Bonus Adventure Lab-Sochy a plastiky hnědého uhlí

Na uvedených souřadnicích keš nehledejte!!! Na místo se ani nedá dostat!!!

Něco málo z historie:

Obraz rozkopané krajiny, horníci se zamouněnými tvářemi a kouřící komíny továren, to jsou nejčastější motivy, které znázorňují těžbu uhlí. Severočeská hnědouhelná pánev vznikala od začátku třetihor, kdy bylo podnebí vhodné pro rozvoj močálů. Tamní rostlinstvo pak posloužilo jako základ pro proces vzniku uhlí. Těžba uhlí tu probíhala již od středověku, od patnáctého století, jak dokazují dochované písemné záznamy z roku 1403. Uhlí používali zpracovatelé kůže, alchymisté, lazebníci a lékaři, případně sloužilo k výrobě kamence, pyritu či síry. Jako topení bylo uhlí využíváno kvůli kouři a odpadním plynům při spalování minimálně, a to jen těmi nejchudšími. Vytěžené uhlí se většinou pálilo a jeho popelem zemědělci hnojili, nebo byl přidáván do malty.

Uhelná ložiska jsou pro Ústecký kraj charakteristická, určují život v něm už stovky let.Ložiska se nacházejí po celé délce Ústeckého kraje v pásu pod Krušnými horami, od severního krajského města Ústí nad Labem až po jižní cíp, město Kadaň. Severočeský hnědouhelný revír měří na délku zhruba sedmdesát kilometrů a na šířku až dvacet kilometrů, zaujímá plochu kolem čtrnácti tisíc hektarů. Dosud se tu vytěžilo přes 3,5 miliardy tun uhlí. V roce 1945 těžilo v Severočeském hnědouhelném revíru 24 lomů a 34 hlubinných dolů. Hlubinné dobývání nahradila povrchová těžba ve velkolomech s velkostroji.

Socialismus charakterizovalo energeticky náročné hospodářství, těžba uhlí se neustále zvyšovala. Postupně se přecházelo větších hloubek, čímž rostl objem skrývané zeminy i zábor půdy. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století došla těžba uhlí masového rozmachu, jemuž padly za oběť vesnice i města, například Most. S tím souvisely přesuny obyvatel do okolních obcí, v případě Mostu pak vybudování města náhradního, zcela nového. Dále zaniklo v oblasti Tušimicka v letech 1962‐1986 sedmnáct obcí, což se dotklo více než tři tisíců obyvatel.Ve stejném období potkal stejný osud na Bílinsku jedenáct obcí s více než osmi tisíci obyvateli. Všem bylo samozřejmě poskytnuto náhradní bydlení. Poblíž dolů rostly závody na výrobu tepelné a elektrické energie, chemické závody. Jejich výroba výrazně negativně ovlivnila životní prostředí.

Foto je se svolením autora 

Zaniklé obce,osady,samoty v lomu Nástup: Ahníkov (Hagensdorf), Brančíky (Prenzig), Brany (Prahn), Bystřice (Wistritz), Čachovice (Tschachwitz), Důl Ondřej (Andreaszeche), Důl Rafael (Raphaeligrube), Kralupy u Chomutova (Deutsch Kralupp), Krbice (Körbitz), Libouš (Liebisch), Lužice (Luschitz), Michanice (Michanitz), Milžany (Milsau), Naší (Naschau), Prahly (Pröhl), Přezetice (Prösteritz), Prunéřov (Brunnersdorf), Račice (Retschitz), Tušimice (Tuschmitz), Vrchnice (Würgnitz), Zásada (Sosau).

Zdroj: Wikipedia, http://www.zdarbuh.cz , https://frontiers-of-solitud

Ke keši:  Labky vás zavedou k sochám a plastikám přesunutých po demolici vesnic. Waiponty vám ukáží další přesunuté památky. Aspoň něco malinko zbylo z historie na památku. Bonusová keš vás zavede na místo, kde mezi stromy spatříte nějaké  výhledy na kopečky ,ale i na měsíční krajinu.Když popojdete od keše o kus dál do doprava,  tak se vám výhled více otevře.

Bonus naleznete na souřadnicích:     N 50 26.ABC  E 013 17.DEF