[CZ] Klášterní mysterka zve na procházku k místu, odkud je výhled na klášter. Vzdušnou čarou to není k finálce ani 1,5 km daleko. POKYNY K ODLOVU KEŠE
[EN] Monastery mystery geocache invites you for a walk to a place with a view on the monastery building. Direct distance to final is less than 1.5 km. ENGLISH LISTING • INSTRUCTIONS FOR GEOHUNT
[CZ] Bývalý augustiniánský klášter v Lysé nad Labem
Budova bývalého kláštera stojí v Lysé nad Labem na jižním okraji zámeckého vrchu, kde tvoří (jak bylo v baroku samozřejmé) zdaleka viditelnou ideální dominantu krajiny. Klášterní budova je pohledově výrazně nápadnější, než za ním stojící lyský zámek (to vede mnohdy k záměnám).
Na zámeckém vrchu je jako nejstarší církevní stavba připomínána románská rotunda sv. Desideria (1244) – zasvěcená francouzskému svatému, což je v našich krajích poměrně neobvyklé. Ve 14. století za vlády Karla IV. byla Lysá (1355) postoupena nově založenému klášteru řeholních kanovníků sv. Augustina na pražském Karlově (u dnešního Nuselského mostu). 
Do roku 1421, kdy byl klášter velmi pravděpodobně vypleněn husity, zde byla pobočka tohoto kláštera s 5 řeholníky.
K rotundě sv. Desideria byl před rokem 1528 přistaven pozdně gotický kostel Narození Panny Marie (rotunda pak sloužila jako jeho sakristie). Majitel lyského panství František Antonín hrabě Špork pozval do města v roce 1713 6 mnichů z kláštera bosých augustiniánů na Zderaze (tj. u Karlova náměstí v Praze). Oficiální status konventu (samostatného kláštera) ale nedostali. Příbytek řeholníků byl malý a přestože byl opravován, hrozilo jeho zhroucení. Za této situace (1727) se do čela řeholního společenství v Lysé dostal pražský rodák František Singer – řeholním jménem P. Amandus od Jména Ježíš (1684-1750, pozdější provinciál řádu augustiniánů v habsburské monarchii po 3 funkční období), který se díky své podnikavosti a organizačním schopnostem zasloužil nejen o postavení současné klášterní budovy (a dnes již dávno strženého klášterního kostela), nýbrž i o oficiální ustavení lyského konventu jako samostatného augustiniánského kláštera (1731: „hospic pro 6 mnichů“).
V letech 1733-1738 probíhala stavba budovy konventu podle plánů italského architekta Bartolomea Scottiho. K ní dala souhlas i tehdejší vrchnost – hrabě Czernin, i když si byl vědom, že tím přijde o vyhlídku ze zámeckých oken daleko do krajiny. V klášteře byla zároveň založena i knihovna – jeho pozdější chlouba. Na štít jižního průčelí byla umístěna socha sv. Jana Nepomuckého (teprve v roce 1729 svatořečeného), na východní socha sv. Augustina (patrona a zakladatele řádu). Stavbu konventu a pak i klášterního chrámu (1739-1741) řídil jiný původem italský architekt Anselmo Lurago. Novému baroknímu kostelu, zasvěcenému Narození P. Marie a sv. J. Nepomuckému, musely ustoupit rotunda sv. Desideria (zbořena 1737) i gotický kostel (1739 - jehož patrocinium bylo alespoň na novostavbu přeneseno). Oltářní obraz sv. J. Nepomuckého zhotovil proslulý český barokní malíř Václav Vavřinec Reiner (tento obraz se nyní nachází v kostele sv. J. Nepomuckého v Mladé Boleslavi).
Lysá nad Labem (veduta) – Johann Venuto (1816, www.hrady-zriceniny.cz)
Když roku 1734 panství Lysá opět koupil hrabě Špork, byla odeslána žádost o rozšíření počtu augustiniánů na 12 a o status plnohodnotného kláštera - konventu sv. Jana Nepomuckého a Desideria. P. Amandovi se podařilo, že mu při osobní audienci císař Karel VI. vyhověl. Mniši si mezi sebou zvolili převora (těch se postupně vystřídalo 20) a podpřevora, kteří klášter zastupovali navenek. V klášteře fungovala také veřejná lékárna (1742-1787) a od roku 1745 byla část budovy uzavřena jako klauzura.
U příležitosti korunovace Marie Terezie na českou královnu (1743) v lyském klášteře přenocoval papežský vyslanec (nuncius) se svým průvodem. V 60. letech 18. století bývaly mše v klášterním kostele populárnější a více navštěvované, než církevní obřady v novém městském kostele Narození sv. Jana Křtitele, což nelibě přijímal zejména tehdejší městský farář – není divu, když mu zástupy věřících pravidelně chodily nahoru a dolů kolem kostela „ke konkurenci“. Na druhou stranu nutno přiznat, že augustiniáni ve farnosti po celou dobu existence kláštera ochotně (a obvykle zdarma) vypomáhali, kázali po vsích, vyučovali děti, křtili a udělovali další svátosti, vedli různé pobožnosti apod.
Zdeněk Fiedler / CC BY-SA [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons
Konec slibnému rozvoji kláštera udělaly úsporné josefínské reformy v 80. letech 18. století. Nejprve znamenaly státní dohled, zkoušky z církevního práva, teologie a postojů řeholníků k novým nařízením. Následně císař Josef II. zrušil asi 1/3 klášterů ve své říši - zejména ty, které štědrou finanční podporu od státu významně nekompenzovaly v oblasti školství – např. piaristická gymnázia – nebo v péči o nemocné či staré – špitály a starobince u ženských klášterů, kde řádové sestry pracovaly jako ošetřovatelky (v češtině máme termín „zdravotní sestra“, protože původně dělaly tuhle práci právě jeptišky). Rok 1785 přinesl zrušení i pražskému klášteru na Zderaze a také lyský augustiniánský konvent byl tehdy formálně odsouzen k vymření – nesměli být do něj přijímáni už žádní noví členové. O 2 roky později byl majetek konfiskován státem (a klášterní letopisec ukončil zaznamenávání událostí do análů). Kazatelna a lavice z klášterního kostela byly odvezeny do kostela P. Marie v Mladé Boleslavi 
a varhany do Rožďalovic.
Stávající mniši v Lysé dožívali ještě v první dekádě 19. století. Roku 1814 poslední dva z nich, převor a podpřevor, opustili město a odjeli do kláštera ve Lnářích na Strakonicku (ten byl uzavřen až 1949). Roku 1812 byl panovnickým výnosem klášter oficiálně zrušen, přičemž krajský hejtman toho roku zamítl troufalou žádost lyských měšťanů o ponechání kláštera ve městě. Podobně si v roce 1852 litoměřický biskup korespondoval s lyskou kněžnou Štěpánkou Rohanovou ohledně možné obnovy kláštera. To už byl ale někdejší klášterní kostel sýpkou, v konventu bydleli zámečtí úředníci a měli tam i kanceláře. Když v roce 1891 vichřice porazila zvonici, majitel panství baron Leitenberger nechal kostel (sýpku) zbořit, protože mu skutečně bránil ve výhledu. Přitom mělo dokonce dojít k ostudnému zhanobení hrobů mnichů, což mělo údajně mít souvislost s tragickou baronovou smrtí později na automobilových závodech (1904).
Lysá nad Labem od východu – kolorovaná litografie C.W. Arldta (1845, www.hrady-zriceniny.cz)
V současné době najdeme ve zdech augustiniánského kláštera Státní okresní archiv Nymburk (se sídlem v Lysé nad Labem) a technické provozy patřící k zámku (využívanému od 2. poloviny 20. století jako domov důchodců).
Podle pověsti z 19. století v klášteře také straší: V noci tam bezhlavý jezdí s trakařem po schodech a chodbách s hrozným lomozem.
POKYNY K ODLOVU KEŠE
[EN] Former Augustinian Monastery in Lysá upon Elbe
You can find the building of the former monastery in Lysá upon Elbe at the southern edge of the Palace Hill, where (as was evident in Baroque epoch) it makes from far away the visible ideal dominant landmark. The monastery is significantly more noticeable than Lysá Palace, standing behind (both buildings are often mistook).
The oldest mentioned sacral building on the Palace Hill is Romanesque St Desiderius’ Rotunda (1244) – it is in our country very uncommon French Saint. In 14th century, during the rule of the emperor Charles IV, Lysá (1355) was granted to a new established Canon Regular Monastery of St Augustin in Karlov (near Nusle Bridge in Prague). Till 1421, when the Hussites probably plundered the monastery, there was a local branch of this monastery in Lysá with 5 monks.
Before 1528 a late Gothic Church of the Birth of Virgin Mary was added to the St Desiderius’ Rotunda (the rotunda served then as its sacristy). The manor’s owner Franz Anton Count of Sporck invited in 1713 to the town 6 monks from the Discalced Augustinians’ Monastery in Zderaz (near Charles Square in Prague). However, it did not mean the oficial status as the convent (i.e. independent monastery). The home of friars was small and despite it was being repaired, it was permanently in danger of breakdown. In this situation (1727) there Franz Singer – monastic name P. Amandus of Name Jesus, born in Prague (1684-1750, later the Prior Provincial of the Augustinian Order in the Hapsburg Empire for 3 periods of office) became the head of the friars. Thanks to his spirit of enterprize and organizational abilities he contributed to both: building of the current convent (and monastery Church, demolished long time ago) and the official constitution of the convent as an independent augustinian monastery (1731: "hospital for 6 friars").
In 1733-1738 the construction of the convent buildings was done, according to the plans of Italian architect Bartolomeo Scotti. Also the then manor owner – count Czernin agreed with it, despite he knew that he at the same time looses a view from palace windows far to the countryside. The convent library was established that time – later its pride. A statue of St John of Nepomuk (just in 1729 cannonized) was put to the gable of the southern facade and a statue of St Augustine (the holy patron and founder of the Order) to the eastern facade. Another Italian architect Anselmo Lurago led the construction of the monastery church (1739-1741). The old St Desiderius Rotunda (demolished in 1737) as well as the Gothic church (1739 – at least its patrocinium was moved to the new church) had to free a place for the new Baroque church of the Birth of the Virgin Mary and St John of Nepomuk. The altar painting of St John of Nepomuk was made by famous Czech Baroque painter Wenzel Lorenz Reiner (this painting you can find today it St John of Nepomuk Church in Mladá Boleslav).
In 1734 when count Sporck bought the manor Lysá again, he applied for raising the number of monks to 12 and for the fully-fledged monastery status with name: Convent of St John of Nepomuk and Desiderius. P. Amandus succeeded, when the emperor Charles VI. gave him personal audience and granted him the application. Friars voted one of them as a prior (there were 20 priors relieved during the monastery existence) and vice-prior, who both represented the convent officially. There was run a public dispensary in the monastery (1742-1787) and since 1745 a part of the convent building was closed as the enclosure.
On the occasion of the coronation of Maria Theresa to be Czech queen (1743) papal emisar (nuncius) stayed overnight with his retinue in the Lysá monastery. In 1760s there were masses in the monastery church more popular than worships in the new town church of the Birth of St John the Baptist. The town parson mentioned it with displeasure, when crowds of people regularly went up and down along his church to the "competition".
Joseph II’s economical reforms in 1780s brought the end of the auspicious development of the monastery. Firstly, they meant state’s supervision, exams from the religious law, theology and from the attitude of monks to the new orders. Consecutively, the emperor Joseph II shut down cca. 1/3 of monasteries in his empire – especially those where the generous state financial aid was not compensated in the area of education – e.g. Piaristic grammar schools – or in hospital care – hospitals and senior homes run by nunneries, where nuns worked as nurses (in Czech language, the equivalent for a "nurse" has still been "health sister", because religious order sisters did this job originally). The year 1785 meant the shutdown also for the Zderaz Monastery, and that time the Augustinian Monastery in Lysá was sentenced to die out – new members were not allowed to be admitted here anymore. 2 years later the monastery estates were confiscated (and monastery annalist stopped writing the chronicle). The pulpit and pews from the monastery church were moved to the Virgin Mary Church in Mladá Boleslav and the organ to Rožďalovice.
Monks in Lysá still lived in the first decade of 19th century. Last two of them, the prior and vice-prior, in 1814 left the town and went to the monastery in Lnáře at Strakonice region (that was shut down in 1949).
In 1812 the ruler in his decree officially shut down the monastery, at the same time the Regional Council President rejected a presumptuous Lysá burghers’ request for keeping the convent in the town. Likewise, in 1852 the Bishop of Litoměřice corresponded with Stephanie of Rohan, the Princess of Lysá, about a possibility of the convent restoration. However, former monastery church had been a granary and manor clerks lived in the convent that time and had there their offices as well. When a windstorm in 1891 destroyed the bell tower, the manor owner baron Leitenberger ordered the demolition of the church (granary), because it really obstructed him the view. It is said that concurrently the monks’ graves were scandalously disgraced, what should have had later a consequence with baron’s tragic death during a car race (1904).
Currently, you can find in the walls of the Augustinian Monastery the State District Archive Nymburk (with the seat in Lysá upon Elbe) and technical rooms for the palace (used as senior home since the 2nd half of 20th century).
According to a rumour from 19th century, the monastery is haunted, too: During nights a headless rides a wheelbarrow downstairs and upstairs making a terrible noise.
INSTRUCTIONS FOR GEOHUNT
Zdroje informací / Information sources:
- VOJÁČEK, Josef. Klášter Augustiniánů bosáků v Lysé nad Labem, in: Sborník Historického kroužku, XXX, 1929. s. 1–6, 135-143.
- VOJÁČEK, Josef. Klášter Augustiniánů bosáků v Lysé nad Labem, in: Sborník Historického kroužku, XXXI, 1930. s. 11–19, 71-102.
[CZ] Ke keši:
Šifra není zvlášť složitá, spíš pracná. Jak se ke keši dostat se dozvíte z pergamenu, který pochází přímo od klášterního letopisce:
Je zcela evidentní, že v době, kdy byl pergamen napsán, na místě uložení musel růst jiný druh stromu. V současnosti je to ovšem vrba křehká (Salix fragilis), která je ze stejné čeledi. Co se parkování týče, auto doporučuji zanechat někde na okraji města. Poslední půlkilometr je po blátivé polní cestě. Hledáte Lock&Lock krabičku o obsahu 0,55 litru. Za betatest děkuji kolegům s přezdívkami PanzerStepan a Paha Ahma.
Historie keše:
2020-10-31 Umístěna v terénu.
2020-11-16 16:29 PanzerStepan provedl betatest. Díky za cenné rady.
2020-11-21 18:28 Paha Ahma provedl betatest. Díky za další užitečné připomínky.
2020-11-23 Dokončen listing, keš odeslána k publikaci.
2020-11-24 11:56 Zásluhou Rico Reviewera byla keš publikována. Do FTF stačilo uplynout jen 43 minut!
2022-09-03 Opravena informace o druhu stromu, na němž je keš umístěna. Díky kačerce Linaria J. za podnět.
2022-12-28 Při ownerské údržbě dodán nový pytlík místo rozpáraného i s novou, poněkud menší krabičkou, která lépe projde ústím pytlíku.
[EN] The Cache:
The cipher is not so difficult, rather laborious. You can learn how to get to the geocache from this parchment, which comes right from the monastery annalist:
Obviously, in the time when the parchment was written, there had to grow different tree species at the hiding place. Currently, it is certainly a willow (Salix fragilis), which belongs to the same botanical family. About parking, I recommend to park your car somewhere at the town edge. Last half a kilometer is a muddy field road. You seek Lock&Lock box with 0.55 litre capacity. Many thanks for betatest of the geocache to my fellows PanzerStepan and Paha Ahma.
History of the cache:
2020-10-31 First placed.
2020-11-16 16:29 Betatest passed off. Thanks to geocacher PanzerStepan for his valuable pieces of advice.
2020-11-21 18:28 Second betatest passed off. Thanks to geocacher Paha Ahma for other useful comments.
2020-11-23 Listing finished, cache proceeded to publication.
2020-11-24 11:56 Thanks to Rico Reviewer, the cache was published. FTF was taken in 43 minutes!
2022-09-03 Tree species information, where the geocache is placed, corrected. Thanks to geocacher Linaria J. for her inducement.
2022-12-28 During owner's maintenance replaced the bag instead of the unstitched one, and new, slightly smaller box placed - this size gets better through the mouth of the bag.
