Rarity nymburského okolí – pruská vesnice Kovansko
Někdy jsou dějiny tak komplikované, že se vymykají běžnému uvažování. Je to i případ Kovanska, které je dnes místní částí obce Bobnice. Vesnička je co by kamenem dohodil od Nymburka, takže se hodí na krátký rodinný cyklovýlet.
Na panelu na kraji návsi se dočteme, že Bobnice jsou považovány za jednu z nejstarších vesnic na Nymbursku. A text plynule pokračuje, k Bobnicím se pojí i Kovansko, které založili němečtí kolonisté přicházející ze Slezska. Takto spojené dvě věty vytváří dojem, že Kovansko vzniklo kdysi v hloubi středověku. Pravda je však úplně jiná.
Kovansko bylo založeno roku 1785 na místě původního ostrůvku (na tzv. Vysokém Ostrově) velkého rybníku Křehovického či-li Bobnického, který byl krátce na to zcela vysušen. Nový osídlenci se zprvu dostávali domů z Nymburka či Bobnic po loďkách, dobytek se brodil. Chvíli trvalo, než rybník vyschl. První tři domky postavila správa komorního královsko-císařského panství sídlící v Poděbradech (1534-1839), zbytek 28 chalup pro stejný počet rodin si postavili přistěhovalci. Císař Josef II. zbavil kolonisty po tři léta všech daní, každému věnoval na stavbu 120 zlatých a ½ dřeva zdarma.
A teď to přijde. Emigranti byli německé katolického rodiny z pruského Slezska (ve skutečnosti z Kladska), které se po sedmileté válce (1763) definitivně stalo součástí Pruska. Fridrich II. Veliký umožnil odejít těm německým katolíkům, kteří cítili loajalitu k habsburským panovníkům. Kovansku se i proto dlouho říkalo Slízsko, německý raz si vesnice udržela pouze po dvě generace. Roku 1869 se i ve škole (zal. 1797) přestává učit německým jazykem, asimilace v českém prostředí byla tedy poměrně rychlá. Posledním člověkem v roce 1912, který až do svých dvanácti let neuměl česky, byl 86letý František Barč. Další pamětník 76letý František Klinge potvrzoval ještě roce 1912, že se ještě modlil z německých knížek. Avšak německé jména osadníků se udržela dodnes, jsou to zejména jména Kristen, Grospič, Šisler, Hetver, Forchtner, Bittman, Bittner, Klinge, Klár či Barč. Katolický hřbitov ve Chlebích, vedle ZOO, je přímo takovou procházkou po historii kovanských německých rodin, z Ludwigů se stávají Ludvíkové, z Hettwerů Hetverové, z Christenů Kristenové, Schislerů Šislerové atd. 31 chalup tvoří dvě řady stavení podle cesty se širokou návsí, nová část obce přirostla při silnici z Bobnic do Nymburka.
V českých dějinách jsme zvyklí, že spíše Češi odcházeli, po Bílé hoře, po roce 1848 a zejména v po roce 1948 či 1968. Emigraci opačným směrem si spojíme maximálně s obdobím velkého zakládání měst a vesnic za vlády posledních Přemyslovců ve 13. století. A zde máme 2,5 km od Nymburka jasný důkaz německé kolonizace na sklonku 18. století. Kovansko (Kowansko) přitom nebylo až tak ojedinělým fenoménem. Ve stejně době bylo německými katolickými kolonisty z Kladska utíkajícími z protestantského Pruského Slezska založeno i 12 vesnic na Pardubicku (s nimi byli kovanští Němci často v příbuzenském svazku), ves Vítaná (Schönwillkomm) na Klatovsku nebo Karlov (Libinsdorf) na Žďársku.
Druhým aspektem vedle výměny obyvatelstva mezi Pruskem a Rakouskem podle náboženství byl i proces tzv. raabizace v rámci rozsáhlých reforem v době vlády Marie Terezie a posléze jejího syna Josefa II. V podstatě se jednalo o pozemkovou reformu 18. století, kdy byly rušeny vrchnostenské statky a takto získané pozemky i jiné nevyužité pozemky byly přidělovány chalupníkům, domkařům a jiným bezzemkům do dědičného nájmu. Tito dědiční držitelé půdy byli označováni jako tzv. familianti. Cíl reformy spočíval především v očekávaném zefektivnění zemědělské výroby, přičemž se sledovaly též kolonizační záměry, které vedly k zakládání nových osad na nehospodárně využívané půdě.
V 70. letech 18. století tímto způsobem vzniklo 128 nových vsí v Čechách a 117 na Moravě. Jen v okolí Nymburka jmenujme: Šlotava (dnes součást obce Budiměřice), Draho (dnes součást obce Chleby), Hradčany, Eichelburg (dnes součást Sadské), Hermannsdorf dnes Kolaje, Glückzu dnes Klipec (součást obce Pňov-Předhradí), Beierweck (od roku 1924 část obce Velim), Laubenthal dnes Ostrov (součást obce Úmyslovice), Lustdorf dnes Oškobrh (součást obce Opolany), Mandršajd-Chrást (okr. Nymburk), Neujahrsdorf dnes část vesnice Chvalovice, Novohrady (v roce 1924 sloučeny s obcí Velenice v okrese Nymburk), Okřínek, Opolánky dnes součást obce Opolany, Siegfeld dnes Vítězov (část obce Velim), Borek (okr. Kolín), Wolfsberg dnes Vlkov pod Oškobrhem.
Avšak pouze Kovansko bylo v našem okolí jako jediné osídleno německými emigranty z nově zabraného pruského Kladska, které se roku 1816 stává součástí pruského Slezska).
 |
Po procházce historii, kterou nám tak půvabně zprostředkoval pan Pavel Fojtík, se ještě podívejte na několik fotografii z vísky než se pustíte do řešení souřadnic.
 |
 |
 |
|
Tož pojďme na keš
Fotografie v listingu jsou pouze ilustrační,
mnohdy nemají souvislost s objekty, kde hledáte indicie.
|
|
Na úvodních souřadnicích - ST01: N 50° 12.381' E 015° 03.489' stojíte u jednoho dětského hřiště - zde na vás čekají první indicie: kromě zařízení pro trápení těla a k odpočinku se zde nachází i krásná pumpa zn.Sigma, vyhledejte na ní označení ONxxxxxx - A = třetí číslice tohoto označení. Dále se věnujte poštovní schránce: č.BC a v poslední řadě je ve středu vaší pozornosti rozvaděč RD.
|
|
Pojďme dále k hospůdce - ST02: N 50° 12.372' E 15° 3.571', třeba ji naleznete otevřenu, v každém případě však věnujte pozornost IČO provozovatele - E = dvojčíslí tvořené druhou a třetí číslicí v IČO.
|
|
Dalším zastavením bude pomník padlým vojínům - ST03: N 50° 12.345' E 15° 3.681', kromě medailonků vojínů věnujte trochu pozornosti i dřevěnému oplocení: F = počet svislých latí zadní části oplocení pomníku.
|
|
Opodál naleznete zvoničku, kde G = počet šroubů, kterými je uchycena s kruhovému masivnímu soklu. Chodejte se tiše, možná, že ve zvoničce sedí holubicce na vejcích, jak tomu bylo při mé návštěvě - původně jsem chtěl dál G=počet vajec, na kterých ta holubice sedí, leč rozmyslel jsem si to.
|
|
Na zastavení - ST04: N 50° 12.340' E 15° 3.711' je to skutečně jen pár kroků. I křížek, který zhotovil Kofránek z Vojic u Hořic roku 1878, má pěkné dřevěné oploceni, kde H = počet svislých latí zadní části oplocení křížku. .
|
|
Nedaleko na protejší straně aleje bydlí opět jeden příznivec party zelenobílých z pražského ďolíčku, nahlédněte do zahrádky u domku a I = počet pravděpodobně pískovcových kuželek u domku v zahradě - upřesnění objektu - viz galerie.
|
 |
|
Tak si myslím, že už máme dostatek indicii,
souřadnice dalšího zastavení je nutno vypočítat:
|
|
N 50° DA.(H+I)C' E 15° (G-A).(C-I )(E*B+F-B)'
|
|
Na tomto zastavení - ST05 - bydlí lovec bizonů,
další indicii získáte z č.p. jeho příbytku - J = první dvojčíslí č.p.
|
|
A opět trochu matematiky neuškodí,
souřadnice skoro posledního zastavení je nutno vypočítat:
|
|
N 50° J.H(C-A)' E 15° (C-B).CG(J/A)'
|
|
Na tomto zastavení - ST06 - bydlí sběratel turistických známek,
poslední indicie KL získáte z č.p. jeho příbytku
|
|
Všechno trápení má svůj konec,
pojďme na ST07
|
|
N 50° E.A(J-L)(L+I)' E 15° (J/K).(L-K)(E-K)K'
|
|
Nejásejte ovšem předčasně, ještě čeká překvapení
|
Nezapomeň si poznamenat bonusové číslo B
Informace pro listing převzaty z FB se souhlasem autora, fotografie vlastní.
Betatest provedl kamarád Paha Ahma, tisíceré díky