Kamil Weber ferdinandovský
a hejnický hrobník
Camill Adalbert Josef Weber narozen 24. prosince v šest hodin ráno roku 1883 ve Ferdinandově 47
Otec: Franz Weber *Hajniště 1845
+29.10.1904 v 1 hodinu po půlnoci na rakovinu střev, Ferdinandov 47
Matka: Franziska Weber roz. Pohl *Běsno 1850
+2.12.1933 v půl osmé ráno na zástavu srdce, Hejnice 386
Sourozenci: Franz Albert Weber *24.10.1881 Ferdinandov 47,
Alfred Benjamin Franz Weber *10.12.1879 Ferdinandov 47
Johanna Emilia Weber*16.5.1892 Ferdinandov 47
Kamil Weber bydlel na Staré poutní cestě vlevo pod zalesněným dvouvrším zvaném dříve Niederbauersberg, dnes jej známe pod názvem Chatka, hned naproti vyhořelému statku dolního sedláka Antona Neumanna ( Niederbauer ),v domě č.p. 386. Do domu se nastěhoval ve 20.letech minulého století společně se svojí matkou. Každý kdo procházel touto cestou, poznal hned dům kde bydlel místní hrobník. Na plotě kolem domu měl opřeny zbytky starých vykopaných rakví, které tímto zvláštním způsobem sušil a pak s nimi topil. Kdo za ním do domu přišel byl hned v předsíni zděšen, protože v chodbě byly všude opřené nové rakve, ve světnici měl zase několik lebek, jedna s vylomeným zubem byla postavena na krbu a do díry po zubu zavěšoval svojí dlouhou fajfku. Lidé se k němu báli chodit a tak musel chodit po návštěvách sám. V letních měsících k němu na letní byt jezdila skupina studentů z Prahy, ty ubytoval na půdě svého domu a místo v postelích, spali v nových rakvích. On zase pro změnu, když měl hodně práce na hřbitově, přespával v márnici. Byl to velice oblíbený a kamarádský člověk a všude byl vítán.
Přátelil se s ferdinandovským pošťákem Serafínem u kterého proseděl spoustu večerů, měli si o čem povídat, oba znali všechny lidi v širém okolí a oba byli vášnivými včelaři. Kamil chodil ke včelám vždy jen v trenkách a bez ochranných pomůcek, prý nikdy žihadlo nedostal. Kamil měl také velmi rád děti, přestože byl celý svůj život svobodný a bezdětný, děti se kolem něj shlukovaly a on měl vždy po kapsách bonbony, které jim rozdával. Ve stáří ho životem provázel jeho věrný pes, rasa to byla od každého něco, střední výšky, černá srst, ale od Kamila se nehnul na krok a všude s ním chodil.
Kamil se vyučil řezníkem a část života se tomuto řemeslu věnoval. Hrobníkem byl od roku 1928 až do května roku 1961, kdy odešel ze zdravotních důvodů do důchodu, o nebožtíky se staral dlouhých 33 let, pohřbíval za Masaryka, za Hitlera i za Gottwalda.
V roce 1949 proběhla v horách akce Jizerka proti skautům v režii Stb, kteří chtěli zběhnout na západ, po prozrazení, byli obklíčeni a rozstříleni, dva, Hába a Hybner byli zastřeleni na místě, v tajnosti byla jejich těla převezena do Hejnic a Kamil Weber je měl vysvlečené pohřbít do neoznačeného hrobu a jeho výrok vstoupil do literatury. Odmítl je zakopat jako psy a členům Stb řekl, že takhle se nepohřbívalo ani za války a tak jim sehnal alespoň košile a pak je musel pohřbít do neoznačeného hrobu. Musel také podepsat mlčenlivost o této akci. Mlčenlivost však nedodržel a příbuzným místo hrobu prozradil. Díky Kamilu Weberovi mohla být po roce 1990 provedena exhumace obou těl a ostatky převezeny do místa jejich rodiště.
Jeho otec i strýc pracovali jako hajní pro Franze hraběte Clam-Gallase, otec Franz a jeho rodina bydleli v panské hájovně na Ferdinandově č.p. 47 prokazatelně mezi léty 1879 - 1904 a jeho strýc v panské hájovně na horním Ferdinandově č.p. 231. Oba bratři zemřeli v roce 1904 v činné službě. Otec Franz Weber se jednou v lese nedaleko Nové Poutní cesty ukryl před pytláky, což mu zřejmě tenkrát zachránilo život, jako poděkování bohu nechal vztyčit na tom místě kříž, kterému se říkalo Weber´s Herrgott, tato událost se stala 16.května roku 1892, kdy ve ferdinandovské hájovně spatřila poprvé světlo světa Franzova dcera Johana. Tento kříž vydržel na místě šedesát let a za komunistické vlády byl rozmlácen na malé kousky. Před několika lety byl kříž obnoven.
Bylo pondělí 5.listopadu roku 1962, hejnickým údolím se předešlé noci prohnal silný vítr z hor, foukalo i po celý den, jak už to v tomto kraji na podzim bývá, všude spousta popadaných suchých větví, téměř devětasedmdesátiletý Kamil se vypravil nasbírat si dřevo na topení do nedalekého lesa a jako vždy ho doprovázel jeho věrný čtyřnohý přítel. Šli starou cestou mezi loukama na Chatka, Kamil si postavil dvoukolák do výklenku lesa, kde odbočuje cesta k divadlu a na Triangl, poseděl na své lavičce, kterou si v tomto místě zbudoval k odpočinku, kochal se pohledem na hory vystupující z údolí a sledoval soumrak uplynulého dne, to ještě netušil, že jeto poslední západ slunce v jeho životě.Po chvíli se zvedl a nasbíral trochu dřeva na vozík. Najednou se mu podlomila kolena a skácel se k zemi vedle dvoukoláku. Následujícího rána po sedmé hodině tudy procházeli, jako každý den, ferdinandovské děti do školy v Hejnicích. Na křižovatce cest uviděli vozík se dřevem, kolem pobíhajícího psa a za vozíkem skácenou postavu Kamila Webera. Přivolaný hejnický lékař pan Karel Janda již pouze konstatoval smrt. Kamilův věrný pes ho neopustil ani po smrtil, když byla objevena bezvládná postava a zavolán lékař, pes nenechal nikoho přiblížit k jeho tělu, musel být přivolán příslušník SNB a psa utratit. Pitvou bylo zjištěno, že Kamil zemřel 5.listopadu kolem šesté hodiny večerní na mozkovou mrtvici, 10.listopadu byl Kamil pochován do rodinného hrobu ke svým rodičům, hrob je u horní zdi ferdinandovského hřbitova, třetí zprava, dle starého číslování číslo 4-5, podle nového číslo 1509.
Po jeho smrti dům propadl obci a byl zcela vykraden zaměstnanci Národního výboru. Dům později obývala učitelka z hejnické školy pani Gahutová. Hrobky rodiny Weberů se po propadnutí nájmu v roce 1977 starala stará paní Charlota Šimůnková, která i nadále platila obci nájem, po její smrti nebyl od roku 2001 placen a byl určen ke zrušení, s městským úřadem se jednalo o adopci a zachování hrobu jako památky na ušlechtilého člověka, ale bohužel byl zaplacen nájem jednou hejnickou rodinou s tím, že hrob bude zrušen a použit pro potřeby jejich rodiny.
Na závěr ještě jedna vzpomínka na Kamila od pana Jecha z Hejnic:“ Denně u nás na lavičce nebo v dílně proseděl dvě hodiny a i když já fotoaparát měl nikdy se nedal fotit, že se to nesluší fotit hrobaře. Jeden rok byl Kamil pozván k nám na Štědrý den na večeři, ale nepřišel, dvě hodiny jsme na něj tenkrát čekali, prý si to rozmyslel, aby to na rodinu neházelo špatné světlo, že seděla na vánoce s hrobařem.
Hrob Kamila Webera a jeho rodičů na Ferdinandově
Lavička Kamila Webera nad Ferdinandovem
Ferdinandovský hřbitov
Za poskytnutý materiál mnohokrát děkuji místnímu badateli Jiřímu Růžičkovi.