Čiň čertu dobře,
keší se Ti odmění
Dovolte, abych Vás pozval k jedné krásné dřevěné soše čerta, čímž tak trochu navazuji na svoji keš Čertovy stopy. Čertovy stopy tu ovšem budete hledat marně, leč poměrně nedaleko 4 km v azimutu 347º můžete narazit na několik příbytků čarodějnic a divoženek, kde zpravidla čerta obcujícího s některou touto tajemnou bytostí můžete uhlídat.
|
Čarodějnická chýše
|
V češtině má slovo čert řadu variant a to především z důvodu tabu s ním spojovaným. Jedná se například o výrazy jako rohatý, nedobrý, čechman, čerchmant, červivec, čmert, jabl, ďas, diblík a další.
Podoba čerta splývá s lidovým obrazem ďábla. Jedná se o muže s rohy, drápy, ocasem a kopytem, někdy oblečeného jako myslivec v zelené vestě a červeném klobouku, jindy oblečený v černé. Může se také objevit v podobě zvířete, například kozla nebo černého psa. V českém folklóru je s čertem spojována celá řada místních pověstí, jsou známy například čertovy kameny, stopy a brázdy nebo je mu přisuzována postavení hradu, zdi či brány. Pro zahnání či zahubení čertů či ďáblů je využíván nějaký náboženský úkon: křesťanský pozdrav, náboženská píseň, modlitba, opsáním kříže hostií, případně bylina jestřábník či turan.
|
Deblický čert
|
|
S čertem se můžeme setkat nejen v pohádkách - jistě si vzpomenete, ale i v hudbě - např. opera Čert a káča či Čertova stěna. Naši čerti jsou většinou dobrotiska, ovšem v poslední době lze v české kotlině načapat i vyložené zloduchy - jedná se většinou o import z ciziny skrývající se pod jménem KRAMPUS - těm je dobré se zdaleka vyhnout.
Na mých keších Koukoříček a Zlaťák se můžete setkat s lidovými názvy rostlin, podívejme se tedy na čerta v botanice: čertova bobule = rulík zlomocný; čertova okurka = durman obecný; čertova prdel = vstavač kukačka; čertova třešeň = lilek černý; čertovo péro = kapraď samec; čertovo vajíčko = hadovka smrdutá; čertův zub = áron plamatý. Je to jen výběr, v knize Idy Rystonové Průvodce lidovými názvy rostlin můžete zalistovat a objevit další čertovy produkty sami.
I v oblasti geocachingu se můžeme setkat s čertem na mnoha místech - Čertova brázda, Čertí kopeček, Čertí jezero, Čertová hráz, Čertova kolíbka, Čertova kazatelna, Čertova lávka, ba dokonce i Čertova naučná stezka. A další krásné keše najdete s ĎÁBLEM - Ďáblova prdel, Ďáblova šibenice či Ďáblovo lože.
|
Ďáblova prdel
|
Dost bylo čertovin - pojďme na keš
|
Na informační tabuli nedaleko čerta získáte informace o osadě Deblice:
- Osada Deblice vznikla zřejmě v AB.století jako statek Czernínského panství
- Jednalo se o dvůr na čtvercovém půdorysu - vpředu s dominantní administrativní budovou a bytem pro vedoucího statku
- Po bocích byly chlévy a dole stodola, pod ní stojí budova zvaná "Slovárna", kde byly malé byty pro pracovníky statku
- Po roce 19CD byl statek "znárodněn" a vložen do JZD Dymokury
- Navrácen byl rodině Czernínů po roce 19EF ve značně zdemolovaném stavu
- Roku 20GH statek koupily společně rodiny Martina Čížka a Petra Vondráčka a založily zde firmu DEBLICE-lesy, která zde prosperuje doposud.
Na informační tabuli je I obrázků, pod každým z nich je uveden rok pořízení, ciferace součtu roků pořízení fotografii bude J. A konečně poslední indicií K je počet kulatých svítidel na "dymokurské" straně opravené budovy, která je pravděpodobně výše uvedená "Slovárna" a která má ve štítu rok AEFD.
Na informační tabuli je několik gramatických chyb - objevíte je?
|
Jedná se o jednoduchou multinku, takže můžete rovnou spěchat do čertovy díry:
|
N 50° AJ.(B-H)(C+H)I' E 15° (E+H).F(H+K)(D+G)'
|
Informace pro listing převzaty z wikipedie, fotografie vlastní.
Betatest provedl přítel Paha Ahma, tisíceré díky