Nevedu tě sem za vlky ale do přírody. Je sice pravda, že kdysi byla Kamenná bouda obklopena lesy, což v dnešní době není ale zdaleka pravdou, ale i přesto věřím, že si každý najde svůj důvod pro návštěvu tohoto místa. Vlky jsem zvolil pro listing, ať to není jen kus bílé webové stránky.
O vlcích
Co se nám vybaví, když uslyšíme slovo vlk? Většině z nás se nejspíš vybaví jako krutá, krvelačná a nebezpečná šelma. Vždyť přeci známe příběh o Karkulce a jak to dopadlo s její babičkou, jindy si dělal zálusk na neposlušná kůzlátka a dalších podobných činů bychom asi nalezli mnohem více a jsme tímto krmeni od útlého dětství. Pojďme se dnes podívat na vlka trochu jinak. Sice na něj v Jeseníkách ještě nenarazíme, ale co když někdy časem zavítá i sem k nám. Navíc nelovíme kešky jen v Jeseníkách. Tudíž kdo je připraven, není zaskočen... nebo nějak tak zní jedno staré pořekadlo.
Vlk má svoje místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt a obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli v přírodě. Zkušenosti z okolních států ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy.
VLK POMÁHÁ UDRŽOVAT PŘÍRODNÍ ROVNOVÁHU A ZDRAVÉ LESY
Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a pomáhají regulovat divoce žijící velké kopytníky, zvláště pokud jsou přemnoženi. Svou rolí přirozeného predátora snižují rozsáhlé škody na lesních porostech a zemědělských plodinách, které v současnosti působí jeleni, srnci či prasata divoká.
ODKUD K NÁM PŘICHÁZÍ
Tato šelma se dlouhodobě vyskytuje v Karpatech. Ze Slovenska k nám vlci přicházejí především do oblasti Beskyd a Bílých Karpat (karpatská populace). Druhá (středoevropská nížinná) populace tohoto druhu se od roku 2000 přirozeně rozšířila ze severovýchodního do západního Polska a postupně osídlila i oblast německé Lužice. Odtud se vlci šíří dál na západ a na jih, tedy i do České republiky.
VLK JE RODINNÝ TYP
Vlci žijí ve smečkách. Smečka se skládá z rodičů a zpravidla ze dvou generací vlčat, která se rodí vždy na jaře. Starší vlčata pomáhají s péčí o vlčata nově narozená. I když smečka tráví mnoho času spolu, lze pozorovat také jednotlivé vlky, a to i při lovu, který zajišťují rodiče a později i starší vlčata. Většina vlků opouští domovský okrsek a svou smečku ve stáří jednoho až dvou let. Putují i stovky kilometrů a hledají nová místa a partnery, se kterými založí novou vlčí rodinu.
ČÍM SE ŽIVÍ
Vlk se dokáže velice dobře přizpůsobit širokému spektru potravy. V našich podmínkách se živí převážně kopytníky. Kořistí bývá zejména srnec obecný, jelen evropský a prase divoké. Příležitostně nepohrdne ani drobnějšími obratlovci nebo mršinou. Může docházet i k útokům na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata, zejména na ovce, kozy a telata. Zabezpečení stád pomocí ohradníků a pasteveckých psů však tyto škody účinně snižuje.
HLUBOKÝCH LESŮ PÁN?
Lidé mají o chování vlků dlouhodobě zažitou představu, která však zcela neodpovídá realitě. Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy a nedotčená území, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid na odchov mláďat. Vlci mohou přicházet i blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. Vlk se nevyhýbá lidským stavením či dopravním prostředkům proto, že si je nespojuje s člověkem.
TAJEMNĚ UTAJENÝ
Vlk je v zásadě plaché zvíře a přirozeně má z člověka respekt – raději se mu vyhne. Vlk o nás bude s největší pravděpodobností vědět dříve, než my o něm. I v místech s poměrně hustou vlčí populací jej místní nemusí spatřit za celý svůj život. Výjimku mohou tvořit vlčata, která jsou zvědavá a prozkoumávají vše nové. Pro neznalého pozorovatele může i jednoroční vlče vypadat jako dospělý vlk.
VE DNE, V NOCI
Ačkoliv jsou vlci aktivní zejména večer a v noci, lze je spatřit i ve dne. Může se jednat o jedince, které něco vyplašilo při denním odpočinku a kteří hledají nový úkryt. Vlci ve dne mohou i lovit, pokud nebyli během noci úspěšní. Stejně tak je ve dne možné zahlédnout mladé vlky, kteří putují krajinou a hledají si nové teritoirum.
KDO SE BOJÍ, NESMÍ DO LESA?
Útoky vlků na člověka jsou extrémně vzácné události, které se odehrály za mimořádných okolností (vlk byl nemocný, krmený nebo provokovaný lidmi). Například za bezmála dvacet let, co se v saské Lužici usadili vlci, nebyl zaznamenán jediný útok na člověka. Oproti tomu v České republice čelíme přibližně 1100 napadením domácím psem ročně. Bez rizika není ani setkání s divokým prasetem. K přehnaným obavám ze setkání s vlkem není důvod, avšak zdravý respekt před touto šelmou je na místě.
Jak na keš
Žádné záludnosti nečekejte, jde o nenáročnou oddychovou kešku, Pokud šipka GPS nebude zlobit. Co se vlka týče, dávat pozor jen na jednoho, který se šelmou nemá nic společného. Přeci jen se nám na chvilku v kraji usídlila paní zima (v době zakládání kešky) takže to od země umí hezky studit.
Přeji příjemný lov!
Upozornění:
V okolí keše byl několika lovci spatřen podezřelý druh hada. Pozor při odlovu, především pak při odlovu s dětmi !!!