TAHLE MULTINA JE POCTOU STARÝM DOBRÝM ČASŮM, KDY SE JEŠTĚ NEFINÁLKAŘILO A NESTOLAŘILO, KDY BYLA PRO LIDI RADOST PROCHÁZKA A TROCHA TOHO VZRUŠENÍ PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ INDICIÍ V TERÉNU...Nikoho samozřejmě nemohu nutit, aby ji lovil podle mého přání, leč asi takhle: Kdo ji odloví pěkně po staru, udělá mi radost!
Tuhle keš nosím v hlavě už tak dlouho, že se jí propadla na samé dno, kde začala tlít a přirozeně se kompostovat. Odér, způsobený tímto procesem mi začal před nedávnem unikat ušima a mně dalo docela dost práce zjistit, co mi to v té mozkovně tak zahnívá. To víte, možností by se našlo…
Důvody proč oživit tuto dávnou ideu jsou - jako v každé správné disputaci, definované v Esejích Michela de Montaigne - tři (páč dva nikoho nepřesvědčí a čtyři už nudí svou žvanivostí).
Důvod první: Vskutku nelibá vůně, linoucí se mi permanentně z uší.
Důvod druhý: Množící se nově publikované mysterky typu LAB BONUS, a tudíž zesílená touha zavšivit geomapu několika klasicky pojatými multikeškami.
Důvod třetí: Nález na půdě chajdy po dědovi v podobě poloplesnivého, zcela zapomenutého spisku dr. Gustáva Setěra s prozaickým názvem „Vystřízlivění“ z roku 1931.
Inu, nedovedete si představit mou radost z tohoto nálezu plynoucího. Jsem nyní vlastníkem již druhé Setěrovy knihy! Útlé „Vystřízlivění“ jsem přelouskal hned dnes ráno cestou vlakem z Nymburka do Prahy. A bylo mi jasné, že mám další inspiraci na keš! Stejně jako Setěrova prvotina (A)moralia stojí za terénní mysterkou u Vejrovky a svědectví pravnučky pana Krátkého z Hronětic za historicky první keškou v oné obci.
Dovolím si vám nyní ocitovat pasáž, kterou považuji ve vztahu k nově vznikající multině za stěžejní:
„Moje poslední týdny profesorské stáže v Oxfordu se proměnily v peklo na zemi. Rána měla podobu anglického smogu, ze kterého se vynořovaly útesy vzpomínek na zážitky večerů: tříštění sklenek s whiskey z irské palírny Dhúnn Lach Mhór, odlesky zrcadélek, z nichž jsem šňupal kolumbijský prášek, hihňání polosvlečených, notně oplácaných uklízeček, to vše skládalo kakofonie sytící mou duši stále hutnější vizí pravdy, že smysl života neexistuje. Obhajoba profesury z věcí práva obchodního, ona zářivá vize mého ubohého otce, který snad dík vlastní neschopnosti cokoli dokázat projikoval své nesplněné tužby do mého života, se vzdalovala jak láska poslední noci. Uklízečky, kokain, chlast.
V prvopisu mé nedokončené profesorské obhajoby jsem se směsicí hrůzy a vědomí Božího prstu objevil obálku naditou desetilibrovými bankovkami. Je to snad odměna kolejních floutků za pravidelné dodávky kolumbijské many, na nichž jsem, ve stavech zastřeného vědomí, participoval? Či úplatek od zděšených chlebodárců z fakulty, abych konečně vypadl a přestal kazit Old Good England shnilými jablky ze své osobnostní nůše? Vyzvraciv zbytky včerejší hostiny, poliv hlavy své studenou vodou Temže, pocítil jsem po dlouhých, časově zmatečných týdnech cosi jako směr: „GUSTÁV. YOU NEED SOME CHILL OUT…“
Nevím jak vám, ale mně po přečtení tohoto úryvku fakt nebylo valně. O to radostněji se četly stránky následující: Gustáv Setěr požádal o roční odklad profesury, při úklidu svého staromládeneckého bytu nalezl ještě sedm podobných obálek, přeplul English Channel a přes Calais, Brusel a Frankfurt dorazil zpět do Nymburka. S výkřikem, který o mnoho desetiletí později proslavil prof. Václav Klaus, „Není špinavých peněz!“ zakoupil skromnou chalupu v klidné obci Čilec. Celý rok se zde nedotkl alkoholu a pouze dvakrát, v drásavé touze po intoxikaci, vypil odvar z makovic nasbíraných na nedalekém poli. Dokončil práci na profesuře a ve volných chvílích se věnoval sepsání zmíněné bible existencialismu, novely „Vystřízlivění“, reflektující nástup strašlivé hospodářské krize let třicátých…
„Tak jako Říše Římská zhynula pod kopyty koní barbarských národů, sebežerná, hnojná ve výkalech oslav včerejšků; jako revoluce jakobínská, vykřikující „Liberté! Egalité! Fraternité!“ hrdly pod padající sekerou guillotin zrodila korsického lidožrouta Bonaparta… tak i trudný, kořistnický kapitalismus hyne ve tmách dnešních dnů. Záplavy zboží, jež si nemá kdo za co koupit, dělníci, kteří nesmí vyrábět.
A zatímco ve skladech včerejších bohatců hnije maso a plesniví chléb, za jejich zdmi umírá hladový člověk, dodělává lidská důstojnost, chcípá naděje v nový, lepší svět. Snad jen zde, ve vlídném soumraku polí směrem na Kostomlaty, se svět zdá být ještě dobrým. Prsť voní, vlaštovky se slétají k velké cestě do Egypta a čiřikají mi do uší: Gustáve, stůj… Za rohem možná již vlaje rudý prapor se slepým sluncem a zlámaným křížem, za humny se třeba již směje ruský bolševik. Leč co známo je nám o věcech příštích…jen to, že vše tu již na tisíckrát bylo, otočilo se a odešlo. Každá vteřina se již mnohokrát protočila, jen tys to nebyl, kdo hltal její běh… Just Chill Out in Chill Etz…Odpočívej v Čilci, než odpočineš v Pokoji.“
Přečtením předchozích řádků máte bohužel vše hezké u této kešky za sebou. Čeká vás ukázka ne zrovna populárního žánru geocachingu, která se nazývá DOPOČÍTÁVACÍ MULTINA. Přeloženo do jazyka praxe: Přehršle nechutné matematiky v přílišném množství nesmyslných vzorců. Brutální nejistota v plánování trasy. Damoklův meč zmaru při jedné jediné chybě. Zcestné úvahy o Excelu. Stačí, že?
Radši pojďme na věc, než z toho umřete.
A aby se vaše štrapáce od zastávky k zastávce nerýsovala tak trudně, prozradím vám, že někde tam v mlhách je na konci keš. Tedy pokud jí někdo nevymudlil. Taky vám hodlám sdělit, že jsou i příjemné věci v životě chlapa (nic proti kačerkám), kterým jak ouner, tak inspirátor keše je. Ano, modří už vědí. Fotbal, ženy a zbraně...A myšlenky polabského Járy Cimrmana – doktora Gustáva Setěra…
ÚVODKY – STAGE 1 – HOUBA JE ZHOUBA
MYŠLENKA: „Když jdete na houby, víte dopředu houby. Jestli rostou, jestli vám očka slouží, no a třeba taky to, jestli jste štond rozeznat pečárku od muchomůrky bílé. Nejvíc platí fantazie. Můžete vidět cokoli v čemkoli, prý to pomáhá se odpoutat od smutku tohoto života.“
INDICIE: Jste tak malincí, že připomínáte červíka u nohy statného žampionu. Hledáte fyzickou indicii. Měla by být na zadní straně nohy, pevně přicuclá ke svému hostiteli. Přečtěte a zapište vaše A, B, C.
KAM DÁL: N 50°13. (A) (C) (B) E 14°58. (B) (B-C) (B)
STAGE 2: BOHEMIANS NEJLEPŠÍ JE V PRAZE
MYŠLENKA: „Odpoutáte-li se od smutku tohoto života, zvládnete vidět věci přesně v takovém světle, jaké si zasloužíte. Může vás to přivést k nápadu se v životě trochu snažit, abyste si zasloužili jen to nejlepší...“
INDICIE: Třeba si vysnít prvoligovou tabulku, kde se na výsluní hřeje sympatický klub od Botiče. Tady v Čilci to bude samej klokan. Pomněte na zdejší jcendovu mysterku. Další příznivec „krys z Botiče“ si tu rovnou vystavěl rodinný dům. Zeleno – bílo – zelený! Spočítejte počet bílých pruhů (jsou maličko šikmé, jak plocha zločincova) nad okny a zapisujte coby D.
KAM DÁL: N 50°13. (C-A) B 0 E 14°58. (2xD) (3xC) 0
STAGE 3: DOBRÝ DEN, RADARE, PROSTĚ WELCOME!
MYŠLENKA: Usiluješ-li o blaho světa, usiluj coby součást plánu i o blaho svoje. Dávej jen dobrý pozor, abys rozeznal, co je pro tvé blaho dobré a co zlé. Začneš-li poznávat cizí země, přetav je ve svém srdci tak, aby ti nebyly cizí. Bojíš-li se žab, nezapomeň pro ně na jiná zvířata. Strach zavírá oči, duši i mozek do klece. Je to jen hra.
INDICIE (7/2023): Dříve zde stálo: WELCOME! Aj aj... Už si nemůžeme říct spolu s Angelou Merkelovou "ZVLÁDNEME TO!" Vítači jsou ohroženým druhem, tak je radši někam schovali. My musíme zjistit indicie alternativně: Na vypočtených souřadnicích ciferuj číslo popisné. Od tohoto numera odečti počet psohlavců, které najdeš na plotě parcely ležící asi 20 metrů severně. I když tě zde nikdo nevítá, máš kýžené E
KAM DÁL: N 50°13. (B-E) (A+C) (E+D) E 14°58. (E) (E-C-D) (B)
STAGE 4: EDEN JE JEN JEDEN!
MYŠLENKA: „Hry, které s námi hraje strach, moc, chtíč a mamon vypadají jako hroznejš, jenž ti drtí žebra. Přitom je tak jednoduché hada zabít. Stačí jediný úder mečem, had je vejpůl a ty dýcháš. Onen úder ale musí vést Láska. Podaří-li se ti to, poznáš to tak, že odletíš do ráje, prvotního Edenu, kde neexistují polarity: den či noc, muž či žena, hřích či ctnost. Vše je spojeno v jednotě. Jen ty nezapadáš.“
INDICIE: Stojíte na konci cesty. Zrak vám přitahuje dům, na jehož stěně spatříte nápis na malé modré cedulce. Jedno slovo, to poslední, připomíná jméno nejstaršího a nejvznešenějšího fotbalového klubu, který svá domácí utkání hraje v Edenu. Pod touto připomínkou totálního fotbalu najdete číslo, které zapíšete coby vaše F.
KAM DÁL: N 50°13. (B-F) (B-D) (F+C) E 14°58. (F+A) (E-F) (E+A)
STAGE 5 – SETĚRŮV DŮM
MYŠLENKA: „Nezapadáš-li do toho, čemu ostatní říkají jednota – a nemyslím konzum, tam naopak zapadni pro flanděru – zamysli se nad tím, proč tomu tak je. Nezapadat do stáda je svobodné, avšak svoboda plodí samotu. Máš-li svůj dům, tvou samotu to nerozežene. Ale nikdo tě aspoň v takovém stavu nevidí. Nespatří, že máš o kolečko víc.“
INDICIE: Nacházíš se v srdci této multiny, u domu, který v roce 1931 vlastnil doktor Gustáv Setěr. Možná, že ti je to zcela jedno. Kdy už bude bodik?, to tě zajímá, viď. Jenže jedno...jedno je kolečko od trakaře. Ale je na zdi Setěrova domu zavěšené jen jedno? Přesvědč se a zapiš ctěné G.
KAM DÁL: N 50°13. (G) (B) (E-F) E 14°5(F+A). (DxC) (B-E) G
STAGE 6 – OSUDOVÁ ŽENA
MYŠLENKA: „To, že máš o kolečko víc, nevylučuje, že potkáš osudovou Lásku. Komplikace ale mohou přijít, když se budeš snažit onu ženu zaujmout a svést. Dobrá, i to se dá přes vyšinutou mysl zvládnout. Prubířský kámen představuje s ní žít. Pro vás oba. Často je nejlepší až sem nedojít. Jen se zpovzdálí dívat, snít a přemítat, jaké by to bylo být normální.“
INDICIE: Stojíte na místě dostaveníčka, které si dal v říjnu roku 1931 Gustav Setěr se slečnou Rybářovou. O dalších detailech rande Setěrovy spisy nehovoří zhola nic. Pravdou zůstává, že romanticky založený Gustáv umístil posléze na místo, kde dotyčnou zřejmě líbal, nenápadnou cedulku, na níž zašifroval klíčové milníky jejich vztahu. Podivně působí datum, uvedené na samém konci šifry. Že by šlo o datum narození neznámé krasavice, která někde čeká na ounera této keše? Co myslíte? Každopádně, vás bude zajímat počet písmen v křestním jméně Setěrovy amantky, jež na destičce najdete. Je to vaše H.
KAM DÁL?: N 50°13. (F-C-D) (H-B+C) (F+A) E 14°5H. (H-F-A) (D) (A-G)
STAGE 7 – CRVENA ZVEZDA BEOGRAD
MYŠLENKA: „Myslíš-li si, že jsi normální, jseš možná jen sám. Nemá ti to kdo vyvrátit.“
INDICIE: Stojíš nedaleko zeleného pažitu, kam chodíval Gustáv Setěr se sousedy čutat fotbal.
FC Čilec byl, slovy klasika, „zřejmě slušnej oddíl“. Velmi bouřlivá, balkánská atmosféra pravděpodobně vládne v aréně do současnosti! Jak si jinak vysvětlit výstražnou ceduli u hlavní brány na stadion? Jistě, možná je spíše pamatováno na značně vychýlenou mušku zdejších útočníků. Ale co ty patrony? Mně spíš připadá, že vyřizování účtů mezi fanoušky FC Čilec a SK Dvory se už trochu zvrhlo do krevní msty. „Delije od Čileckého potoka“ jsou postrachem regionu a ty se místu radši vyhni, je-li ti život milý… Ale ty chceš keš, viď. Pak si přečti onu cedul. Po dobu ČEHO vstup zakázán??? Zapiš počet písmen toho slova jako I.
A MÁŠ TO!
KRABICI NAJDEŠ NA ADRESE:
N 50°1(H-F). (I-B) (I-G) (I-F) E 14°5(F+C). (G) (I-E) (C-D)
„Kosouč“, tedy KONTROLNÍ SOUČET ZÍSKANÝCH INDICIÍ A – I je ČTYŘICET PĚT.
CHALLENGE: ZAUJAL-LI TĚ PŘÍBĚH A SKUTKY DR. GUSTÁVA SETĚRA, NESTYĎ SE ANI TY JEHO ODKAZU VĚNOVAT VLASTNÍ ZALOŽENOU KEŠ!
PUBLIKOVÁNO S BETATESTEM – PUBLIKOVÁNO ZODPOVĚDNĚ!
BETATEST PROVEDL FoxyfoxCz, DĚKUJI.
PODĚKOVÁNÍ ROVNĚŽ RICO REVIEWEROVI ZA PUBLIKACI!