Slovo ekodukt je odvozeno z latinského slova oikos (dům, prostředí) a duco (vést něco). Ekodukty jsou speciální mostní objekty určené pro zachování spojitosti životního prostředí a migračních tras živočichů. Jejich stavbou se také omezí riziko střetu vozidel s přebíhající zvěří (zvěř se naučí přecházet bezkolizně po ekoduktu).
Jsou navrhovány především na dálnicích a rychlostních komunikacích, které svou šířkou a vedením trasy představují nepřekonatelnou bariéru migrace, která způsobuje fragmentaci krajiny – její rozpad na malé ostrovy, kde v důsledku izolace dochází k zhoršení zdravotního stavu živočichů i kvality prostředí, také poklesu biodiverzity (ztráta možnosti pohybu za měnícími se potravními nabídkami a kontaktu mezi populacemi živočichů způsobuje vymírání malých izolovaných populací živočichů).
Ekodukt je tvořen mostní nebo tunelovou konstrukcí, na které byl obnoven původní terén a vysázena vegetace, tak aby byl zajištěn „přírodní“ vzhled migračního koridoru.
Tento typ nadchodu přes komunikaci je využitelný pro migrace širšího spektra živočichů, pro které je přirozenější přecházet silnici vrchem než podcházet silnici tmavým podchodem bez vegetace.
Kromě ekoduktů existuje na silnicích velké možností jiných objektů, které mohou po menší úpravě fungovat také jako migrační objekty – např. mostní estakády, podchody, propustky apod, které jsou však v závislosti na jejich velikosti využitelné pouze některými druhy živočichů – např. adaptovanými na život v blízkosti lidských sídel (srnec, prase divoké, zajíc, kunovité šelmy) nebo zvyklými na pohyb pod zemí (liška, jezevec).