Skip to content

Údolím Dalejského potoka I - Adventure Lab bonus Mystery Cache

Hidden : 10/30/2020
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Milí kačeři, dovolte nám, abychom vás s Kopretinou společně pozvali na 10 labek.

Naučná stezka o celkové délce 6,5 km se 17 zastaveními vede z Řeporyjského náměstí Dalejským údolím přes Holyni a Klukovice a napojuje se na Prokopské údolí, kde končí v Hlubočepích u nádraží. My se projdeme po prvních 10 informačních tabulích, kde bude vždy vaším úkolem odpovědět na otázku z cedule. Tato trasa měří přibližně 4,3 km, ale nebojte se, procházka nenáročným terénem a pěkným údolím se vzácnými přírodními úkazy se vám bude jistě líbit a rychle uteče. Na konci obou sérií jsme vám přichystali fyzické krabičky, které jsme umístili tak, aby nebyly v kolizích, což bylo v této lokalitě velmi obtížné. Po správném zodpovězení otázky se vám zobrazí indície, kterou doplníte do jednoduchého vzorečku.

Toto je bonusová keš pro první sérii. Bonusová keš pro druhou sérii je GC920AM.

 

N 50° A.B  E14° C.D

 

Zastávky, jak jsou po cestě od startu k cíli:

Řeporyjské náměstí

Kostel svatého Petra a Pavla v Řeporyjích je římskokatolický filiální kostel v barokním slohu s původní románskou věží. Nachází se mírně vyvýšeném místě a tvoří tak dominantu jižní části Řeporyjského náměstí v Praze 5-Řeporyjích. Náleží do správy farnosti u kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Ořechu.

Současná barokní podoba kostela s novým kněžištěm je dílem architekta Antonína Schmidta. Z původní románské stavby z 12. století v místě dnešního kostela se zachovala hranolová věž a západní apsida, jež byly zakomponovány do barokní stavby.
V letech 1900-1901 proběhla rekonstrukce kostela vedená Františkem Machem.
V letech 1909-12 zde jako duchovní působil spisovatel Jindřich Šimon Baar.

 

Řeporyje u potoka

Malá vesnice Řeporyje se začala rozrůstat na svahy Dalejského potoka v polovině 19. století, do té doby měla ryze zemědělský charakter. V té době bylo vybudováno mnoho usedlostí, které se dochovaly i do dnešních dnů. V mapách ze druhého vojenského mapování je označena názvem Řepora.

Původně byla součástí katastrálního území Řeporyje také Velká a Malá Ohrada, které se později staly součástí katastru Stodůlek. Rozvoji Řeporyj pomohlo hlavně zavedení železnice ke konci 19. století (trať Pražsko-duchcovské dráhy vedená Prokopským údolím přes Řeporyje do severních Čech a později postavená odbočka do Berouna), na přelomu 19. a 20. století začal rozvoj hlavně díky těžbě vápence – jihovýchodním směrem od tehdejší obce vznikly na začátku údolí Dalejského potoka lomy (těží se tam dodnes). Příliv dělníků do obce vedl k vybudování nové infrastruktury a rozšiřování obce, která byla roku 1919 povýšena na městys.

 

Pod placatou skálou

Placatá skála je tvořena šedozelenými pískovci a prachovci náležejícími kosovskému souvrství (svrchní ordovik). Na styčných plochách jsou díky různé zrnitosti dobře viditelné stopy po lezení mořských živočichů tzv. ichnofosilie. Lokalita je známá pro nálezy doupat mořských hvězdic.
Název skály je odvozen od jejího vzhledu daného uložením vrstev paralelně se svahem, což zamezuje uložení půd ve větším množství.

 

U Trunečkova mlýnu

Trunečkův mlýn byl postaven v 18.století, přestavován a doplňováno vnitřní vybavení mlýna. V letech 1910-1911 byla zabudována Francisova turbína, těsně před 2. světovou válkou byl mlýn poháněn plynovým motorem, od roku 1946 do jeho uzavření v roce 1951 mlýn poháněl elektrický motor. Do dnešních dnů se z mlýna zachovaly pouze části obvodových zdí.
V roce 2008 byl areál mlýna volně přístupný, v roce 2015 je oplocen. Všechny stavby mlýna rychle chátrají.

 

Arethusinová rokle

Velice známou lokalitou bohatou na zkameněliny je lom Mušlovka sloužící jako opěrný stratotyp pro hranici nejvyšších silurských oddělení ludlow a přídolí.
Klasickou paleontologickou lokalitou je jeho postranní část – tzv. Arethusinová rokle, pojmenovaná Woldřichem dle trilobita Aulacopleura – Arethusina. V rokli vystupují příkrovy podmořských vulkanitů (diabasů). Mezi vyvřelinami je mocná vrstva tufitických břidlic, jejichž stratigrafické zařazení ke svrchní části liteňského souvrství dokládají trilobit Aulacopleura konincki a vůdčí graptolit Testograptus testis.

 

 

Doufám, že se vám procházka líbila a prosím o nenápadný odlov, ať nám krabička vydrží v této mudloidní oblasti dlouho a může dělat radost dalším kačerům.

Additional Hints (Decrypt)

H fxáyl, i qhgvar h fgebzh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)