karbonátové konkrece. Konkrece obsahují drobnou faunu (trilobiti, hlavonožci, ramenonožci, mlži, korýši, konulárie, graptoliti aj.).
Nadložní řevnické křemence, odkryté ve střední části zářezu, dosahují mocnosti okolo 30 metrů. Jsou vyvinuty jako silně lavicovité a v některých částech i tenčeji deskovité. V některých částech jsou postiženy zvětrávacími pochody a přecházejí v rozpadavé pískovce. Jsou to typické mělkovodní sedimenty, vzniklé v pobřežním prostředí. Zajímavostí jsou četná nálevkovitá vyústění rourek skolitů (červi, kteří obývali pobřežní písčiny) na ploše křemencových desek na východní straně severní stěny zářezu.
Libeňské břidlice jsou odkryté ve východní části zářezu. Hranice s řevnickými křemenci je velice ostrá a svědčí o náhlém ukončení písčité sedimentace. Paleontologicky se jedná o velice chudý materiál. Životní podmínky v tehdejším moři byly málo příznivé.
Otázky:
1) Popište barvu a vzhled břidlic dobrotivského souvrství v západní části zářezu (západně od vedení VVN, přibližně u kilometrovníku 12,8 km - waypoint 1, pod dráty lítá signál).
2) Popište řevnické křemence (pod vedením VVN). Jakou mají barvu, odlučnost a vzhled.
3) Jakým směrem směřují vrstvy řevnických křemenců a jaký je sklon vrstvy – skalní plotny na severní straně (východní část) zářezu? Viz fotohint
4) Popište barvu a vzhled libeňských břidlic ve východní části zářezu (východně od vedení VVN, ještě před kilometrovníkem 12,7 km - waypoint 2, pod dráty lítá signál).
5) Povinný úkol. Vyfotografujte sebe, vaší GPS, nebo předmět s vaším nickem, aby vás bylo možné identifikovat na lokalitě a foto přidejte do logu.
Vysvětlení některých pojmů:
- stratotyp – profil, na kterém byla definována určitá stratigrafická jednotka (zde stupně dobrotiv – beroun)
- facie – souhrn vlastností sedimentu, které vyplývají z místa a podmínek usazování
- klastický – vzniklý rozpadem, nebo rozrušením hornin
- konkrece – zakulacené útvary druhotného původu, vytvořily se ukládáním různých minerálních látek uvnitř horniny, která je obklopuje
Zdroje:
- Bedřich Bouček: Geologické výlety do okolí pražského, Melantrich 1941
- Jiří Kříž: Geologické památky Prahy, Český geologický ústav 1999
- Ivo Chlupáč: Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia 2002
- Wikipedia
- foto vlastní
Za neocenitelnou pomoc, rady a spolupráci děkuji Bubenik_cz
Dodržujte bezpečnou vzdálenost od železniční tratě a nezapomínejte sledovat provoz na trati!