Až dějiny rozsoudí, zda strašlivý rok 2020 bude do knihy historie zapsán jako rok pandemie koňoviru, či coby rok, kdy došlo k dechberoucímu převratu v oblasti botanických objevů.
Nikdo nepředpokládal, že v době vrcholící klimatické krize, kdy na Zemi každý den vyhyne mnoho rostlinných i živočišných druhů, dojde naopak k četným objevům zcela nových druhů dřevin. Vědci se budou zabývat pravděpodobně i souvislostmi mezi čínskou virózou a zvýšeným nárůstem výskytů nových druhů stromů, neboť k největší explozi objevů došlo právě v České republice, zemi, která ve druhé vlně pandemie patřila k těm nejpostiženějším na světě.
První endemické ohnisko nových druhů stromů bylo v druhé polovině roku zaznamenáno v takzvaném Veltrubském luhu na Kolínsku. K veliké radosti obyvatel okresu Nymburk se na sklonku roku 2020 objevil první endemický druh „the new tree“ i v lese u Pístů. Šlo o takzvaný rouškovník laboratorní, čímž hypotéza o souvislosti koňovirové nákazy a dendrologických objevů dostala svého závažného potvrzení.
Příznivé klimatické podmínky v lese jihozápadně od Pístů způsobily, že ještě v prosinci roku 2020 byl vědecky potvrzen a popsán další unikátní stromový druh. A tomu se věnuje právě tato jednoduchá tradiční keška.
Na tomto místě však důrazně upozorňuji, že narozdíl od veltrubských dřevin, či již zmíněného rouškovníku nejde o objev zdaleka radostný. Vědecké analýzy i empirická pozorování potvrdily, že se jedná prakticky o nejjedovatější a nejvíce nebezpečnou dřevinu v Evropě! Její zjevná toxicita na lidský organismus tisícinásobně převyšuje jedovatost tisu červeného či rulíku zlomocného. Proto návštěvu místa na vlastní nebezpečí důkladně zvažte!
Onen strom, velmi nápadný jehličnan s netypickou úzkou korunou, na první pohled připomíná jakýsi druh borovice. Genetická analýza však jakoukoli příbuznost se stromy rodu Pinus vyloučila.
Dřevina byla zanesena do mezinárodní botanické klasifikace pod názvem Idiodendros oligofrensis. Hravá a kreativní čeština si s překladem poradila bravurně. Český, naprosto výstižný název zní Pitomníkovník blbutvorný.
Strom pitomníkovník bývá vysoký až 10 metrů a je charakteristický absencí větví. Jeho jehličí vyrůstá z kratičkých, tenkých a povislých větévek, takže zdálky dřevina připomíná štětku do komína či gigantický mezizubní kartáček.
Výše zmíněné nebezpečí stromu spočívá v jeho schopnosti způsobení nevratných změn v oblasti lidské inteligence, pochopitelně směrem dolů. Krátkodobé pobývání v blízkosti stromu – stačí i okruh 10 metrů – způsobuje prudké akutní příznaky, připomínající mentální retardaci těžkého až hlubokého subtypu.
Pokud se pod stromem nezdržíte déle než sedm minut, lze chovat naději, že se inteligence jedince po několika hodinách navrátí do normy, byť trvalé poškození nelze díky krátké době potvrzené existence dřeviny prokazatelně vyloučit. Dlouhodobá expozice toxickým silicím, aerosolově šířeným z jehlic stromu pak způsobuje trvalé a hluboké zblbnutí. Pozorovány byly i psychotické symptomy v podobě bludů, šíření konspiračních teorií a komplexních halucinací.
Jedovaté jsou všechny části stromu, včetně kůry a kořenů. Obzvláště zákeřné je aerosolové šíření toxinu pitomníkovníku (tzv. idiodendrotoxinu) do volného prostoru. Při silném větru mohou aerosoly jedu doletět až na kilometr do volného prostoru, což může způsobit dočasné až trvalé zpitomění nic netušících návštěvníků lesa.
Nejtoxičtější částí stromu je ovšem jeho plod, na nějž dávejte obzvláštní pozor! Jde o jakousi pevnou tobolku velikosti cca 15 x 20 cm s hnědozeleným povrchem, připomínajícím hrubé plátno. Tato tobolka v sobě skrývá semenné jádro o objemu cca 300 mililitrů, které můžeme směle označit jako biologickou bombu. Tohoto plodu se v žádném případě nedotýkejte, byť byste v okolí stromu pobývali i necelou minutu. Následky v podobě snížení IQ až na hodnotu 0-15 bodů by zajisté Vaši rodinu nepotěšily...
Hrůzný experiment vystavení se účinkům jedovatých silic dokumentuje časosběrné pásmo fotografií, kterému se vystavil při zakládání této kešky sám její owner, známý v geocachingové komunitě jako Paha Ahma. Jednotlivé fotky dokumentují kognitivní změny u tohoto člověka po minutě, třech minutách, pěti a nakonec sedmi minutách v bezprostřední blízkosti stromu!
Mnohým pak ledacos dojde, když zveřejním, že tento strom jsem objevil již jako dítko školou povinné a veden zvláštním instinktem, hrával jsem si v jeho stínu celá svá školní léta na základní, posléze pak zvláštní a nakonec praktické škole... Věřím, že tak lépe pochopíte můj osud a zůstanete nadále tolerantní vůči mé anomální osobnosti...
VELMI MĚ POTĚŠÍ, POKUD SVŮJ MENTÁLNÍ STAV PO ODLOVU ZDOKUMENTUJETE DOBROVOLNOU FOTOGRAFIÍ, JÍŽ PŘILOŽÍTE K LOGU :-)
Jelikož si uvědomuji ošidnost faktu založit na tak děsivě nebezpečném místě kešku, zeptal jsem se ještě před publikací na názor významných osobností českého geocachingu, co si o takovém nápadu myslí. K mé velké radosti se mi sešlo mnoho pozitivních odezev, které zde, přísně anonymizovaně, s dovolením uveřejním:
• Moje nechuť k ownerovým praktikám spočívajících v kádrování a pomlouvání druhých dnes opět vzrostla. Paranoia pana pahy už je na léčbu. Ano, narcismus, to k osobě pana pahy, který mi zas tak v zásadě nevadí, tak nějak sedí...
• Existenci svého nicku ve spojení s tímto člověkem zásadně odmítám!
• 17.4., 15:17
• I would like to visit it during my some trip from Brno City, EU!
• Owner, známý svými neřešitelnými keškami, u kterých dokonce vypisuje odměnu pro ty, kdo odloví bez jeho nápovědy, opět zabodoval...
• Já bych z toho udělal powertrail.
• Dal jsem si na startu pivo a pak jsem někam šel a po cestě si dal pivo. Potom jsem šel na pivo, proložil to pár pivama a nakonec skončil na pivu. Díky neznámému kolegovi, který mi nalil pivo a odvez domů, to pivo je fakt zábava.
• Proč to ještě není na finálkách??
Nádhera, že? No tak jo! Myslím, že už není co dodat, snad jen to, že pitomníkovníků možná roste v naší úhledné zemičce více, než si myslíme... Betatestryni prosím na plac...
PUBLIKOVÁNO S BETATESTEM – PUBLIKOVÁNO ZODPOVĚDNĚ!
BETATEST PROVEDL(a) TNTým, DĚKUJI.
PODĚKOVÁNÍ ROVNĚŽ RICO REVIEWEROVI ZA PUBLIKACI!