Tato keš je další ze série keší „První vlna výsadků do protektorátu",
která Vám představí rodáka a válečného hrdinu z Velkých Bílovic –
Libora Zapletala, československého vojáka a příslušníka výsadku BIVOUAC.
Dne 14. ledna 1920 se ve Velkých Bílovicích č.p. 281 narodil Libor Zapletal, prvorozený syn rodičů Pavla a Augusty Zapletalových. Tatínek Pavel Zapletal byl inženýr - geometr, vlastnil stavební firmu. Maminka Augusta byla učitelka, dala však přednost rodině a výchově dětí. V roce 1924 se rodina přestěhovala do Podivína č.p. 478. Libor spolu se svými třemi mladšími sourozenci, dvěma bratry a sestrou, vyrůstal ve vlastenecké, sokolské rodině. Také on už od mládí cvičil v TJ Sokol.
Po ukončení obecné školy v Podivíně začal studovat na Státním čs. reformním reálném gymnáziu v Břeclavi. A právě tady započalo přátelství s Františkem Pavelkou. Po obsazení Břeclavi Němci byl nucen dokončit studia na reálném gymnáziu v Hodoníně, kde v červnu 1939 úspěšně odmaturoval.
V říjnu se pak zapsal ke studiu strojního inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. V listopadu, po uzavření českých vysokých škol, začal společně s Františkem Pavelkou pracovat na hlavní poště v Brně jako zřízenec. Tady se oba zapojili do odbojové činnosti. Brzy poté se rozhodli pro odchod do zahraničí. V březnu 1940 se s několika dalšími kamarády a spolužáky vydali jižní, tzv. Balkánskou cestou přes Slovensko, Maďarsko (zde byl vězněn), Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii až do Francie. V jihofrancouzském městečku Agde byl 6. 5. 1940 přijat do čs. armády a zařazen ke smíšenému předzvědnému oddílu (SPO), později ke 2. pěšímu praporu. Po pádu Francie se lodí ROD EL FARAG dostal do Anglie.
Zde absolvoval školu pro záložní důstojníky, ve Skotsku pak kurz útočného boje, paravýcvik v Ringway a výcvik dobrovolníků pro zvláštní úkoly v okupované vlasti. Pro své schopnosti byl odeslán do základního sabotážního kurzu s následným doplňujícím výcvikem. Na jaře 1942 byl přidělen k paraskupině BIVOUAC. Tato skupina byla složena rotným Františkem Pospíšilem, rotným Jindřichem Čoupkem a desátníkem asp. Liborem Zapletalem. Jejím úkolem byla diverzní a sabotážní činnost na Moravě.
V noci z 27. na 28. 4. 1942 se z Anglie vznesl bombardovací letoun Halifax L 9613 NF-V 138. perutě, na jehož palubě bylo 7 výsadkářů – 3 paraskupiny: BIVOUAC, BIOSCOP a STEEL. Ty byly vysazeny u obce Požáry u Křivoklátu. Parašutisté ukryli padáky i sabotážní materiál a vydali se na první kontaktní adresu do Slaného. U majitele sodovkárny Josefa Svobody přenocovali a další den odjeli vlakem do Přerova. Zde se vydali na adresu Karla Smělíka. Netušili však, že vlakvedoucí byl již před několika měsíci gestapem popraven. V této situaci odjeli pozdě večer do Brna, kde u bratrance Jindřicha Čoupka našli dočasný úkryt.
Dne 1. 5. 1942 odjeli Zapletal s Pospíšilem do Zlína hledat Zapletalova bratra Lumíra, který pracoval v Baťových závodech. Tam začala jejich cesta ke zkáze. Poté, co se u brány obuvnických závodů snažili opakovaně doptat na Lumíra Zapletala, vzpomněl si Pospíšil na svého bývalého spolužáka a kamaráda Jana Chvátala z Malenovic, kam se hned druhý den s nadějí vydali. To byla osudová chyba. Pospíšil nemohl vědět, že jeho někdejší kamarád Chvátal, nemanželský syn německého otce a české matky, požádal nacistické úřady o uznání německé národnosti. Pospíšil poprosil kamaráda o pomoc, převážně stran oblečení. Ten jeho žádost odmítl s tím, že sám má o oděv nouzi. Ihned se však rozhodl, že někdejšího kamaráda udá. Proto slíbil Pospíšilovi, že se ještě pokusí "od svých přátel něco sehnati", a zeptal se ho, "kde se asi bude zdržovati".
Když oba parašutisté odcházeli, zpovzdálí je na kole sledoval. Poté přivolal dva české protektorátní policisty, aby oba muže zatkli. Když policisté venku Zapletala a Pospíšila zahlédli, přistoupili k nim. Ani jeden z nich s ničím takovým nepočítal. Zapletal předstíral hledání legitimace, sahal po pistoli, ale policista mu ji v potyčce vytrhl a přemohl ho. Pospíšil využil chvilkového zmatku a dal se na útěk. Byl pronásledovaný jak četníky, tak i občany Zlína, ale podařilo se mu zmizet. Za udání dostal Chvátal od gestapa „jidášskou“ odměnu 10 000 korun.
Gestapo se soustředilo na Libora Zapletala, který naoko přijal nabídku ke spolupráci. Byla to jediná cesta, jak vyklouznout z rukou gestapa. Po šesti dnech věznění byl propuštěn s úkolem navštívit rodiny parašutistů Jana Zemka a Jana Bublíka a zjistit tak o nich nějaké informace. Gestapo mu také nařídilo, aby navštívil své rodiče v Podivíně a pohrozilo mu, že v případě, že je obelstí, bude rodina postižena. Zapletal neplnil svůj úkol podle představ gestapa. V té době již byl pevně rozhodnut, že uprchne.
Dne 8. května 1942 se Zapletal v noci objevil v Podivíně. Vysvětlil rodičům svoji situaci. Otec prohlásil, že i za cenu likvidace rodiny skutečná spolupráce s gestapem nepřipadá v úvahu. S pomocí rodiny i dalších příbuzných se Libor skrýval různě po lese. Rozhodl se dostat přes neutrální Švýcarsko zpět do Anglie.
Protože gestapo ztratilo svého parašutistu, přišlo si jednoho dne pro oba rodiče. Libor Zapletal byl zatčen 6. 8. 1942 poblíž hranice se Švýcarskem. Následně byl odsouzen ke čtyřem týdnům vězení za nedovolené překročení protektorátních hranic. Po absolvování několika výslechů byl deportován do protektorátu. Zapletalovi se dlouho dařilo tajit svou pravou totožnost. Až v únoru 1943 jej identifikoval jeden z gestapáků. Následovaly výslechy v brněnských Kounicových kolejích. Počátkem října 1943 byl převezen do Mauthausenu. Zde se dověděl, že oba jeho rodiče nepřežili koncentrační tábor v Osvětimi. Na příkaz brněnského gestapa byl 27. září 1944 bez soudu popraven oběšením. Bylo mu 24 let.
A kamarádi z výsadku???
František Pospíšil úspěšně unikal až do února 1943, kdy byl do Prahy vylákán zrádcem Karlem Čurdou. Zde byl zatčen a i přes brutální výslech nepřistoupil na spolupráci. Proto byl odvezen do Terezína, kde byl dne 28. 10. 1944 bez soudu zastřelen.
Jindřich Čoupek byl 2. 5. 1942 zatčen v domku svých příbuzných. Byl vyslýchán v budově právnické fakulty na Veveří ulici a v Kounicových kolejích. Odtud jej převezli do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl 22. 9. 1942 zastřelen. Popravena byla i celá rodina.
Krutý konec potkal i zrádce Chvátala, který během války narukoval. Vyprávělo se, že padl. V zajetí však přešel ke spojencům. Z korespondence, kterou dostávala jeho žena, československé úřady zjistily, že si Chvátal změnil jméno. Zní to až děsivě. Nově se jmenoval … František Pospíšil. Krátce po válce se vrátil, ale začátkem srpna byl zatčen policií. Chvátalova žena se ještě pokusila vyhledat členy Zapletalovy rodiny, kteří přežili v koncentračních táborech, aby se za jejího manžela u soudu přimluvili. Jako odpustek za manželovu zradu věnovala deset tisíc korun na dobročinné účely. Chvátal u soudu ve Zlíně 27. září 1945 ovšem prohlásil: "Cítím se vinen." O rozsudku nebylo pochyb – dostal trest smrti. Měl být vykonán do dvou hodin od rozhodnutí, odsouzený si však mohl vyžádat hodinu třetí. Chvátal, který údajně přijal trest zmužile, to odmítl.
V důsledku neznalosti, ale i zášti vůči čs. parašutistům, kteří byli na naše území vysláni z Velké Británie, aby zde plnili náročné bojové úkoly, byl Libor Zapletal ještě dlouho po válce označován za konfidenta a zrádce. Byl řazen k těm parašutistům, kteří přijali spolupráci s gestapem. Pravda je však taková, že Libor Zapletal nikdy konfidentem ani zrádcem nebyl.
Slova z deníku patnáctiletého studenta Libora Zapletala.
A protože o sobě nikdy nemluvil, je na nás, abychom na něj nezapomněli a vyprávěli jeho příběh. Příběh mladého muže, který nadevše miloval tuto zemi a spolu se svými nejbližšími zaplatil za lásku k ní cenu nejvyšší.
Jak na keš?
Na úvodních souřadnicích keš nehledej!!!
Nejsou zde ani žádné indicie potřebné k jejímu nalezení.
Na budově sokolovny je však umístěna pamětní deska členů TJ Sokol Podivín,
popravených a umučených v průběhu druhé světové války,
mezi nimiž byl i Libor Zapletal se svými rodiči.
Stage 1. pro získání XXX:
Na uvedených souřadnicích se nacházel rodný dům Libora Zapletala. Poblíž tohoto místa se nachází:
- Městský úřad = 248
- Vlastivědné muzeum = 073
- Hřbitov = 844
Stage 2. pro získání YYY:
Na uvedených souřadnicích najdeš dům, kde Libor Zapletal vyrůstal. Na křížku u domu je letopočet:
- 1935 = 686
- 1940 = 705
- 1948 = 721
Pro lenochy:
Pokud poprosíš strýčka GOOGLA, potřebné indicie ze stage 1. i 2. Ti prozradí.
Stage 3.
- N 48° 50.XXX
- E 016° 50.YYY
Doplňovačka z listingu:
1. Na získaných souřadnicích se rozhlédni a běž tam, kde se Zaplet ukrýval.
2. Hned za branou se vydej: vpravo, pokud studoval 1 gymnázium
vlevo, pokud studoval 2 gymnázia.
3. Odpočítej tolikátý sloupek, kolik měl Zapletal sourozenců.
4. Hledej tolik kamenů, kolik členů z výsadku se vydalo do Zlína.
5. A mezi nimi se ukrývá Libor Zapletal.
Přejeme bezproblémové luštění, příjemnou procházku a úspěšný lov.
Zdroj:
vlastní bádání
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/centru-zlina-rozprasili-naciste-parasutistickou-skupinu-bivouac.A130507_1925779_zlin-zpravy_ppr
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=8700
https://www.druhasvetova.com/?p=osobnosti/ceskoslovensko/Desatnik-aspirant-Libor-Zapletal
Tato keš vznikla ve spolupráci s didius.falco, který nás přizval do svého projektu Geo Výzva, za což mu moc děkujeme.