Hospodské "TéPětky"
🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺
Vítejte na naší hospodské T5 sérii. Připravili jsme pro Vás 9 keší, každou s jinou obtížností. Nikoliv samotným odlovem, ale luštěním. Všechny keše jsou uloženy tak, aby byly lovitelné širokým kačerstvem. Takže šedesátku lana si nechte doma, zase na druhou stranu žebřík se pronese 😉. Ano, naším cílem je udělat matrix dosažitelnějším a také nechceme, aby měly keše deset odlovů za rok.
🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺
Francouzský výraz restaurant označoval původně vydatné, občerstvující jídlo a v 70. letech 18. století se ve francouzštině přenesl i na hostince, v té podobě a významu jej následně převzala němčina. Vedle německého výrazu Restaurant se v rakouské němčině objevila i varianta Restauration, z níž pochází české slovo restaurace. V krajích českých se na pivo chodí do hospody neboli hostince či pohostinství, obzvláště však chutná v hospodách lidových zvaných krčmy.
Největší část hospody určená pro návštěvníky se nazývá lokál. Nacházejí se tu stoly a židle, popřípadě vše, co by mohlo sloužit k pobavení návštěvníků. Obvykle to bývají hrací automaty, šipkový terč, kulečníkový stůl, jukebox, televizní přijímač atd. Místo ohraničené od zbytku místnosti zpravidla barem se nazývá výčep. Na druhé straně baru se nacházejí pípy sloužící k čepování nápojů, především piva. Do oblasti výčepu (čímž se rozumí oblast za barem) je vstup povolen pouze obsluze zařízení.
Zahrádka hospody je doplňková součást, mnoho hospod jí však nemá. Zahrádkou se rozumí prostor mimo vlastní objekt hospody, pod širým nebem (nebo jen částečně krytý). V provozu bývá obvykle jen za příznivého počasí, i když se objevují i zahrádky kryté, s celoročním provozem, které jsou vyhřívané. Dále lze zahrádky dělit do dvou kategorií: s obsluhou a bez obsluhy (hosté si pro nápoje, příp. pochutiny musejí docházet do výčepu).
V hospodách se běžně provozují karetní hry. Hrají se buď „stálé partie“, ke kterým se hráči schází pravidelně ve stanovený den a hodinu, nebo se skupina hráčů vytvoří spontánně. Karetní hry se hrají společenské (o drobné mince) – mariáš, taroky, žolíky – nebo hazardní: oko, poker, hromádky .... Některé hospody mají zvláštní karetní hernu, kde má každý hráč šuplík na peníze či odkládací stolek na nápoje. V ostatních hospodách se hraje na běžných stolech, hráči si někdy sundají ubrus, aby karty lépe šustily.
Mezi typické zboží, které se v hospodách prodává (většinou k okamžité konzumaci), patří točené pivo.
Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a (nikoli nezbytně, ale většinou) chmele pomocí pivovarských kvasinek (eventuálně divokých kvasinek), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název České pivo chráněno jako zeměpisné označení.
Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie, a to přibližně již v 7. tisíciletí př. n. l. Je však možné, že Sumerové připravovali pouze kvas. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.
Pivo je tradičním a populárním nápojem, který má na území Česka dlouhou tradici. Řadí se mezi alkoholické nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu (30–50 g v jednom litru). Kromě alkoholu obsahuje pivo také přibližně 2 000 dalších látek. Obsahuje významné množství vody, takže se jedná o výrazně zavodňující nápoj, dále obsahuje také sacharidy v podobě „rychlých kalorií“, bílkoviny, hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, oxid uhličitý, vitamíny a minerální látky.
Chmel je jedna ze základních surovin pro výrobu piva, která mu dodává charakteristickou nahořklou chuť. Pro výrobu českých piv se používá česká odrůda chmele tzv. žatecký poloraný červeňák, který bývá řazen mezi nejkvalitnější na světě. Chmel je na území Česka pěstován ve třech hlavních oblastech – žatecké, úštěcké a tršické, a to již od 8. století.
Slad se vyrábí ze speciálně vyšlechtěných druhů obilí, nejčastěji ječmene či méně často pšenice, které mají výrazný podíl na výsledné chuti piva, jeho barvě a aromatu. Rozlišuje se světlý a tmavý slad (slad plzeňský a bavorský) podle barvy a dále jsou slady speciální (karamelový, pražený, diastatický apod.)
Kvasinky jsou mikroorganismy používané v biotechnologické výrobě piva – pivovarnictví. Podle průběhu fermentace piva dělíme na svrchně kvašená, která vznikají při teplotách okolo 15 – 20 °C s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae (Ale, pšeničné pivo, stout, porter, trappist), piva spodně kvašená (ležáky), vznikající za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8 – 14 °C. Kvašení se účastní kvasinky Saccharomyces pastorianus (Pilsner, Bock, Märzen, piva bavorského typu) a spontánně kvašená piva – v historii jediný způsob kvašení piva – zkvasí se tím, co je ve vzduchu a tím, co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii, v některých částech Francie a Nizozemí (Lambik, Gueuze, Kriek, Frambozen, Faro).
Pivo obsahuje oxid uhličitý, který vytváří v pivu bublinky a pěnu. Čepované pivo je pak charakteristické krémovou pěnou. Kvalitní pěna by měla udržet lehčí minci. Pěna tlumí povrchové vlnění hladiny piva.
Stupňovitost piva se udává v EPM (extrakt původní mladiny), který udává obsah všech extraktivních látek v mladině. Jedná se především o cukry (zkvasitelné a nezkvasitelné). Ze zkvasitelných cukrů pak při kvašení piva vzniká alkohol. Stupňovitost piva tedy udává plnost (hutnost) piva → 10° tedy obsahuje 10 % těchto látek, 12° pak 12 %, atd. → čím více extraktivních látek, tím plnější pivo. Z tohoto také vyplývá, že stupňovitost bývá ve většině pivních stylů přímo úměrná obsahu alkoholu (čím více zkvasitelných cukrů mladina obsahuje, tím více vznikne při vaření piva alkoholu). Rozdělení piva dle stupňovitosti není jednotné a liší se podle zemí.
Česko patří k největším producentům piva na světě, nejvíce vyrábí Plzeňský Prazdroj (Gambrinus, Radegast, Velké Popovice), který patří japonské společnosti Asahi, pak Staropramen (Molson Coors), dále Heineken a pak teprve české pivovary. Na přední pozici v množství vypitého piva na hlavu, které zahrnuje všechny obyvatele Česka včetně kojenců a dětí, se Česko dlouhodobě drží na přední pozici.
Jak na keš?
Doporučujeme se na cestu vybavit řádnou zásobou lahváčů a plechovek!
Final Location N 49° 30.LLL E 13° 17.PPP
Nezapomeňte si poznamenat bonusové číslo potřebné k odlovení keše Král Gambrinus!
Zdroj: wiki, www.pivovary.info, www.prazdroj.cz