Starý most, Zámostí - Krnsko
Dnes bych vás rád pozval do míst, kde bylo v celkem nedávné historii ještě možné překonat řeku Jizeru po starém mostě. Následující text a fotografie jsou přebrány ze stránek krsnko.cz s laskavým svolením paní Aleny Prchlíkové, která se zajímá o historii a snaží se co nejvíce lidských vzpomínek zachytit do digitální podoby a uchovat tak pro další generace. Moc se mi líbí její text hned z úvodu:
„Moje vzpomínky se mohou lišit od vašich, ale to se prostě v životě stává.
Nemáme všichni na události stejný pohled.“
A proto pokud budete mít nějaké doplňující/odlišné informace nebo dokonce další fotografie k tomuto tématu, tak se prosím neváhejte ozvat (ať už mně, nebo paní Prchlíkové: alena.prchlikova@seznam.cz). Na obecních stránkách je v sekci "Historie" mnoho záložek věnujících se jednotlivým tematickým celkům (Stránovský viadukt, Kostel sv. Jiří, Krnské mlýny, ...) a já zde uvádím ten , který pojednává o starém mostu. Následuje již text paní Prchlíkové:
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zatímco minulé články jsem psala s pomocí starých knih a různých odborných publikací, tento díl píši s pomocí starousedlíků. Ti si lépe pamatují dobu před 60 - 100 lety. Přesto věřím, že mé informace budou správné. Mým záměrem je oživit vzpomínky na předchozí desetiletí, vzpomenout na dobu, která se v mnohém lišila od té dnešní. A tak vás zvu na procházku Dolním Krnskem a na vzpomínání mé a mých přátel.
Starý most
Most spojoval Zámostí a Krnsko, z krnské strany stával mezi Vrbovou hospodou a Dürichovým mlýnem. My se po jeho stopách vydáme ze strany od Zámostí. Tato silnice, nazývaná Pražská, vedoucí přes Zámostí a dolní část Krnska do Jizerního Vtelna, byla zřízena v roce 1835. Měla se stát říšskou, ale nakonec zůstala pouze okresní. Její trasa vedla jinudy než dnes.
Z Mělnického rozcestí se jezdilo ke Kocandě podél domů na levé straně. Dnes tato silnice slouží jako obslužná pro domy u ní stojící. Od Kocandy, kde bývala zastávka autobusů, se zatáčela a směřovala na most přes Jizeru, o kterém zde píši. Předtím procházela dvěma dosud stojícími lučními betonovými mosty, z nichž kluci při cestě domů ze školy prováděli “výsadkářské seskoky” dolů na louku se školní taškou vpředu na těle.
Pohled z "lučního" mostu, směrem k mostu přes Jizeru
a pohled z mostu na Jizeru - rok patrně 1962
zdroj: Václav Štecha
Autor fotografie píše (srpen 2019):
Ojíněné stromy a kouř z komína hospody U Vrbů naznačují nějaký zimní měsíc. V kočárku zvaném "prouťák" je dcerka našich příbuzných. Té paní bylo letos 85 a stále má v Krnsku skupinu cvičenek - sokolek (paní Dlasková). Druhá fotka není zimní a je pořízena z lávky pro pěší. Vlevo elektrárna. Krupárna vpravo vidět není. Ta je vidět na fotce mostu úplně vlevo. Omlouvám se, ale mé fotoschopnosti odpovídají té době. / zdroj: Václav Štecha
Most, o němž zde píši, byl postaven v roce 1902. Peníze poskytl Mladoboleslavský okres a “Veleslavný zemský výbor království Českého” v Praze. Byly postaveny dva nové pilíře. Jeden na pravém břehu Jizery v Krnsku, druhý na levém břehu na straně k Zámostí. Šíře mezi nimi byla 40 metrů, výška mostu byla určena podle hladiny vody, která byla v těchto místech při velké povodni v roce 1897. Stavitel přidal 50 cm navíc. Šířka jízdní dráhy byla 5 metrů, vedle ní byl ochoz pro pěší.
Oba pilíře postavil Antonín Herclík, mistr zednický z Mladé Boleslavi. Železnou konstrukci mostu sestrojila a zhotovila Českomoravská továrna na stroje ve své montárně v Praze. Kolaudace mostu proběhla 8. 10. 1902. Při zatížení mostu 75 tunami, což obnášelo 16 500 cihel, se most prohnul o 5 - 8 milimetrů.
Most byl vysvěcen 12. 10. 1902 děkanem Františkem Mendlikem, zdejším farářem. Pomáhal mu páter Bohdan Bergmann, zámecký kaplan stránovského zámku. Slavnosti se zúčastnil pan Papoušek, okresní starosta u zemského poslance za Mladoboleslavský okres a další techničtí pracovníci, starostové všech okolních obcí a mnoho obyvatelstva. Banketní hostina se konala v hostinci U Chlumeckých v Dolním Krnsku.
Na začátku 80. let minulého století byl most ve velmi špatném stavu. Dlouho předtím, než byl rozřezán a odvezen do šrotu, přes něj nesměly jezdit autobusy a nákladní auta. Úplný zákaz přišel 25. 8. 1980. Na most byla připevněna závora ve výšce 2,30 metrů opatřená svítícími sklíčky, ale hned druhý den byla přeražena. Nákladní auto z pivovaru nedbalo zákazu a pokoušelo se projet. Situace se opakovala často, mnozí řidiči nerespektovali nejen zákaz, ale ani si neuvědomovali, jaké nebezpečí jim při projetí chatrného mostu hrozí. Náš most se dostal i do hlavních večerních zpráv. 31. 1. 1981 byli informováni obyvatelé naší republiky, že je most přes Jizeru ve velmi špatném stavu, a jaké nesnáze a ztráty hospodářského významu jsou spojeny s velmi dlouhou objížďkou. V červenci 1981 se na mostě vyměnila lávka pro pěší, protože prkna byla shnilá a místy propadlá.
Most v havarijním stavu vyměnili v roce 1982 vojáci za ženijní. Složitá a náročná práce začala 13. dubna. Na dně řeky byly zaražené pilíře z předcházejícího mostu, které bylo třeba uříznout, protože se vojákům pletly při manipulaci s pontony. Vojáci zvedli most hydraulikou nad úroveň vozovky, a po částech ho posunovali pontony ke břehu, kde ho zaměstnanci kovošrotu rozřezali autogenem. Potápěči likvidovali pilíře, které za dlouhou dobu pod vodou ztvrdly na kámen. Provizorní most byl zapůjčen pouze na určitou dobu. Byla použita ocelová konstrukce železničního mostu, který stával v Praze na mostě Barikádníků. 13. května proběhla za účasti mnoha lidí kolaudace. Vojáci si přijeli most prohlédnout 9. listopadu téhož roku. Zkontrolovali jeho stav, ošetřili a utáhli šrouby.
Mezitím se již stavěla nová silnice ze Zámostí do Jizerního Vtelna v té podobě, jak ji známe dnes, s novým silničním mostem přes Jizeru. Ale protože v době, kdy se musel vrátit ženijní most, nebyl ještě zprovozněn nový most u Jizerního Vtelna, zůstalo Krnsko po určitou dobu bez přímého spojení. Dva roky sloužil ženijní most ke všeobecné spokojenosti, potom ho vojáci rozebrali a přemístili do Loukova u Mnichova Hradiště. K postavení slíbené lávky pro pěší již nikdy nedošlo. Zmizela část Krnska, která k němu po staletí patřila. Spojovala jednotlivé obce a umožňovala procházky přírodou.
Na fotografii doplňující i článek o Dürichovu mlýnu můžete vidět nejen krupárnu v celé své kráse, ale i tento most.
Fotografie mlýna / zdroj: vodnimlyny.cz
Popis na fotce sice označuje území jako Krnsko - Stránov, ale všichni jistě poznáme, že správně by mělo být Krnsko - Zámostí. Je krásně vidět nejen most a silnici k němu vedoucí, ale i luka, která se táhla až ke Kocandě.
Stará silnice, která vede Dolním Krnskem kolem bývalé hospody Antonína Vrby, zůstala ve stejném stavu. Je upomínkou na časy, kdy touto silnicí putovaly průvody lidí od Vince nejen v neděli odpoledne. Každá významná krnská akce přilákala velké množství lidí. Ať už to byly poutě, šibřinky nebo pravidelné zábavy.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
K logu můžete připojit odkaz na jiný most, který vás nějakým způsobem zaujal a dodnes si na něj tu a tam vzpomenete, nebo se na něj dokonce chcete někdy v budoucnu vrátit a jeho návštěvu nám doporučíte. Já si takto vzpomenu na Napoleonův most u městečka Kobarid ve Slovinsku, který je sice malý/krátký, ale zasazen mezi dvěma skalami a nad krásnou řekou - Soča.
