Díky kůrovcům se nám ve změněné krajině objevují nečekané výhledy. A proto je tu keška, která vás především zve do přírody, ale zároveň chce i trochu potrápit vaše mozkové závity a zručnost.
Doufám, že jste si zapamatovali kombinaci z předchozího hledání.
Tady to potřebovat rozhodně nebudete a do hledání se můžete pustit, aniž byste dokončili první díl této minisérie.
Něco málo poučení:
První gradace lýkožrouta smrkového v České republice byly lokalizovány na Křivoklátsko, Plzeňsko a do Krušných hor již koncem 18. století, avšak většinou bez bližší specifikace a ani věrohodnost některých údajů není zaručena. První spolehlivé údaje jsou popsány z oblasti Jeseníků, a to po rozsáhlých větrných polomech v letech 1821 a 1833. Poslední gradace začala v roce 2003 a trvá prakticky dodnes.
Ve 20. století byly kalamitami postiženy prakticky všechny země, ve kterých se lýkožrout smrkový přirozeně vyskytuje. V první polovině 20. století byla zřejmě největší gradace zaznamenána v Bosně, za celoevropskou a velmi rozsáhlou potom lze označit kalamitu probíhající v době 2. světové války a následných letech (přibližně 1945–1953). Ta nabyla svých rozměrů kvůli zanedbání péče o lesní porosty ve válečných letech, ale i vlivem sucha v kombinaci s abnormálně vysokými teplotami. V pozdějších rozsáhlých kalamitách hrál často roli kromě přírodních podmínek také „lidský faktor“. Mezi nejznámější patří kůrovcová kalamita ve Skandinávii (70.–80. léta), pro jejíž likvidaci byly poprvé použity feromonové lapače.
Zdroj: https://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/historie-kalamit-v-cr/odborny
Zdroj: https://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/historie-kalamit-v-evrope
Vzhůru tedy vzhůru. Přeju dobré počasí a pevné nervy.
Děkuji Blance (Křeníci) za betatest luštící části.
Další díly této série : GC8V40G Výhledy pro hravé ; GC9TAY2 Výhledy pro hravé III.