Malešicko-hostivařská průmyslová oblast leží v okolí Průmyslové ulice a nákladové železniční stanice Praha-Malešice. Největší část leží v Malešicích a Hostivaři, ale zóna zasahuje i do Dolních Měcholup, Štěrbohol a Strašnic.
Hostivařský uzel
Od roku 1939 nastává velký průmyslový rozvoj v okolí stanice. Postupně roste i počet vleček. V 70. letech min. stol. dosahoval komplex hostivařských vleček délky více než 10km.
Jako první je vystavěna vlečka Prakab. O něco později je vystavěn východní systém stáčející se severním směrem – vlečky Kovošrotu. Na vlečkový systém se napojily například podniky Léčiva, Čechofracht a strojírny. Později je vystavěna vlečka Barvy – Laky. Kolem roku 1984 je připojen areál Dopravních podniků s napojením na zkušební trať a depo metra (vlečka Metro).
Další vlečka vedla do Štěrbohol do skladového areálu s nadjezdem nad Kutnohorskou ulicí, tato vlečka však nebyla nikdy dokončena, sklady byly v letech 2000–2001 zbořeny a položená část vlečky v roce 2003 snesena, zůstal jen most (na kterém je právě tako keška umístěna).
V letech 2009 až 2013 byly vytrhané vlečky Prakab vč. strojírny Podhajský a dále celá část od Průmyslové ulice západně (vlečka metro, Phoenix a Barvy – Laky). Vlečka Zentiva je zrušená ke dni 15.4.2014, a téhož roku byla odstraněna. Vlečka Čechofracht je zrušená ke dni 31.5.2019 a také došlo k jejímu odstranění. Většina z vlečky Kovošrotu je vedená jako zrušená, koleje jsou však stále na svém místě. Vlečka Strojíren je jedinou dosud funkční vlečkou původního vlečkového systému v Hostivaři.
Malešický uzel
Vlečky Malešického uzlu vznikly na přelomu 50. a 60. let. Jediná vlečka pošty vznikla na přelomu 80. a 90. let. Všechny tyto vlečky jsou doposud funkční, kromě vlečky opraven motorů. Stavební délka Vlečky Teplárna Malešice je 6,398 km. Stavební délka Vlečky Ferona je 1,511km a stavební délka Vlečky Stavoservisu je 2,226 km.
Poslední kontrola keše: 10.11.2022