Po stopách KHB - Jan Kubíček Multi-cache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.

Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.

Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!

JAN KUBÍČEK

Jan Kubíček byl váženým občanem choceňským, stavitelem drah, majitelem realit a podnikatelem staveb, císařským radou, členem choceňské městské rady, mecenášem a čestným členem choceňského hasičského spolku, podporovatelem Sokola a dobročinných spolků a nezapomínal ani na chudé a potřebné.

Pro hledání stop KHB je pro nás důležité datum 4.1.1903, kdy byl jmenován čestným členem místního Okrašlovacího spolku. Byl velice schopný při zajišťování financí ve prospěch bohulibých záměrů ve prospěch obyvatel choceňských - a v roce 1906 se mu podařilo zajistit finance k postavení pomníku Karla Havlíčka Borovského. Jedním z mimořádně štědrých dárců byl tehdy kníže Karel Kinský. Slavnostního odhalení pomníku se pak zúčastnil básník Adolf Heyduk, Kubíčkův věrný přítel, který v Chocni často a rád pobýval.

Jan Kubíček se narodil 27.10.1849 v Chocni v domě v Jungmannově ulic čp. 136 a zemřel dne 31.10.1919. Je pohřben v rodinné hrobce v pseudogotickém slohu na místním hřbitově.

Naším výchozím místem pro tuto kešku však bude tzv. Kubíčkova vila na dnešní Pernerově ulici, kterou nechal vystavět v letech 1892-1893. Za hlavním vchodem byly na stěně verše Adolfa Heyduka: „Dům ten a vše, co v něm i sadu do Boží ochrany a správy kladu. Dejž Bůh, by vždy v něm bylo dosti nejen pro nás, ale i pro chudé a hosty.“ Vila přečkala až do dnešních dnů překvapivě ve své původní podobě, bez razantních zásahů do jejího vzhledu. Dlouhá léta byla využívaná jako internát pro studenty, nyní je prázdná.

Na výchozích souřadnicích stojíme před Kubíčkovou vilou a budeme počítat okna na její čelní straně:
A = celkový počet kulatých oken (liché číslo)
B = celkový počet sklepních oken (prvočíslo)

A protože vás nechci tahat na hřbitov, tak si tu před vilou zopakujeme jedno datum z listingu:
Dne C.D.EFGH byl Jan Kubíček jmenován čestným členem Okrašlovacího spolku