Táborské historicko-husitské centrum
Město tábor
Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován byl podle hory Thabor u Nazaretu, která se nachází na území dnešního Izraele. Založením města se navázalo na tradici husitských náboženských poutí na hory (např. hora Burkovák, v roce 1419). Obyvatelé Tábora žili prostým životem, bez přepychu a na pořádek ve městě dohlíželi čtyři zvolení hejtmané. Občané se nazývali táborité.
Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, hejtmani, mezi nimiž byl i slavný a uznávaný Jan Žižka. Brzy poté táborské vojsko provádělo válečné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích i ve Zlaté koruně. Majetek, který dokazali uloupit byl jedním z hlavních zdrojů majetku města. Dobyté kláštery a kostely táborité vypalovali.
Město se rychle rozrůstalo a brzy dosáhlo počtu 3 000 obyvatel. Po bitvě u Lipan se představitelé města dokázali smířit se Zikmundem Lucemburským, který na oplátku udělil husitské obci listinu z 25. ledna 1437 městská práva, po vzoru Starého Města Pražského. Tábor se stal plnoprávným královským městem, se znakem, v němž se nad hradbami se dvěma věžemi vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl později nahrazen českým lvem.
Památky v Táboře
Táborská radnice
Táborská radnice patří k nejvýznamějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nejvýznamější částí radnice je Velký sál s dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Ve druhé polovině 17. století byla budova radnice přestavena do barokního stylu, ale v roce 1878 byl radnici vrácen její gotický vzhled.
Děkanský kostel Proměnění páně na hoře Tábor
Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor byl budován od roku 1440 a dokončen kolem roku 1512 zaklenutím trojlodí . V roce 1532 kostel i s věží poškodil požár, byl později opraven v renesančním slohu. Opět byl poškozen požárem v roce 1602, stejně tak střelbou v listopadu 1621 při obléhání císařskými vojsky a za třicetileté války byla Švédy poškozena ještě báň věže. Chrám je dlouhý 46 m a 26 m široký, gotická věž s barokní bání je vysoká 77,80 m a vede na ní asi 250 schodů.
Hrad Kotnov a Bechyňská brána
Hrad měl pravděpodobně dvě věže s kruhovým půdorysem a dvě s čtvercovým. Zachována zůstala pouze kruhová věž Kotnov s připojenou Bechyňskou branou. Druhá, takřka identická, se nacházela v oblasti dnešní sladovny. Čtvercové věže se nezachovaly. Jedna z nich, jihovýchodní, byla možná pouhou baštou U Zvoncóv. V místech dnešního pivovaru byla hradní kuchyně. V patnáctém století byl k hradu přistavěn parkán, na jehož jihovýchodním konci stála věž. Parkán existuje dodnes, v Táboře se říká „Na Parkánech". Požárem roku 1532 byl hrad velmi poškozen. Archeologové nalezli 20 cm vrstvu popela.
Táborské středověké podzemí
Je to komplex podzemních prostor a chodeb, představuje zvlášť vyhledávanou táborskou raritu. Dnes hojně navštěvovaná památka vznikala od 15. století hloubením sklepů, nazývaných "lochy", pod jednotlivými domy v historické části Tábora na Starém městě.
Měšťanské domy
Stávající měšťanské domy dostaly svou podobu převážně až po velkých požárech v letech 1532 a 1559. Jejich jádra i exteriéry jsou u mnohých pozdně gotické, především však renesanční. V malé míře je zastoupeno baroko, rokoko či empír.
Ke kešce:
Keška se nachází v historickém centru města. Je snadlo odlovitelná a je nepřehlédnutelná. Odloví jí i kačer na vozíčku. Ke kešce se prosím chovejte slušně ať nám co nejdéle vydrží a ať dělá radost i dalším kačerům.
Pro prvních 12 nálezců se v keši nalézají malé dárečky, pro první 3 nálezce jsou dárečky speciální. Doufáme, že si odlov užijete a že na tuto keš budete vzpomínat! FPčko nám udělá velkou radost!
Prvotní vklad: 5x CWG a nějaké ty drobnosti pro georobůtky