Sbor Prokopa Holého je malý filiální kostel církve československé husitské na Frajtově náměstí v Černovíře, postavený ve funkcionalistickém stylu. Nese jméno po vojenském veliteli husitských vojsk.
Historie:
Kostel byl projektován architektem Janem Komrskou mezi lety 1938 až 1940. Přesně 21. srpna roku 1938 byl položen základní kámen. Stavba poté trvala asi rok a půl a 12. května 1940 byl slavnostně otevřen za účasti biskupů Stejskala a Stibora. Sbor pak fungoval, byl hojně navštěvován a až do roku 1997 se s ním téměř nic zajímavého nedělo. V roce 1997 byl kostel při velkých povodních značně poškozen a musely být provedeny opravy. Povodeň však napáchala kromě škod materiálních ještě větší škody pastorační, neboť po dvouleté nucené odstávce a přerušení bohoslužebního procesu se nepodařilo bohoslužebnou činnost naplno obnovit. Od roku 2007 se konají bohoslužby či pobožnosti v Černovíře pouze vyjímečně a v současné době je kostel veřejnosti uzavřen.
Interiér:
Uvnitř nalezneme výzdobu akademického sochaře Vladímíra Navrátila z Velkého Újezdu. Za stolem Páně na stěně dominuje reliéfní socha Krista - rozsévače. Po stranách pak nalezneme od stejného autora sochy dvou dvojic z českých křesťanských dějin - bratři ze Soluně Cyril a Metoděj a Jan Hus s Prokopem Holým.
Exteriér:
Jedná se o jednolodní kostel. Půdorys je 14,5 x 8 metrů a výška lodi je 5 metrů. Věž je vysoká 11,5 metrů a obsahuje hodiny a úplně nahoře husitský kalich. Okno na věži má tvar dvojramenného kříže.
Od roku 2011 se vždy na den sv. Václava (28. září) koná tzv. Svatováclavská pouť do Černovíra. Je to jedna z mála možností, jak se dostat dovnitř kostela.
Další příležitostí návštěvy kostela bývá v posledních letech Noc kostelů.
Keš:
Keš je sice umístěna ze zadní strany kostela, ale přesto buďte při odlovu co nejvíce nenápadní - je tu velký mudloprovoz.
Tímto děkujeme banditovi007 za souhlas s použitím původního listingu.