Kostel sv. Jana Křtitele Mystery Cache

Kostel sv. Jana Křtitele

Žatec byl již od raného středověku významným církevním centrem. Na území tehdejšího města a jeho předměstí se dle historických pramenů a archeologických průzkumů nacházelo na 15 kostelů. Většinu z nich jste už mohli vidět či si je připomenout při odlovu multiny Žatecké kostely, avšak jeden jste zcela jistě minuly, neboť stával kousek stranou.

V historickém předměstí zvaném Mlynáře se ještě na počátku 20. století nacházel malý kostel i s nevelkým hřbitovem. První písemná zmínka o svatostánku v této lokalitě pochází zřejmě z roku 1357. Tehdy byl však zasvěcen sv. Janu Evangelistovi, a pokud byste se zeptali místních, kde najdete kostel sv. Jana Křtitele, poslali by vás na druhou stranu města, do Bačiny (jižní část dnešního Podměstí), neboť kostel tohoto jména stával právě tam. Nicméně ten zanikl asi již krátce po husitské revoluci, přičemž kostelu v Mlynářích se v té době říkalo pouze „sv. Jana“.

Kostel zachycený na obrazech z 19. století

Po třicetileté válce už náš kostel vystupoval pod jménem sv. Jana Křtitele. Na původní zasvěcení se zapomnělo. Během velké povodně roku 1650 byl kostel vážně poškozen (zachráněny byly pouze dva oltáře). V následujícím století pak stavba stála na okraji zájmu žatecké obce, tedy s výjimkou zlodějů, kteří jej roku 1735 vyloupili. Na lepší časy se začalo blýskat až mezi léty 1765-1766, kdy byl kostel, již ve značně zuboženém stavu, kompletně celý opraven. O nový oltářní obraz se postaral žatecký malíř Johann Anton Czetsch a přibyl též nový postranní oltář sv. Jana Nepomuckého.

Torzo kostela po posledním požáru na počátku minulého století

V průběhu 19. století však začal zájem o kostel opět postupně upadat a přestal být opravován. Osudným se kostelu stal požár v noci z 23. na 24. března 1902 (nebo 1910). Poté co vyhořel již nebyl obnoven a krátce na to byl zbourán. Na uvolněném místě byla následně po čase postavena tzv. Hubertova vila. Kromě několika málo písemných pozůstatků, pár fotek a obrazů nezůstalo po kostelu ani hřbitovu jediné památky.

Závěrem ještě jedna malá zajímavost. Ačkoli se Jan Willenberg pokusil na svých vedutách zachytit co nejvíce žateckých kostelů, tento zachytit nemohl, byť by se snažil s perspektivou a dimenzemi kouzlit sebevíc. I proto o jeho podobě v dobách před 19. stoletím nemáme příliš dobré představy. Avšak ač byl kostel nejpozději krátce po roce 1910 zbourán, nalezli byste jej zakreslený nejen na katastrální mapě z roku 1925, ale dokonce i na mapě Generálního štábu Československé armády z roku 1952. Z paměti kartografů zmizel až při mapování roku 1961.

Kostel zůstal zanesený v mapách poměrně dlouho po svém zbourání

Jak na kešku

Na úvodních souřadnicích kešku rozhodně nehledejte. Ty ukazují na místo, kde kdysi stával kostel. Cílem této kešky totiž není přivést vás na zajímavé místo – ačkoli Hubertova vila za podívání stojí –, ale připomenout stavbu, o jejíž existenci asi nemá tušení nikdo, kdo se o ní přímo nezajímá. I přesto jsem se snažil nalézt pro kešku místo, které by mohlo být alespoň malinko zajímavé a mohlo by někomu ukázat pohled na město zase z trochu jiného úhlu.

A kdeže se tedy nachází krabka? Řekněme, že k nalezení stačí pouze tři slova…

zvuk.prorazit.generace

Závěrem jen poprosím o to, abyste se k úkrytu i keši chovali opatrně, ať nám vydrží co nejdéle. :-)

Použité zdroje