Zřícenina hradu Skuhrov
Tradiční keš, která Vás zavede na místo, kde stával středověký hrad. Kromě nepatrných zbytků hradu zde naleznete 11m vysokou dřevěnou rozhlednu s krásným výhledem do kraje, malý amfiteátr pro pořádání kulturních akcí a několik dřevěných, ručně vyřezaných, soch se středověkou tématikou, které zde vznikly při řezbářském sympoziu Proměny dřeva.
Keš byla z důvodu kolize s jinou keší přemístněna a nachází se nyní cca 250m od zříceniny hradu. Je odlovitelná drive-in, ale doporučuji nechat geovozidlo na uvedeném parkovišti, které je přímo u zříceniny, a vše si v areálu prohlédnout. Následně si můžete udělat desetiminutovou procházku ke skrýši a zpět. Při odlovu se prosím chovejte ohleduplně, v blízkosti se nachází skuhrovský hřbitov. Buďte nenápadní a keš vracejte přesně na svoje místo, řádí nám tu škodná.
Pozn.: Níže v textu naleznete něco málo ze známé historie hradu, jeho popis a jednu z pověstí o něm. Pro odlov krabičky není bezpodmínečně nutné text číst. Keš vznikla v době, kdy jsem jako basic člen netušil, že se v areálu hradu již jedna krabička nachází. Ta je ovšem viditelná pouze premiovým člemům. Členové široké obce keškařské tedy prosím příjměte pozvání na toto místo. Prémioví členové snad prominou přítomnost dvou krabiček na stejné téma blízko sebe.
Historie hradu
První písemnou zmínku o hradu nalezneme v Dalimilově Kronice. Podle ní byl vlastníkem hradu rytíř Mutina Skuhrovský r zodu Drslavivů, velký bojovník proti Braniborům v době po bitvě na Moravském poli v roce 1278.
Na přelomu 13. a 14. století se hrad dostal do rukou moravskáho rodu Pánů erbu křídla z Velkého Meziříčí. Ti jej užívali po tři generace a roku 1387 odprodali šlechticům Půtovi II. z Častolovic a Bočkovi z Kunštátu.
V roce 1396 je Půta II uváděn již jako jediný majitel, který dává hrad věnem své snaše Anně, kněžně Osvětimské. Hrad zůstal oficiálně ve vlastnictíví pánů z Častolovic do roku 1454.
Předpokládá se, že Skuhrov následoval osudy jiných hradů pana Půty, věrného stoupence Zikmunda, a byl dobyt husitským vojskem roku 1425. Faktickým držitelem hradu byl tak nejpozději od. r. 1440 husitský hejtman Jan Kolda ml. ze Žampachu.
Po smrti Anny Osvětimské r. 1454 král Ladislav oficiálně postoupil hrad Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka, který ho však obratem o rok později převedl na Jiřího z Poděbrad. Ten jej z rukou samozvaného husitského hejtmana získal nejspíš až v roce 1457.
Hlavním sídlem Jiřího z Poděbrad v této oblasti byly Litice, ke kterým Skuhrov připojil. Zřejmě ztráta sídelní a správní funkce hradu vedla k jeho zpustnutí v průběhu 15. století.
Popis hradu
Hrad sestával z předhradí a vlastního jádra. Od roviny na severu jej odděloval mohutný příkop, který byl doplněn vnějším valem. Příkop pokračoval kolem celého západního a jižního boku hradu. Na východě je strmý sráz padající s převýšením přibližně 50m do údolí.
Předhradí je přibližně obdélníková plošina o rozměrech 30x60m. Z čela a částečně od západu byla chráněná parkánem. Do čelní hradby byla vložena obdélníková budova. Předpokládá se, že hrad měl věžovitou vstupní bránu.
Jádro hradu mělo tvar lichoběžníku se zaoblenými nárožími a předhradí bylo odděleno dalším příkopem vyhloubeným ve skále. Délka jádra hradu je 47m a šíře se pohybuje od 23 do 28m. Nejvýraznějším zbytkem je plášťová hradba, která byla až 2,5m silná a mohla být přes 12m vysoká. Hradba byla zřejmě hlavní obrannou stavbou hradu. Existence věže, předpokládané starší literatourou, nebyla doposud prokázána. Jádro pravděpodobně obsahovalo dvoukřídlý palác podél jižní a části východní strany.
Pověst o pokladu
K většině hradů se váže pověst o pokladu, ukrytém v jeho zříceninách. Výjimkou není ani hrad skuhrovský. Jeho bohatství je prý možné vidět na Velký pátek, v době, kdy kněz čte v kostele pašije.
Dle pověsti musí odvážlivec kopat v hradních troskách, nesmí promluvit jediné slovo, ani se bát děsivých příšer, které skrýš údajně hlídají. Pak se určitě stane boháčem.
Vy naštěstí nemusíte čekat do Velikonoc a můžete se za pokladem vydat hned. Do schránky se vejdou drobné předměty a je vhodná k výměně CWG.
Zdroje a použitá literatura:
1) https://cs.wikipedia.org/wiki/Skuhrov_(hrad)
2) https://www.hrady.cz/index.php?OID=570
3) Pověsti z Orlických hor a Podorlicka, vydal 2002 Okresní úřad (Rychnov n. Kn.) a Státní okresní archiv Rychnov n. Kn.
4) Druhá kniha Léta Páně, Jaroslav Láska, vydal 1990 MNV ve Skuhrově nad Bělou